(9.30 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Druhou částí, další změna legislativy, a to připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, a bohužel - a já věřím, že tahle vláda v tom bude úspěšná, v předchozích několika volebních obdobích to nikdy nedopadlo, možná právě proto, že se soustředila ta síla pouze na bydlení takzvané sociální, které se v České republice týká zhruba 200 tisíc lidí, 150 až 200 tisíc lidí. Smutné je, že významnou část těch lidí tvoří děti. My jsme se rozhodli, že připravíme zákon o podpoře bydlení. Reagovali jsme i na výhrady třeba NKÚ, ale i Evropské komise, že zákon, který definuje potřeby v bydlení a možnosti jejich řešení, v České republice chybí. Zákon je připraven, teď byl poslán do mezirezortu. Samozřejmě řešíme výhrady a otázky jak z území, tak i třeba jednotlivých rezortů. Jak jsem řekl, ten zákon je připraven, zákon o podpoře bydlení, můžete si na stránkách ministerstva najít, jaké má pilíře, jakým způsobem má fungovat.
Samozřejmě jsou zde další otázky, některé vzbuzují poměrně i rozruch. Dlouhou dobu jsou kritizovány nevyrovnané vztahy nájemců a nájemníků. A já si myslím, že je správné říci nevyrovnané vztahy, zatímco na jednu stranu i to nájemní bydlení, které v České republice tvoří pouze 20 %, v jiných státech, v Německu třeba, je to 50 na 50, 50 % lidí bydlí ve vlastním, 50 % lidí bydlí v nějakém pronájmu, tak i u těch 20 %... Nebo ta nepopularita nájemního bydlení je hodně dána jakýmsi pocitem nejistoty. Proto pojďme dělat kroky, které na straně těch řekněme lidí, kteří hledají bydlení, zvolí možnost pronájmu a splňují všechny podmínky, včetně toho, že včas platí, tak jim to dává větší jistotu. Na druhé straně máme poměrně krkolomný systém v momentě, kdy má pronajímatel nějakého nespolehlivého nájemníka, tak proces, než vyřeší tu situaci a ten člověk se odstěhuje, je krkolomný, náročný. Řešili jsme to s Kanceláří ombudsmana, je to jenom část legislativní.
Já bych teď skočil k těm nástrojům - nástroje, které jsou pomocí. (Poznámka ministra financí od stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Já jsem reagoval na paní Dostálovou, která hovořila... Pardon, já jsem zde slyšel pana ministra financí, já bych chtěl jenom zareagovat na to, co zde včera zaznívalo. Samozřejmě, Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje evropské dotační tituly, kde jsou, některé z nich, namířené do výstavby, má i program na sociální bydlení, které kvůli poměrně přísným limitům vlastně není úplně nejvhodnější nástroj pro to, řešit bytovou situaci, a má fond SFPI, který v sobě měl jak program, který se týkal podpory těch jednotlivců, tak i program, který měl řešit výstavbu. A já když někam jdu, třeba někde, jak se říká, střihnout pásku... Samozřejmě, byl jsem v Ústí, byl jsem se podívat na dobře realizovaný projekt, nepřivlastnil jsem si ho, řekl jsem, kdy ten projekt vznikl. Dokonce Ústecký kraj má ve vedení jak města, tak kraje hnutí ANO a spolu s představiteli jsme ten projekt vyhodnotili jako úspěšný. Proč? Protože po vyřešení pozemkových problémů sice byl projekt oprášen historicky a zlepšen, ale podařilo se za zhruba 35 milionů dostat do obecního fondu 17 dostupných, 16 sociálních a 2 byty pro invalidy v paneláku, což je podle mě slušný výsledek a ukazuje se, že formou dobré investice do renovace zdevastovaného paneláku se dá postavit za 35 milionů 33 bytů k užívání včetně i místnosti pro člověka, který dělá jakousi vrátnou službu. Ale proč to říkám? Je to součást programu, který byl původně na SFPI - Výstavba pro obce, nájemní byty - a on nepokračuje, protože už na přelomu toho roku 2021/2022 o ně nebyl zájem. Ty podmínky zkrátka nebyly pro obce atraktivní. Já jsem se rozhodl ty podmínky změnit, což se mimo jiné děje, hnedka k tomu skočím. Vadily třeba úroky přes 6 % a výsledkem programu Výstavba, úvěrová část na dostupné byty za rok 2022, byla jediná žádost na výstavbu 24 bytů, kterou navíc žadatel později stáhl, což svědčí o tom, že ten program nebyl úplně úspěšný, byla to už spíše ostuda. V rámci toho programu vzniklo za poslední tři roky asi 330 bytů, což je určitě dobré číslo, ale v celkovém objemu potřeb to příliš mnoho neřeší.
Zrušili jsme i program Vlastní bydlení. Ta výhrada zní: Vy nepodporujete mladé lidi. Ten program, a to si troufnu říct, byl ukázkou spíše špatného nastavení té podpory. Objem peněz na pořízení nebo opravu nemovitosti nebyl úplně vysoký, byl relativně nízký, úroky byly relativně vysoké, nebyl tam příjmový limit, takže na podporu dosáhly i celkem dobře situované domácnosti. A ta nedostupnost bydlení pro mladé, které ten program měl řešit: za minulý rok bylo výsledkem 270 smluv za 713 milionů, což těm lidem určitě pomohlo, ale s koncepčním řešením to nemá nic moc společného. Já si myslím, že důležité je řešit to jako koncepční věc, nikoliv jako problém jednotlivce, a proto jsme i v debatě s Evropskou komisí a tak, jak definujeme dostupné bydlení, mladé rodiny a mladé lidi zařadili do těch skupin, které mají nárok třeba na dostupné bydlení ve formě zvýhodněného nájmu oproti cenám, které vycházejí z map, které připravujeme ve spolupráci s Ministerstvem financí. Jsou tam i další důležité skupiny, senioři, jsou tam potřebná povolání, abychom se dostali skrze toho zajetí sociálního bydlení, které, jak jsem řekl, se týká zhruba 200 000 tisíc lidí v České republice, do daleko širší skupiny takzvaného dostupného bydlení a nějakou formou ohrožení bydlení v České republice nebo potřeby třeba pomoci na tom trhu s bydlením. V tuto chvíli se to týká asi 1,4 milionů lidí.
Ohledně finanční podpory na SFPI jsme zkusili v tom prvním pilíři, v prvním programu dostupného bydlení, který jsme rozdělili 500 milionů pro obce a 300 milionů pro právnické osoby, církve, spolky, ale třeba i soukromý investor, který splní podmínky, že 25 % těch bytů poskytne té obci do fondů za nějakých garantovaných podmínek. Je to vlaštovka - opět říkám, neupínejme se pouze k nějakému jednomu programu, že tu věc vytrhne notifikovaný program. Chystáme celkový objem financí, teď v SFPI tímto směrem je asi 3 až 3,5 miliardy a podařilo se nám - a já věřím, že i na základě debaty s Evropskou komisí - v Národním plánu obnovy alokovat na finanční nástroje, to neznamená na dotace, ale na finanční nástroje, dalších 8 miliard pro obce. Když jsem se bavil se zástupci ČBA, oni jsou naši partneři z pojišťovny, banky, v řadě jiných oblastí, ať už je to digitalizace, nebo investice do výstavby, tak pokud se to dobře sejde a podaří - a já věřím, že ano - tak ten celkový objem do roku 2025 by mohl být okolo 21 miliard, a to je konzervativní odhad, které by obce mohly investovat do výstavby či renovace dostupného bydlení.
A už jenom poslední věc, já jsem hovořil o tom know-how. Když se podíváme i na úspěšnost třeba ve využívání národních titulů nebo evropských dotací - a já se tím nikde netajím, ta data jsou na Ministerstvu pro místní rozvoj a jsou dána historicky - my vlastně vidíme jakési lokální šampiony, prostě větší města, obce, kde je to potřebné know-how, kde je třeba tým investic, kde existuje třeba odbor, tak jsou samozřejmě úspěšnější v žádostech o ty dotace, v přípravě projektů, a já si myslím, že je zásadní a je to i součást reformy z pohledu získávání know-how a je to podporováno Evropskou komisí, opírá se to o tu komponentu 4.1, kdy máme zvyšovat takzvanou absorpční kapacitu. Přeloženo do řeči srozumitelné, starosta ví, že potřebuje bydlení nebo že potřebuje opravit školku nebo postavit domov důchodců, akorát nemá know-how, jak to udělat, jak to navrhnout, o co se opřít, kde vzít právní jistotu, jak třeba ten projekt efektivně vypočítat. ***
