(14.50 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
DPH: navrhujeme vrátit se k osvědčenému systému dvou sazeb DPH. Navrhli jsme, abychom zachovali základní sazbu ve výši 21 % a místo snížené a druhé snížené sazby měli jednu sníženou sazbu, místo 10 a 15 % abychom měli jednu sazbu 12 %. Současně, když navrhujeme dvě sazby, jsme docela poctivě prošli všechny položky, které jsou dnes v těch snížených sazbách, a opět jsme postupovali stejně jako u daňových výjimek. Snažili jsme se identifikovat nějaký společenský, ekonomický, sociální, zdravotní důvod pro danou komoditu, výrobek či službu, který by měl mít na základě tohoto nárok či by byl oprávněn, aby byl ve snížené sazbě. Samozřejmě, DPH je částečně harmonizovaná daň, takže žádný členský stát, ani Česká republika, nemají úplně volné ruce a jsou prostě komodity a služby, které musí být v základní sazbě. Samozřejmě členský stát si sám vybírá, kolik je základní sazba, kolik má snížených sazeb a jak vysoké jsou snížené sazby.
Možná bych jenom připomenul, že u tří velkých položek rodinného rozpočtu neboli spotřebního koše dojde ke snížení DPH z 15 na 12 %. Můžeme vést debatu, jestli to bude promítnuto částečně, úplně nebo vůbec do koncových cen. Rozsoudí nás čas, jinak to vlastně nemá cenu. Ta debata může být jenom akademická, ale jedná se o tyto tři základní... (Poslanci před řečnickým pultem diskutují. Obrací se na předsedající.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pane ministře, chápu. Poprosím kolegyně a kolegy o ztišení. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: ... tři základní komodity: potraviny z 15 na 12 %, stavební práce týkající se bydlení z 15 na 12 %, zdravotnické prostředky z 15 na 12 %. To všechno jsou významné, v tomto případě negativní dopady do státního rozpočtu, respektive ve prospěch daňových poplatníků. Toto je snížení daní. Celkově náš odhad v této chvíli je, že pokud by to bylo schváleno, jak je to navrženo, negativní dopad by byl asi 6 nebo 7 miliard. Samozřejmě bude záležet na finální podobě zákona, aby se to dalo vyčíslit, odhadnout mnohem přesněji. Jenom připomínám, že to jsou statické modely, nemohou být dynamické. To znamená ale, že nic lepšího než buď hotovostní, nebo aktuální dopad těchto opatření prostě není k dispozici.
Přejdu ke spotřebním daním. Dneska dopoledne jsme schválili novelu zákona o spotřebních daních, která se týkala motorové nafty. To znamená, tam žádný návrh ani u motorové nafty, ani u bezolovnatého benzinu samozřejmě už není. Vedli jsme tady debatu, někteří z nás vystupovali v minulých týdnech či měsících k daňové výjimce, které se říká zrušení osvobození leteckých pohonných hmot. Je to moc hezké, mně by se to moc líbilo, až na to, že to není jenom evropsky, ale celosvětově harmonizováno. Jediné, co můžeme, kde můžeme zrušit to osvobození - a my to navrhujeme - jsou vnitrostátní lety. U všech ostatních Česká republika jako signatář mezinárodních dohod není schopna. Stávající směrnice Evropské unie obsahuje povinné osvobození tryskového paliva v rámci mezinárodní přepravy a přepravy uvnitř Evropské unie. V této chvíli probíhá revize. Já se stavím na stranu těch států, které chtějí zrušit osvobození, respektive nechat to na členských státech, zrušit povinnost osvobození. Je to úplně něco jiného. Když máte povinnost, tak to musíte mít, a když tu povinnost zrušíme, tak to záleží na každém členském státu, který podle své ekonomické situace, toho, jak je silný tento sektor průmyslu, to buď udělá, nebo neudělá.
Dále chceme zjednodušit vratky za takzvanou zelenou naftu pouze podle normativů. Dneska jsou dvě možnosti - normativy nebo skutečné čerpání. My navrhujeme pouze podle normativů. Je to v duchu toho, co jsme často prezentovali, nějaká důvěra v podnikatele. Pokud to jsou normativy, odpadne administrace jak na straně těch, kteří to čerpají, tak na straně státu, takže je to snížení byrokracie.
Rušíme další daňovou výjimku, to znamená zrušení vratky spotřební daně z minerálních olejů ve spotřebovaných mineralogických a metalurgických procesech.
Dostáváme se ke spotřební dani za tabák. V předminulém volebním období byl poprvé použit podle mě dobrý a vhodný institut tříletého daňového plánu. Ten byl dvakrát, letos skončí shodou okolností. My vzhledem k tomu, v jakém roce volebního cyklu se nacházíme, jsme přišli s návrhem na čtyřletý daňový plán, aby budoucí vláda nemusela hned několik týdnů po svém ustavení řešit případné prodloužení toho daňového kalendáře. U standardních cigaret navrhujeme, aby to bylo v tom režimu 10 - 5 - 5 - 5. To znamená, aby se to v prvním roce zvýšilo o 10 % a v dalších tří letech po 5 %. Samozřejmě jsme se při stanovování těchto procent dívali zejména na okolní země, kde v této chvíli jediný, kdo má nižší spotřební daň z tabáku, je Polsko, ale i v Polsku je schválený čtyřletý daňový plán, kde každý rok zvyšují spotřební daň o 10 procentních bodů.
Další kategorií, kterou jsme se zabývali, je zahřívaný tabák. My máme v programovém prohlášení větu, na které se podle mě zase shodne většina politické reprezentace bez ohledu na to, jestli je ve vládě, nebo v opozici, že v tomto případě budeme spotřební daně uvalovat podle míry škodlivosti. Neříkáme, že něco není škodlivé, ale zahřívaný tabák je méně škodlivý než klasické cigarety, to nám tvrdí experti, odborníci. I v tomto případě navrhujeme daňový kalendář, a to čtyřikrát 15 %. Dnešní stav je takový, že daňové zatížení zahřívaného tabáku odpovídá zhruba 21 % zdanění klasických cigaret. Tím, že navrhujeme rychlejší daňový kalendář u zahřívaného tabáku, po těch čtyřech letech by se to zdanění mělo dostat na 29 % vůči zdanění klasických cigaret. Pak jsme se také zaměřili na produkty, které zatím zdaněny nebyly, ať už to jsou nikotinové sáčky, nebo elektronické cigarety. Poprvé je tam pokus zdanit i nové typy výrobků, které ještě nesou známy. Když se podíváte do posledních, já nevím, osmi, deseti let, vždy vznikl nějaký nový produkt v tomto odvětví průmyslu, který nebyl nějakou dobu zatížen daní. Pamatujeme si tady na listy tabáku, z kterých se dělal tabák na kouření. Pak přišel zahřívaný tabák, tak zase nějaké období nebyl zdaněn. Teď tu máme nikotinové sáčky, elektronické cigarety, takže v tomto návrhu je řekněme pokus, jak od začátku, pokud přijde nový produkt, ho také zdanit, protože pokud ten produkt není zdaněn, není zatížen spotřební daní, podle mě získává větší prostor na trhu než prostředky, které zatíženy spotřební daní jsou.
Stejně tak zákon o spotřebních daních řeší daň z lihu. Tady vlastně po vzoru tabáku poprvé navrhujeme také daňový kalendář na čtyři roky, a to vlastně ve stejném procentuálním zvýšení jako u tabáku, to znamená, v roce 2024 o 10 % a v dalších třech letech o 5 %.
Když jsem srovnával to, jak opozice říká: mimořádné, historické zvýšení daní, tak jsem popsal ty nejvyšší položky, a řekněme si, že u spotřební daně z tabáku jsou to 3 miliardy ročně. A je to samozřejmě otázka, zda i tohle je a bude předmětem politického souboje, zda i tohle je zvýšení, které opozice jako celek - vím, že máme dvě opoziční hnutí - odmítá, nebo ne, protože pak je třeba, pokud na tom bude částečně shoda, odpočítat tuto hodnotu od politického souboje o ten zbytek. ***
