(15.20 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
My jsme přijali ten pohled na věc a MPSV přišlo s návrhem zákona, který definuje zranitelnost - zranitelné osoby každopádně mají nárok i nadále na to, aby za ně stát ubytování proplácel, a ostatním osobám všemi informačními kanály, které máme k dispozici, a tady už Ministerstvo vnitra dalo velkou součinnost, jsme do ukrajinské komunity vysílali informaci o tom, včetně využití různých facebookových skupin a podobně, že se situace od 1. 7. mění, že jsou tady nastavena nová pravidla. Ti lidé byli vyzýváni poměrně dlouhou dobu k tomu, aby si opatřili ubytování, případně aby počítali s tím, že ubytování si budou muset platit.
Ještě jedna poznámka k tomu: není to tak, že v těch státních zařízeních - to znamená v těch, kde pobývají doteď ti, kteří budou označeni za zranitelné, budou tam moci pobývat dále - že v těch státních zařízeních by od toho 1. 7. ti lidé už nemohli pobývat. Ale samozřejmě budou si muset za to ubytování i v těch státních zařízeních, pokud nespadají do kategorie zranitelnosti, platit.
A já chci říci, že samozřejmě po 1. 7. se nedají vyloučit nějaké problémy s náběhem tohoto zákona, ale obecně si myslím, že je to trend správný. A pokud se podíváte na Polsko, které nám tady také bylo mnohokrát dáváno za příklad, Poláci přitvrdili asi tak trojnásobně než Česká republika. Poláci v podstatě ukrajinským migrantům, kteří tam pobývají delší dobu, říkají: Vy už nemůžete být odkázáni na státní pomoc a musíte si výrazně v té své životní situaci pomoci sami.
Nesdílím názor, který mimochodem už je také překonaný - protože zpráva, kterou máte v ruce, je asi měsíc, měsíc a půl stará, a také probíhala terénní šetření mezi ukrajinskými uprchlíky - nesdílím, že to bude mnoho desítek tisíc lidí. Já si myslím, že do reálného problému se nedostane více než 5 až 10 tisíc lidí, a pro ty samozřejmě se chystají opatření nějakého rychlého nouzového ubytování, ale rychlého nouzového ubytování v tom smyslu, aby bylo skutečně rychlé a nouzové, ti lidé nezůstali pouze spát někde na ulici a nebyli jenom někde před nádražím a podobně. My chceme, aby ti lidé se opravdu o sebe začali starat, co se ubytování týče, sami, a logicky to povede k tomu, že z některých regionů, kde je ubytování drahé, se budou přesouvat i do regionů, kde pro ně bude cenově dostupnější. Mimochodem na to upozorňovalo hlavní město Praha dlouhou dobu, ať se ti lidé přesouvají i do levnějších regionů. K tomu určitě dojde.
Co jsme jako Ministerstvo vnitra udělali v bezpečnostní oblasti, to vás určitě zajímá. Jsou aktivována krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, která budou otevřena celý víkend. O víkendu už nebývají otevřena, budou otevřena oba dva víkendové dny po 1. 7. V každém krajském městě bude rovněž otevřeno pracoviště Úřadu práce a při krajských asistenčních centrech i úřadech práce bude asistovat pořádková (služba) Policie České republiky.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s doplňující otázkou pan poslanec Hubert Lang. Prosím.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. Samozřejmě dvě minuty, jedna minuta, je to strašně krátký úsek. Vycházím z článku, který jsem měl z 23. 6., takže to není tak dlouho, kde neziskové organizace hovoří o tom, že může dojít k nějaké masivní bytové nouzi a blablabla, takže předpokládají, že může dojít k nějaké situaci. Je tam ten údaj 30 až 50 tisíc. Pakliže by to bylo pouze 10 tisíc, bude to jedině dobře. Samozřejmě kvituji jakékoliv zpřísnění, protože tady se vlastně ukazuje i na tom, že jsme možná byli více vstřícní, než jsme museli, protože tady ten materiál také hovoří, že spousta Ukrajinců poté, co se stanou těmi, kteří nebudou dále zabezpečováni, odjedou zpátky na Ukrajinu - to je takový tady zajímavý údaj.
A dále bych vám chtěl ještě říci jeden takový postřeh z praxe, že vlastně mezi těmi osobami, s tím, kteří budou dále, ty zranitelné osoby, jsou osoby se zdravotním postižením, já jsem to tady četl, případně osoby pečující o osoby se zdravotním postižením, a nemáme vůbec žádné informace (Předsedající: Čas!), jak vypadá nějaký průkaz osoby se zdravotním postižením (Předsedající: Čas!) a mohou být falza. (Předsedající: Čas, prosím!) Odborná praxe na to začíná poukazovat.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, je to jasné, vím, že to je krátké. Musím měřit všem stejně. Pan ministr zareaguje, prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Vím, že času je málo, a kdybychom na tu diskusi měli čas, tak to určitě rozvedeme, protože tady je to trochu zkratkovité, protože vy na jednu stranu také říkáte, a tady se shodneme, že nějaké dílčí zpřísnění určitě namístě je v téhle chvíli, a to dílčí zpřísnění logicky povede k situaci, kdy ti lidé budou zvažovat, zda mají dostatek finančních prostředků na to, aby byli schopni v České republice si zabezpečit ubytování sami. Samozřejmě že u některých lidí taková úvaha může vést i k tomu, zda v téhle chvíli je pro ně výhodnější, nejvýhodnější se vrátit na Ukrajinu, ale samozřejmě ta výhodnost se nepočítá jenom finančně. V té výhodnosti je samozřejmě strach, v té výhodnosti je samozřejmě započítáno to, jestli jejich děti tady chodí do školy, jestli už tady mají nějaké sociální vazby. A prostě ať si říkáme, co si říkáme, ta země ve válce je! Stokrát si můžeme říci, že Kyjev a západní Ukrajina nějak zásadně nebezpečné nejsou, ale my nemůžeme z pozice České republiky rozlišovat mezi jednotlivými částmi Ukrajiny - prostě ta země jako taková je teď obětí nějakého agresivního útoku, ty útoky doteď vídáme samozřejmě i v Kyjevě, v hlavním městě, měli jsme i případy útoku na civilní cíle, jako je pizzerie, zrovna tento týden, takže ta válka tam prostě objektivně je a existuje a ti lidé určitě budou zvažovat, budou zvažovat případnou existenční nouzi tady se strachem z toho, se do té země vrátit. Já jim to dilema určitě nezávidím, ale ano, pokud se na to chvilku díváme bezemočně a statisticky, určitě toto opatření povede i k tomu, že někteří lidé se na tu Ukrajinu vrátí.
Co se dokazování zdravotního postižení týče, to je spíše otázka na pana kolegu Jurečku. Zeptám se ho, jakým způsobem oni pracují, s jakou databází. Ano, já říkám, tady úplně detailní představu nemám.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, děkuji pěkně.
Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Rais, následně bude na řadě paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, v tomto sále dost často slyšíme o zvyšování platů zejména středoškolských pedagogů a učitelů základních škol. Byl taky prosazen zákon, který zajišťuje učitelům, ale nikoliv neučitelům, čili nikoliv provozním pracovníkům, nárůst asi 130 % ročně. Domnívám se však, že současně se zvyšováním platů by nás taky mělo paralelně zajímat zvýšení kvality výuky základního a středního školství a zcela samostatnou kapitolou je kvalita vysokoškolského studia.
O kvalitě základních a středních škol, o tom je poměrně hodně informací - kvalitní, velmi kvalitní publikace, každoroční materiál České školní inspekce, závěry hodnocení PISA a podobně. Ovšem trochu mně vadí, že něco podobného v podstatě nemáme, abychom mohli srovnat jednotlivé instituce vysokých škol, že něco podobného není a každá univerzita si to v podstatě dělá sama.
Můj dotaz nebo moje dotazy se týkají, jestli Ministerstvo školství hodlá měřit a sledovat kvalitu vysokých škol, jaký bude mít dopad případná nekvalita na finanční prostředky, které instituce dostávají od státu? Vyjma samozřejmě koeficientu ekonomické náročnosti, který dlouhodobě tu kvalitu nějak odráží, a jestli uvažuje vedení ministerstva, jak odlišit dobrého učitele od špatného.
Jsem si vědom určitého zjednodušení vzhledem k času, ale třeba jednu z těch možných cest vidím právě v možných úpravách vysokoškolského zákona, viz třeba Británie, kterou, tu situaci, známe relativně velmi dobře, kde systém zajišťování kvality je poměrně hodně propracován. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní prostor pro pana ministra školství, prosím. ***
