(16.40 hodin)
(pokračuje Julius Špičák)

Budu citovat francouzského historického politika. Neberte to osobně, je to citát: "To je horší než zločin, to je totiž hloupost." Pokud vím, tak se příslušného zasedání Rady vlády pro vědu a výzkum zúčastnil i premiér, ale v podstatě na škrty v té výši 10 % to dosud nemá žádný vliv.

Je třeba si uvědomit, že podfinancování vědy pod záminkou úspor se negativně vrátí, a to okamžitě. Já to vidím v přímém přenosu jako odchod mladých schopných lidí do zahraničí. Důvodem ani tak nejsou platy jako spíš vědecky nevlídné, neperspektivní prostředí. Mám příklad ve vlastní rodině. Moje dcera pracuje v daleko kreativnějším prostředí ve španělské univerzitní nemocnici. My jsme se vůbec k vědě tradičně chovali poměrně macešsky. Budu citovat jednoho z exprezidentů, který říkal, že si nakonec výsledky vědy můžeme koupit. Nebo se říkalo - pusťme mladé lidi na vandr, oni se vrátí. Oni se prostě nevrátí a jejich rodiče se děsí, že by se tyto nadané děti vrátily. Řekl bych, že tato země zkrátka není pro mladé.

Škrty ve vědě nedávají žádný smysl ani z ekonomického hlediska. Národní rozpočtová rada varovala, že při zachování současné produktivity budeme mít do padesáti let trojnásobný státní dluh vůči HDP. Tento státní dluh bychom ale podle rozpočtové rady zvládli efektivně snížit zvýšenou výkonností, zvýšenými obrátkami, právě technologickou akcelerací, prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje. Tyto analýzy ale současná vláda v lepším případě ignoruje, v horším s nimi ani není seznámena. Lze tak soudit podle toho, jaké a jak návrhy předkládá. Takže se obávám, že se skutečně stáváme spíše zemí minulosti než zemí budoucnosti.

Jak už jsem uvedl, v návrhu státního rozpočtu na rok 2024 se počítá ze snížením výdajů na vědu o 10 % a o 10 % má být sníženo financování Akademie věd, Grantové agentury a Technologické agentury České republiky. Konkrétně u Akademie věd to spolu s inflací a se zdražením energií znamená reálné snížení rozpočtu o nějakých 35 %, což spolu se snížením dotací z Evropské unie podmíněné (?) zvýšeným podílem instituce na financování je doslova tedy likvidační. Opět vím, o čem mluvím, protože můj bratr je jedním z ředitelů ústavu Akademie věd.

Na závěr si dovolím poradit. V rámci úspor zrušte Ministerstvo pro vědu a výzkum, které nemá žádné kompetence a jen přispívá k bobtnání úředníků. Zrevidujte takzvané financování výzkumu v rámci ministerstev, kromě ministerstev zdravotnictví, školství a průmyslu, což je stále několik miliard ročně. Konkrétně Ministerstvo obrany 440 milionů, Ministerstvo vnitra 852 milionů, Ministerstvo zemědělství 1 175 milionů. Co se tam vyzkoumá? Menší částky mají i další rezorty. Prostředky by se měly alokovat do grantových agentur a rezorty by je mohly soutěžit stejně jako jiné instituce. Protože provádět vědu je velká věda a umí to jenom velmi málo lidí a velmi málo institucí.

Závěrem: škrty ve financování vědy a výzkumu bez jakékoliv analýzy a strategie jsou nejen neúčinné, ale naprosto kontraproduktivní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat s faktickou chce pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nebudu zdaleka potřebovat dvě minuty. Neprojednáváme návrh státního rozpočtu. Návrh státního rozpočtu sem přijde, až sem přijde. Tak se bavme i o těch částkách, o kterých mluvil pan poslanec. To je všechno, co jsem k tomu chtěl říct.

My v těchto dnech a týdnech vedeme politická jednání. Jednání nejsou uzavřená. To, co vzniklo - nevím, proč ten zákon takhle je, já ho doporučuji změnit - je vlastně výchozí úřední materiál, který byl rozeslán na ministerstva. Teď se postupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech a k tomu probíhají tak jako každý rok, znáte to i z doby svých vlád, politická jednání.

Takže poprosím, a je to fakt jenom prosba, abychom nechali debatu o rozpočtu na rok 2024 na to září, až tady bude. Pak uvidíme, jestli ty částky budou takové, o kterých jste mluvil, nebo jiné, pak my to budeme hájit a vy to budete případně kritizovat nebo navrhovat nějaké změny. Dnes je to předčasné. A omlouvám se, ale není to předmětem jednání a ty částky zdaleka nejsou konečné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou ještě pan poslanec Špičák.

 

Poslanec Julius Špičák: Já se domnívám, že vytvářet určitý tlak a určitou oponenturu v této fázi není předčasné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme tady v návrhu zákona ohledně konsolidačního balíčku, konsolidace financí. Co ale před sebou máme? Tady jeden z ministrů říká: jednejme o tom, co je v tom balíčku. Pan ministr Stanjura řekl, cituji: "Návrh máte před sebou a ten platí."

Ale co se děje tady okolo v rámci diskuse? Tak tu se dozvíme, že se bude jednat ještě o dani z nemovitosti. Víme tady od paní kolegyně Bělohlávkové, vaším prostřednictvím, že kojenecká voda půjde do jiné sazby. Taky víme, že podnikatelé a odbory budou připravovat nějaké své návrhy, se kterými přijdou na vládu, která některé z nich možná akceptuje, možná že ne. Takže o čem vlastně tady v tuto chvíli hovoříme, když těch 750 stran, které nám byly předloženy, bylo pro všechny tady tyto organizace a dotčené orgány pouze na pětidenním připomínkovém řízení? Pan ministr tady tedy hovořil o balíčku, ale neřekl nám, jak takové razantní změny za těch 73 miliard korun komunikoval s ostatními. Kdo vůbec ten balíček podporuje, kdo ho kdy viděl. Nějaké podnikatelské svazy, Hospodářská komora, odbory, rektoři, Svaz průmyslu a dopravy? Všechno jsme se dozvídali a dozvídáme postupně.

Takže jak taková komunikace, která je při prosazování takovýchto změn důležitá, probíhala? Začalo to všechno bombastickou tiskovou konferencí, všichni jsme to viděli, kde seděli v první řadě povinně snad všichni ministři, aby ten balíček podpořili, aby ukázali tu jednotu, že jsou skutečně jedním týmem. Co se stalo nakonec? Nakonec všichni koukali, pravděpodobně vůbec nevěděli, co se na ně chystá a jaké například zásadní škrty budou v jejich rezortech.

Takže mám tady příklad. Pan ministr Lipavský se vzepřel panu ministru Stanjurovi, první ministerstvo odmítá škrty, slyšeli jsme hned poté, a to tam seděl v první řadě. Ve vládní koalici - cituji - dál hrozí další velký rozkol. Ministři se totiž neshodnou na snižování platů ve státní správě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 %. To se ale nelíbí Pirátům, jejichž šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti takto výraznému snížení ohradil. Zkritizoval ministra Stanjuru za to, že nedodržuje dohody, svévolně rozhoduje o tom, co se kde škrtne nebo přidá.

Pak tady máme další snížení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace o 0,45 % HDP v roce 2024. "To je hazard s budoucností Česka," řekla na setkání s novináři ministryně pro vědu Helena Langšádlová. Podle ní je pracovní návrh Ministerstva financí na rozpočet příštího roku nepřijatelný a v rozporu s programovým prohlášením vlády. "Ministerstvo financí v pracovním návrhu vyčlenilo na vědu 35,8 miliardy, šlo by meziročně o snížení o více než 10 %. Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhuje rozpočet o 12 miliard vyšší, bezmála na 48 miliardách." Konec citace. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP