(20.40 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)

Samozřejmě co se nabízí, je následek long covidu, protože už zjišťujeme, že long covid má patofyziologické vysvětlení, protože poškozuje mozek, dochází k fúzi neuronu. Ale v podstatě ty studie, které by měly být provedeny, jaksi nejsou dostupné na toto téma, jakým způsobem long covid by mohl ovlivňovat porodnost nebo plodnost. Tak co se týká následků té vakcinace, tam by na to poukazovalo to, že to vlastně, ten pokles začal náhle právě za těch cirka devět měsíců po tom, co se začala masivně očkovat ta hlavní kohorta populace, která se podílí - těch žen a nakonec i mužů - která se podílí na tom, že jsou schopni zplodit děti, ale není to tak jednoduché. Musím to objektivně přiznat, že u nás je ten propad daleko prudší než v Rakousku, kde to činí za rok jenom 4,5 %, v Polsku 8 % a v Německu 7 %. Takže samozřejmě ono by se to dalo nějak vysvětlit, proč to tak je. Ale samozřejmě nebudu tady vytahovat nějaké teorie, které nejsou potvrzené, protože to není správné, ať tady fakt nešířím nějaké nepravdy.

Takže vážené kolegyně a kolegové, já bych vás chtěl požádat, abychom se jako odpovědní zvolení zástupci našich obyvatel začali vážně zabývat touto neradostnou situací namísto řešení takových marginálií, jako je přijetí zákona o manželství pro všechny a Istanbulské úmluvy, které s velkou pravděpodobností blížící se jistotě naši upadající porodnost nezvýší, ba právě naopak. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dále vystoupí pan poslanec Vondráček a paní poslankyně Šafránková následuje. Pan poslanec Vondráček tady není, propadá mu pořadí, je zařazen na závěr. A následuje po paní poslankyni Šafránkové paní poslankyně Pošarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila předřadit dva body, které se tady pokouším předřadit již každou schůzi. A považuji je za velmi důležité z hlediska potřeby akutní pomoci dvěma sociálně nejohroženějším skupinám spoluobčanů.

Za prvé jde o bod 28, což je sněmovní tisk číslo 9, a jedná se o návrh zákona na změnu zákona o sociálních službách. Je to návrh, který jsem podala již v říjnu roku 2021, a jedná se o zvýšení příspěvku na péči zdravotně postiženým občanům závislým na péči jiných osob v prvním a druhém stupni závislosti. Tyto příspěvky se naposledy zvyšovaly před osmi lety, což je katastrofální číslo. A všichni si pamatujeme, jak vloni v prosinci zde ve Sněmovně vládní poslanci tím, že se nepřihlásili do svých hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v sále přítomni, záměrně zablokovali možnost tento zákon řádně projednat v prvním čtení. Vláda navíc od letošního ledna změnou úhradové vyhlášky zvýšila ceny všech sociálních služeb pro tyto zdravotně postižené občany, což vede opět jen k dalšímu zhoršení dostupnosti těchto služeb pro tyto naše spoluobčany i ke zhoršení kvality jejich životů a zhoršování jejich zdravotního stavu. Víte například, kolik činí příspěvek na péči pro zdravotně postižené dospělé osoby v prvním stupni závislosti, tedy pro osoby, které nejsou schopny vykonávat až čtyři základní životní potřeby? Je to 880 korun za měsíc.

Já navrhuji tedy zařadit tento bod jako první bod dnešního jednání, případně v pátek 30. 6. jako první bod.

