(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 71. schůze Poslanecké sněmovny. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kterou vedeme k sněmovnímu tisku 488. O slovo je nyní přihlášena paní poslankyně Eva Fialová a dále pan poslanec Radek Vondráček - ale vnímám faktickou pana předsedy Bendy. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Marek Benda: Vážená, paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, jde nám to docela dobře, ale přesto zbývá 39 přihlášených, kde včera v poledne jich bylo 41, jestli se nepletu, nebo takovéhle nějaké číslo. Proto navrhuji, abychom dnešní jednání protáhli po 19. i 21. hodině. A všimněte si, nenavrhuji po 24., pokládám za rozumné řešení, které jsme zvolili včera, pro všechny poslance i zaměstnance, aby se kolem té půlnoci končilo a pokračovali jsme druhý den ráno. Navrhuji prodloužení jednání jménem všech koaličních klubů, abych to uvedl na to, abychom dnes jednali a meritorně hlasovali i po 19. a 21. hodině.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, je to jasné. Přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí. Budeme hlasovat o jednání i meritorním hlasování po 19. a 21. hodině. A ano, samozřejmě poprosím všechny, protože vás nyní všechny odhlašuji, abyste se opět přihlásili svými registračními kartami.
Jelikož se počty přihlášených již ustalují, tak pouze zopakuji, že nyní přistoupíme k hlasování, abychom dnes jednali i hlasovali po 19. i 21. hodině.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 18 bylo přihlášeno 105 poslankyň a poslanců, pro 100 proti 0. Konstatuji tedy, že dnes budeme jednat i hlasovat po 19. i 21. hodině.
Než přistoupíme k přihlášce paní poslankyně Evy Fialové, načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Faltýnek od 14.30 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 14.30 do 17 hodin ze zdravotních důvodů a paní ministryně Jana Černochová od 13 hodin z pracovních důvodů.
Nyní je prostor pro paní poslankyni Evu Fialovou - kterou ale aktuálně nevidím přítomnou v sále, čili ztrácí pořadí, a my můžeme přikročit k dalšímu přihlášenému, kterým je pan poslanec Radek Vondráček. Dále se připraví paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Radek Vondráček: Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za slovo. Já patřím mezi ty poslance, kteří v rámci rozpravy se rozhodli, že určitým způsobem budou modifikovat a změní svůj původně zamýšlený projev, a to s ohledem na vývoj té diskuse, na ty střety, co tu proběhly včera večer a dnes dopoledne. Část toho tématu už byla vyčerpána. Já bych se proto držel takového pravidla tří. Já budu mít tři oblasti, o kterých bych chtěl mluvit, a budu pokládat vlastně tři základní otázky: proč, kdo a co? A ty tři oblasti, kterých se to týká, protože jsem volený zástupce občanů, tak bych tady chtěl promluvit za skupiny, které podle mě nebyly vyslyšeny v rámci přípravy tohoto nového právního předpisu o konsolidaci veřejných rozpočtů, a to je za prvé justice, za druhé včelaři a za třetí vinaři, abychom to měli jednoduché a přehledné.
Takže začneme tou justicí. Já mám tady k dispozici vyjádření Nejvyššího soudu České republiky, týkající se části šestnácté toho předpisu, která hovoří o změně zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Ty připomínky Nejvyššího soudu jsou následující. Podle přesvědčení Nejvyššího soudu navrhovaná úprava odporuje ústavnímu pořádku, jak jej v souvislosti se zásahy do platových poměrů soudců opakovaně vyložil Ústavní soud, a neměla by být z tohoto důvodu přijata. Tečka. To je připomínka Nejvyššího soudu. Já bych tím v podstatě mohl skončit, protože tím je řečeno vše, nicméně dovolte mi, abych v rámci debaty podložil toto tvrzení dalšími argumenty.
Poslední trvalá změna platové základny provedená zákonem č. 587/2020 Sb. byla odůvodněna tím, že je třeba platovou základnu navázat na veličinu, jež není v rukách politické moci, tedy nastavit nějaký platový automat, do něhož již nebude jednorázově svévolně zasahováno. V rozporu s touto tezí je politickou reprezentací předkládána další restrikce soudcovských platů. Z ustálené judikatury Ústavního soudu, například nálezy 28/13 a 11/02, se mimo jiné podává, že platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní, nesnižovatelnou veličinou, nikoliv pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou, přičemž dlouhodobě by plat soudce měl vykazovat vzestupný trend, který by neměl být nižší než obdobný trend týkající se průměrné odměny ve veřejném sektoru. V rozporu s citovanou ústavní maximou návrh tuto veličinu trvale, a to připomínám, trvale snižuje, aniž by pro takový krok byly předestřeny jakékoliv věcné důvody, opět nejlépe odkázat na ústavní nález 28/13 odst. 53, a aniž by docházelo ke srovnatelné platové restrikci též ve vztahu k ostatním služebníkům státu, s výjimkou osob, jejichž plat je upraven zákonem 236/1995 nebo od tohoto zákona odvozen, přehlédnout nelze ani skutečnost, že přes opětovně formulovaný apel Ústavního soudu nebyl návrh s představiteli justice reálně věcně projednán.
Tady pro všechny, kteří už tady vystupovali, mnozí to říkali také, pět dní připomínkového řízení samozřejmě vede k tomu, že naprosto selhala komunikace s jednotlivými adresáty té dané právní normy. Já tedy můžu jenom konstatovat, že skutečně vládní koalice a vláda v komunikaci s justicí naprosto selhala a tato věc nebyla vykomunikována. Ten názor je poměrně jednoznačný, tam se vlastně nedá dále diskutovat. Jestliže označíte tento návrh za protiústavní, tak potom jakým způsobem chcete vypořádávat tuto připomínku? ***
