(15.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku či o reakci. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, ono už to ty stromy nespasí, ony tam znovu nebudou. Mě by zajímalo, jestli budete z pozice ministra životního prostředí, který by měl přírodu chránit, iniciovat potrestání kompetentní osoby, která toto dovolila.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr životního prostředí.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Paní poslankyně, vy víte stejně jako já, že je to záležitost managementu Lesů České republiky. Pokud došlo k pochybení a ke kácení lesních porostů bez příslušných povolení, pak se jedná o rozpor se zákony České republiky a předpokládám, že management příslušného státního podniku z toho vyvodí důsledky. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, i za dodržení času.
Přistupujeme nyní k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Richard Brabec, a následně se připraví paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, pane ministře, vlastně kouzlem nechtěného jsme další interpelací ve stejném regionu, jako je moje milá kolegyně Maříková, a já jsem se chtěl zeptat, a budu velmi stručný, jaký je teď momentálně jak časový, tak věcný harmonogram případných přípravných dalších kroků ohledně CHKO Krušné hory, protože poslední informace v médiích proběhla tuším někde v dubnu, kdy proběhlo jednání zástupců Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny, myslím v Ústeckém kraji, ale vím, že probíhala nějaká jednání i v Karlovarském kraji, a mě by zajímalo, protože to samozřejmě je věc zcela zásadní pro region, byla by to jedna z největších chráněných krajinných oblastí, a je jasné, že to v tom regionu vyvolává určité emoce, ať už kladné, nebo záporné, určité obavy nebo naděje, jak tedy vypadá z pohledu Ministerstva životního prostředí další postup v případě případného vzniku nové CHKO Krušné hory? Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a opět pan ministr životního prostředí. Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji za tu otázku. Aktuální situace je taková, že jsem jmenoval zmocněnce pro vznik Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Byly zpracované mapové podklady nebo detailní mapové podklady včetně návrhu zonace. Ta byla představena oběma dvěma krajským reprezentacím, jak Ústeckého, tak Karlovarského kraje. Na základě shody s oběma dvěma hejtmany teď v rámci léta - dejme tomu červenec, srpen, září - budou probíhat konkrétní návštěvy v jednotlivých lokalitách s jednotlivými starosty, vždy za účasti Agentury ochrany přírody a krajiny a zástupců kraje. Budou diskutovány jednotlivé parametry, hranice, zonace, management a tak dále a tak dále, a na základě všech jednání samozřejmě potom proces jako takový bude pokračovat. Já teď úplně nedokážu odhadnout časový rozsah jako takový. Máte pravdu, že by se jednalo možná o největší chráněnou krajinnou oblast na území České republiky. Já jsem tam už byl několikrát v tomto území a musím říct, že reakce především v Karlovarském kraji je absolutně pozitivní. V Ústeckém kraji jsme to už probírali taky s celou řadou samospráv a musím říct, že třeba po mé návštěvě tento týden v Litvínově, tak musím říct, že právě ty hodnoty, které by vyhlášení CHKO přineslo, jsou v tom území také vítány. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku či o reakci. Prosím.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji. Ona to bude spíše poznámka k tomu částečně vysvětlující - jako i samozřejmě zástupce toho kraje nebo člověka, který v tom kraji bydlí - jsou tam, ale já tomu rozumím, protože jsem se s tím setkal ve své ministerské pozici samozřejmě také, v těch úvahách jsou tam obavy, zda a do jaké míry to může případně bránit nějakému průmyslovému rozvoji toho regionu, především se to týká třeba těžby lithia a případně příchodu dalších nějakých větších investorů, a tam je myslím, a vy jste to řekl, největší úkol z hlediska návštěvy nejenom kraje jako takového nebo krajského úřadu, ale právě dotčených obcí, dotčených starostů, případně primátorů, a projednání s nimi, protože tohleto je asi něco, co nepochybně je tou řekněme druhou odvrácenou stranou obavy, že tedy tam přibude nějaká nová potenciální překážka pro příchod nových investorů.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr životního prostředí ještě. Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Myslím si, že to má dvě roviny a obě dvě jsou, si myslím, velmi pozitivní, jenom je potřeba je vysvětlovat. První rovina je opravdu území, řekněme horní patra Krušných hor s rozsáhlým bezlesím, bezlesím jako takovým, je velmi silně vnímána těmi lidmi jako hodnota, která by se neměla zastavovat nebo neměla rozšiřovat, a to si myslím, že je jedna z pozitivních věcí, která v těch územích je vnímána. Druhá záležitost, a tady jasně říkám, že hodnota Krušných hor je v potěžební krajině a v rostlinném a živočišném společenství navázána na tu potěžební krajinu jako takovou, to znamená přímo při vzniku CHKO bude naopak tím, co budeme chránit, je potěžební krajina jako taková, to znamená, přímo v parametrech CHKO bude vypsáno, že je počítáno s další těžbou na tomto území, protože když se podíváme na to, jaká společenství vznikla na výsypkách, na hlušině, na propadlých starých důlních dolech a tak dále a tak dále, tak to je vlastně to nejcennější z těch území jako takových. To znamená, tady jasně říkám, že je počítáno s těžbou lithia a případně dalších nerostných surovin, samozřejmě podléhajícím standardní české legislativě, to znamená posouzení vlivu na životní prostředí a tak dále a tak dále. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Jany Berkovcové, následně se připraví paní poslankyně Pavla Golasowská. Prosím.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci objasnění financování a směřování Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, takzvaného SYRI. Celkem 563 milionů korun z veřejných prostředků se má rozdělit sociologům, politologům a dalším vědeckým pracovníkům ze tří univerzit, jejichž úkolem je prozkoumat, zhodnotit, navrhnout postupy pro případ budoucích krizových situací, jako je pandemie, válka, klimatické změny. Proč toto podporuje právě Ministerstvo školství, a ne třeba Ministerstvo zdravotnictví? I nedávný kulatý stůl SYRI se věnoval telemedicíně, očkování a kvalitě života pacientů.
V názvu institutu jsou uvedeny nemoci, ale zveřejněné materiály SYRI se vztahují hlavně k válce na Ukrajině, k genderovým otázkám, médiím, radikalizaci společnosti, dezinformacím, či boji proti populismu. Institut má přispět k budování společenských či obranných mechanismů a formování veřejné politiky. Má tedy SYRI produkovat ty správné názory a říkat nám, co si máme myslet? Jsem si vědoma toho, že je potřeba podporovat společenskovědní obory. Ale takto? Opravdu je efektivní takovéto projekty v době ekonomické krize financovat? V době, kdy nám chybí ve školství finanční prostředky? Skutečně si myslíte, pane ministře, že taková instituce je potřebná, byť je virtuální? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní pan ministr školství.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, institut SYRI založila vláda hnutí ANO. Všechna nastavení pocházejí z doby, kdy o věci rozhodovala vaše vláda. Bylo vlastně rozhodnuto 13. září v roce 2021 v souvislosti se schválením plánu obnovy. Celý ten institut je dítětem vaší vlády. Vy jste se rozhodli, že zřídíte tento institut v reakci na pandemickou krizi. Já mohu jenom říci, že naše vláda zdědila tento institut jako dítě, které vzniklo z té situace po covidu, kdy se vláda rozhodla podpořit výzkum v některých oblastech, které souvisejí s krizemi. Ten institut se jmenuje Institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, takže jeho veškeré výzkumné agendy byly nastaveny při jeho vzniku a jsou součástí Národního plánu obnovy schváleného minulou vládou. Naše vláda v tomto nemá žádný manévrovací prostor, aby měnila jeho zaměření, a v případě nesplnění milníků utrpí státní rozpočet rozsáhlé škody. Takže to je výsledek rozhodování, na který jsme my neměli žádný vliv. ***
