Přesto se nám daří deficity snižovat. A není to jednoduché, sami vidíte, jaké platíte politické náklady, my jsme si toho vědomi. Jsme si vědomi, že to není populární, ale jsme přesvědčeni, že to prostě udělat musíme.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Možná by nebyli tak nepopulární, kdybyste s opozicí více mluvili. Nicméně já vám vůbec neříkám, že máte snižovat příjmy nebo změnit výdaje. Já po vás chci, abyste dodrželi jedinou věc, vybrali to, co jste deklarovali, a abyste nezvyšovali dépéháčko na palivové dřevo. To, že v roce 2030 k něčemu dojde, to je fajn, ale těch sedm let ti lidé se můžou z toho smotat. Dnes je ten průšvih, dnes je ta energetická krize, dneska venkov má ty drahá paliva, nebo ta drahá paliva, ať mluvím správně česky, ten má ty problémy. Já vám přečtu tady: Rakousko má 13% DPH, Lotyšsko 12, Francie 10, Itálie 10, Švýcarsko 8, Německo 7, Belgie 6, Česko 15, ale po této úpravě Česko 21. Čeští výrobci energetické dřevo v uvozovkách (Předsedající: Čas, pane poslanče.) na palivové peletky a podobně vyváží pak do Rakouska. Vždyť my si protiřečíme.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pan ministr má zájem. Ano, prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já vám možná dám jenom řečnickou otázku, ale já jsem už vyzval v tom prvním vystoupení, dejme čísla, kolik to znamená, těch 6 % DPH, pro domácnost. To je přece legitimní debata, to není nic, to není žádný spor vláda versus opozice. Tak si řekněme, víme, kolik je průměrná spotřeba domácnosti, když topí elektřinou, jo? Víme, kolik je to plynem, víme, jaké jsou ceny. Já nemám tu osobní zkušenost, takže nevím, kolik dneska dám, pokud používám palivové dřevo za rok. Vím, že z toho DPH je 15 %, takže můžeme si říct, jestli těch 6 % jsou částky stokoruny, tisícikoruny, desetitisíce, to já skutečně nevím. Nabízím tu debatu, abychom zjistili, jaký je potenciální dopad, abychom věděli.

Ale současně platí - a to je hrozně důležité: daňová politika, já jsem o tom přesvědčený, nemá být předmětem sociální politiky. Daně mají být jednoduché, přehledné, pokud možno nízké a sociální aspekty máme řešit v sociálním systému, protože sazba DPH, ta je jednoduchá, ta platí pro všechny, pro ty, kteří mají nejnižší příjmy, ale i pro ty, kteří mají nejvyšší příjmy. Tak já se snažím v rámci koalice k debatě s vámi, se vás budu snažit přesvědčit, řešme tyhlety příklady nízkopříjmových sociálním systémem, a ne daňovou sazbou, která dopadne logicky, a jinak to nejde, na všechny. Takovou debatu nabízím. Pokud dostanu konkrétní čísla, budu jenom rád a můžeme pak stanovovat příjmy, respektive výdaje domácnosti, pokud topí elektřinou, plynem, v tomto případě uhlím, případně palivovým dřevem. Myslím si, že to je správné, protože se máme starat o všechny typy domácností, co se týče třeba daňového systému.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Janulík, který interpeluje pana ministra Válka, a připraví se pan poslanec Smetana. Prosím.

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, já jsem nazval svoji interpelaci Přítomnost rodičů v nemocnici, mám tedy samozřejmě na mysli to, co rezonuje v poslední době... (Před pultíkem hovoří hlouček poslanců.)

Pánové, běžte si to říct někam na chodbu, prosím vás. Paní předsedající...

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, ano, vnímám to. Kolegové, kolegové, prosím, abyste nerušili tady těsně před pultíkem.

Poslanec Miloslav Janulík: Obrali jste mě o 15 vteřin. (Se smíchem.)

Takže to rezonuje, protože prostě samozřejmě je právem rodičů, aby byli se svým dítětem, které je hospitalizováno, je to ve formě (nesrozumitelné) metodického pokynu, což samozřejmě ministr řídí přímo řízené nemocnice. Pro ostatní zdravotnická zařízení, která jsou zřízena podle zákona č. 160/1992 Sb., tam je situace jiná. Tam metodický pokyn není samozřejmě nijak závazný, ale ministr ví, jako lékař si jistě uvědomujete, že to je v podstatě technicky nepříliš dobře realizovatelné, nebo někde je to úplně nemožné realizovat nejenom technicky, ale třeba i z důvodů, že máte těch dětí, představme si, víc hospitalizovaných, když tam všechny budou mít rodiče, teď je to problém, některý rodič chce, některý nechce. Teď to dítě třeba taky nemusí chtít. Některé rodiče spolu nemluví, někteří spolu zase mluví až moc, a tak dál a tak dál. Čili je to zatíženo obrovským množstvím problémů.