A dále si dovolím navrhnout předřazení bodu 76, což je sněmovní tisk 266, a jedná se o návrh zákona na změnu (zákona) o státní sociální podpoře. Je to návrh na zvýšení rodičovského příspěvku a na zavedení jeho každoroční automatické valorizace přímo do zákona. Rodiny s nejmenšími dětmi jsou jednou z nejohroženějších sociálních skupin našich občanů, což platí nyní o to více vzhledem k vysoké inflaci, která reálnou hodnotu rodičovského příspěvku sráží hluboko pod jeho úroveň z roku 2020, kdy byl naposledy zvyšován. Uvědomme si, že souhrnná inflace za těchto posledních 3,5 roku tvoří zhruba 30 %. A také to, že jestli bude aplikován do praxe takzvaný vládní úsporný konsolidační balíček, přijdou rodiny s nejmenšími dětmi ročně až minimálně o dalších 42 000 korun, což je součet roční výše slevy na manželku či manžela v domácnosti a školkovného, které chce vláda výrazně omezit či zrušit. V posledních dnech slýcháme, že vláda mluví o zvýšení rodičovského příspěvku, ale bohužel opět v nedostatečné výši vzhledem k růstu inflace od jeho posledního zvýšení. Takže přednostní projednání našeho návrhu by i významně urychlilo legislativní proces v této věci, což je z hlediska rodin s dětmi i všech občanů velmi žádoucí.

Já jsem tento návrh za SPD na zvýšení rodičovského příspěvku předložila již více než před rokem, a právě vzhledem k růstu cen od roku 2020 jej navrhuji zvýšit v tuto chvíli o 100 000 korun, tedy na celkových 400 000. Tento návrh současně obsahuje i zakotvení každoroční valorizace rodičovského příspěvku dle vývoje inflace přímo do zákona. A také budu navrhovat, aby se u čerpání tohoto příspěvku mohli s rodiči vystřídat i prarodiče dítěte, jestliže se rodiče vrátí dříve do práce.

Zcela nepřijatelný je pro nás deklarovaný vládní záměr zvýšit rodičovský příspěvek pouze rodičům dětí narozených po 1. lednu roku 2024. Tento selektivní a asociální přístup odmítáme. Nelze diskriminovat rodiny jen na základě data narození dítěte a vytvářet tak mezi nimi právní a ekonomickou nerovnost. Preferujeme, aby byl rodičovský příspěvek zvýšen všem rodičům, kteří pečují o dítě do čtyř let věku, přičemž minimální nepřekročitelnou hranicí je pro nás jeho zvýšení všem rodičům, kteří jej budou ke dni účinnosti jeho zvýšení pobírat.

Vláda chce rovněž zvýšení rodičovského příspěvku spojit se zkrácením maximální doby čerpání ze čtyř na tři roky. To je opět zcela nesmyslné opatření, zejména v době, kdy nejsou k dispozici dostatečné kapacity předškolních zařízení a kdy vláda navrhuje zrušit školkovné. To se nám ta Fialova vláda opravdu nepěkně vybarvila!

Prosím vás o podporu těchto návrhů. Děkuji. Ještě - tento bod navrhuji zařadit jako druhý bod dnešního jednání, případně v pátek 30. 6. jako druhý bod.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, paní poslankyně. Vy ale poctivě vyplňujete tu přihlášku vždycky i s těmito údaji, což oceňuji, a je to tam uvedené, takže děkuji.

Paní poslankyně Pošarová a následuje paní poslankyně Štefanová. A i paní poslankyně to dobře vyplňuje.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych zařadit nový bod, a to Kompetentnost a nekompetentnost současné vlády, současných ministrů.

Co se týče ministra financí, plánované výdaje státu přesáhly bezprecedentní výši 2 bilionů korun. Do voleb šla vládní koalice s tím, že předchozí vláda zadlužila hluboko naši zemi, ale současná vláda je mnohem a mnohem horší. Dokonce bych řekla unikát v zadlužování. V České republice se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 % hrubého domácího produktu. Státní dluh pak vzrostl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o 4 procentní body snížilo a dosáhlo 84 % HDP. Hospodaření našeho státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 271,4 miliardy korun. Myslím si, že je načase nejen vyměnit pana Nekulu, ale i další ministry, a to i pana ministra Stanjuru. Budoucí ministr pan Mgr. Marek Výborný, poslanec za KDU-ČSL, který vystudoval teologii a historii na Univerzitě Palackého v Olomouci a od roku 2001 učil dějepis, společenské vědy a latinu na gymnáziu v Pardubicích, by měl vykonávat nyní ministra pro zemědělství. Kde jsou vaši odborníci? Nyní vysíláte občanům signál, že lidem nezbývá nic jiného než se začít modlit. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP