My samozřejmě si dovedeme představit, a také jsme v té vládě nějakou dobu byli, že není možné všechno odhadnout přesně. Samozřejmě ten život se ubírá trošku jinými cestičkami než plánování, ale není možné si tam doslova vylhat nebo našvindlovat čísla, která jsou samozřejmě materiálně velká. Pro mě desítky miliard už je částka, která je velmi materiální a velmi zásadní. A není to jenom těchto 50 miliard, je to samozřejmě další částka - úplně přestřelený windfall tax nebo to, že tam nejsou peníze na mimořádnou valorizaci důchodů, a tak dále, a tak dále. To bychom si skutečně nikdy nedovolili, takto za naší vlády plánovat a toto předkládat. A je logické, že ta důvěra se potom vytratí, a je logické, že ta důvěra potom není ani v další materiály, které vláda předkládá. A o to víc je to logické, když pak skutečně vidíme tam čísla, která v nás opravdu absolutně nebudí důvěru, že by mohla být reálná.

Já za sebe, a nejenom za sebe, ale troufám si říct, že za většinu kolegů z hnutí ANO, nechci říct za všechny, ale myslím, možná že za všechny, mohu říct, že prostě jsem principiálně proti tomu, jak se teď v tom balíčku nastavují nebo navrhují změny daní, protože to je prostě kobercový nálet na drtivou většinu daňových poplatníků. A už to tady několikrát zaznělo, je to v naprosto příkrém rozporu s tou rétorikou především ze strany ODS, a to nejenom před několika lety, ale doslova před několika měsíci. Tedy už v situaci, kdy bylo známo, že existuje konflikt na Ukrajině, že existuje energetická krize, a přesto zatvrzele a zcela tedy přesvědčivě v tu dobu jak pan premiér, tak pan ministr financí a další říkali - no tak to je, přes to vlak nejede, my daně zvyšovat nebudeme. A bum! Je to tady. Nejenom že se daně navrhují zvyšovat, ale navrhují se zvyšovat skutečně v rozsahu neuvěřitelném a stává se z toho v tu chvíli hlavní zdroj těch peněz. Protože když se podíváme na ty další zdroje, tak ty jsou opravdu ve vzdušných zámcích. Protože zatímco u těch daní je to celkem jasné - a samozřejmě je otázka, jaký bude ve finále ten výnos, ale tam to na ty poplatníky lze takto přenést a myslet si, že to tedy někdo zacvaká - tak u těch dalších věcí, především u těch populárních dotací, tam je to daleko složitější. A to je další důvod, proč nemám tu důvěru naprosto v tento balíček, i kdybych s ním nakrásně souzněl principiálně, ale já s ním nesouzním ani z hlediska toho řešení. Ale i kdybych s ním souzněl, tak se tady otevírá samozřejmě celá řada těch dotazů.

Pokud se tady hovoří o tom, že v tom takzvaném dotačním byznysu - to je také další krásný termín, dotační byznys je pro mě především záležitost těch poradenských společností, které ale většinou radí dost často obcím, krajům nebo firmám, to je ten dotační byznys, ale tady se z toho udělalo pejorativně tedy, že se ušetří těch slavných 54 miliard, a už to tady také mnozí z vás rozebírali. Ale pro mě právě s tou zkušeností těch 50 miliard z toho Modernizačního fondu, to je ta pověstná jitrnice, kterou nikdo neviděl, tak tohleto je dalších 54 miliard, další jitrnice, kterou možná částečně někdo uvidí, ale otázka je, jestli ve finále z ní neuvidí akorát ty olízané špejle. A tam samozřejmě se jedná především o MPO a o tu slavnou částku, tedy zásadní částku, která by měla být zhruba 20 miliard korun, které tedy se nějak ušetří. Ale tady jsou v zásadě, už o tom hovořil pan místopředseda Karel Havlíček, jsou tady v zásadě tři možnosti. To je tedy ta platba za obnovitelné zdroje energie nebo poplatek za obnovitelné zdroje energie. Buď to tedy zůstane na těch bedrech státu, ale potom se nic neušetří, nebo se to přenese na ty spotřebitele zpátky, což je samozřejmě politicky velmi složité pro pětikoalici, protože pak musíte těm lidem říct, že jim ještě o to víc zdražíte energii, nebo se to nevyplatí asi těm investorům, což je cesta sice lákavá, asi atraktivní z pohledu PR, ale my, kteří jsme se tím zabývali také poměrně dlouhou dobu, tak prostě víme, že to se snadno řekne, ale velmi nesnadno udělá, protože to budou tisíce soudů s velmi nejasným výsledkem, nebo já si skoro myslím, že s jasným výsledkem, který ale nebude ve prospěch státu.

To znamená, to je přesně ono, že se tady řekne: tak tady sebereme nějakých 54 miliard, podívejte se, občané, daňoví poplatníci, voliči, jak je to jednoduché. Jak je to jednoduché, proč to ti před námi už dávno neudělali? - No oni to udělali, ale udělali to tam, kde to bylo reálné. Ale neudělali to jenom proto, abychom prostě někde tady o tom - abychom to hodili takzvaně do placu a pak zjistili, že to není reálné.

Takže když si rozeberete ty dotace, tak opravdu zjistíte, že buď ty dotace, nebo to zeštíhlení, to ořezání doslova plave na vodě, nebo visí ve vzduchu, nebo dle vašeho uvážení, kde to má viset, ale rozhodně to není realistické. Ta částka zásadně není realistická a falírují tam desítky miliard. To znamená, že tak přesně, jako jsme to zažili s tím rozpočtem, tak nějaký výnos, respektive nějaký výsledek tam možná bude, ale určitě nebude v těch řádech, o kterých se tady hovoří. Anebo tam, kde se takzvaně ořežou ty dotace, tak na druhé straně to bude mít nějaký konkrétní dopad buď velmi negativní na města, obce a tak dále, anebo prostě třeba z hlediska výstavby komunikací, to jsou záležitosti kolem MMR nebo Ministerstva dopravy, anebo tam, kde se takzvaně ta dotace ořeže slavně a vykáže se to jako výsledek, tak se na druhé straně bere úvěr. Tak to je prostě samozřejmě neuvěřitelné, protože za ten úvěr se ještě zaplatí úrok. A to je teď asi to, co třeba jsme řešili na rozpočtovém výboru a shodou okolností dneska jsme to řešili i na Radě Státního fondu životního prostředí, to je ten úvěr přes Evropskou investiční banku, kde je samozřejmě ten úrok - to je takzvaná výhodná úroková sazba, která dneska se odhaduje až na 4,5 % PH, tak samozřejmě za tu dobu třeba těch 30 let dělá na těch úrocích desítky miliard korun. Takže tohleto je ten takzvaný skvělý výsledek, který na tom papíře vypadá dobře, to znamená, my vám ořežeme ty dotace, a všichni za tím vidí, nebo pětikoalice si přeje, aby její volič za tím viděl ty bohaté magnáty, kterým doslova tečou ušima ty dotace, a najednou ten stát je ořeže a všechno bude zalito sluncem.

Ale tedy když potom jdete do těch střev, a chápu, že v těch střevech to není vždycky příjemné se tím probírat, tak zjistíte, že - já jsem se chtěl koukat na kolegu Julka Špičáka, gastroenterologa, ale on tady není, takže si odpustím tu poznámku - tak zjistíte, že to není vůbec tak jednoduché ani voňavé tedy a že ta mravenčí práce tam, aby ta částka byla realistická, tak odvedena prostě nebyla. Protože já jsem absolutně přesvědčen, že tyto částky nejsou reálné.

Další významná část, a to i psychologicky, a už to tady několikrát zaznělo, je to takzvané zeštíhlení státu, což je téma, které samozřejmě je... tento pojem je starý, jak starý je svět, myslím z hlediska, jak starý je úřad. Protože těch zeštíhlovačů - já zrovna nejsem ten správný člověk, který by měl mluvit o zeštíhlení, i když se o to celou dobu snažím, abych zeštíhlel minimálně o deset kilo, ale myslím, že zatímco na těle se mi to nepovedlo, tak v tom úřadu se mi to povedlo. Takže vím, o čem mluvím. A tady je to zase o těch vašich pověstných signálech. Protože skutečně pokud chceme od někoho, aby si také utrhl od úst, tak musíme začít u sebe. Ano, už tady někde... Já jsem teď četl nějaký rozhovor jednoho ze zástupců pětikoalice, který říká: No, tady pořád mluvíte o tom zeštíhlení těch tří ministerstev, ale to nás přece nezachrání. No jo, ale to je přesně ono. To je ta psychologie. To je o tom, že tohleto je přesně ten signál. To je přesně ten signál prostě pro ty lidi, protože tomu oni rozumí. A to není o omezení počtu učitelů nebo policistů nebo dalších věcí. Já si myslím, že tam dobře víme, že když potom někdo řekne, že zeštíhlí státní správu, tak prostě všichni, nebo celá řada občanů si za tím nepředstaví tyto státní zaměstnance, to znamená učitele, policisty, hasiče a další, ale představí si, v uvozovkách, ty úředníky, na které to samozřejmě dopadá negativně, protože oni pak mají pocit, že úředníky chce řezat každý, ale oni si to nezaslouží. A myslím, že v řadě případů mají ten pocit správně. Protože taky jsme to zažili, taky říkám, osm let jsem na tom ministerstvu seděl a byl jsem v situaci, kdy jsem prostě jasně dostal zadání deset procent dolů a museli jsme si s tím poradit. Takže to neříkám jenom z nějaké zkušenosti, kterou mám načtenou prostě v knížkách.***