Mně jde spíš o to, jak se ředitelé těch zdravotnických zařízení, o co se mají opřít v případě, že opravdu to nejsou schopni z provozních a technických důvodů těm mnohdy velmi agresivním aktivistickým rodičům splnit, a oni se toho dožadují jako svého na jedné straně práva. Čili tady zase bych řekl, něco předběhlo možnosti, které vlastně máme, protože mnohdy by to znamenalo, že se ten chod snad úplně zastaví. A víme o tom, máme ty případy, kdy rodiče chtějí být při operaci (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a natáčet si to. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr Válek je řádně omluven a i vám bude v souladu s jednacím řádem odeslána písemně odpověď do 30 dnů.

Nyní je na řadě pan poslanec Smetana, který interpeluje pana ministra Hladíka, a připraví se pan poslanec Lang. Prosím.

Poslanec Karel Smetana: Hezké odpoledne. Vážený pane ministře, včera jste představili spolu se stavebními spořitelnami jejich nové fungování, které má být zaměřeno na pomoc občanům s projekty s dotacemi na energetické úspory. Já tento nápad kvituji, moc se mi líbí, ale zajímají mě konkrétní aspekty tohoto programu nebo tohoto produktu. Zajímá mě komu, anebo kdo na ten produkt dosáhne, co vše půjde pořídit a kdy se můžeme těšit na spuštění tohoto produktu.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr je připraven, požádám ho tedy o odpověď. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moc díky za ten dotaz jako takový. To, co je naprosto zásadní, Nová zelená úsporám se teď na dva měsíce jenom vypínají žádosti, ale nemění se, od září se budou znova podávat všechny žádosti, a to i za období teď dozadu od někdy září 2021 je uznatelnost. Nová zelená úsporám funguje velmi dobře, ten projekt, na zateplování, výměnu fotovoltaiky, instalaci obnovitelných zdrojů energie, ale dosáhnou na ni spíše lidé, kteří jsou majetnější, mají naspořeno několik set tisíc korun, protože to opatření zrealizují, pak dostanou dotaci zpátky. A my jsme chtěli umožnit, aby na takovouto dotaci, na takovouto úsporu, úsporu vynaložených energií, pořízení fotovoltaiky, tepelného čerpadla, dosáhli i lidé, kteří mají nemovitost, jsou schopni splácet, mohou si půjčit nějaké statisíce korun, ale nemají teď naspořeno třeba půl milionu, aby to mohli zrealizovat, takže proto ta spolupráce se spořitelnami. Dohoda je mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem financí a Asociací stavebních spořitelen, to znamená, týká se to všech pěti stavebních spořitelen a fungovat by to mělo od ledna příštího roku, a to takovým způsobem, že každý občan může přijít na pobočku, těch poboček je 1 400 na území České republiky, fakticky v každém městě v České republice, tam získá zdarma veškeré informace o dotačních možnostech a o spolupráci se stavební spořitelnou, to znamená i o tom, jaký objem financí by daný vlastník té nemovitosti mohl získat ve spolupráci se stavební spořitelnou, a je na něm, jestli si zažádá sám a bude mít dál tu elektronickou komunikaci, ale musí si to předfinancovat sám, anebo využije toho produktu ve spolupráci stavební spořitelna - Státní fond životního prostředí. Ta výhoda je jednoduchá. Udělá opatření třeba za 600 000 korun, dostane je od stavební spořitelny hned, jakmile je zrealizuje, stavební spořitelna dostane tu část od Státního fondu za dotaci a daný člověk splácí jenom tu část samozřejmě, kterou si půjčil jako takovou.

To, co je důležité, je to na všechna opatření, která jsou v Nové zelené úsporám, to znamená, může to být na zateplení, fotovoltaiku, pořízení tepelného čerpadla v kombinaci některých takovýchto opatření jako takovýchto. Hlavní cíl, který sledujeme, je zvýšit řekněme procento renovací v České republice. My dneska renovuje tempem zhruba 1,2 %, to znamená, kdybychom to přepočítali, průměrný český dům je renovován jednou za osmdesát let. Odborníci nám doporučují, že by to mělo být jednou za generaci, zhruba jednou za třicet let. To znamená, že by to procento renovací mělo být zhruba někde mezi 3-3,3 %. ***