(18.50 hodin)
(pokračuje Stanislav Berkovec)
V takovém případě při průměrném navýšení prodejní ceny novin o 2 koruny a jejich poklesu prodaného nákladu, a tady já se držím té horší varianty, tedy o 20 %, se výnos z navýšené DPH snižuje oproti původnímu plánu o 36 milionů korun. Časopisy mají naopak zůstat ve snížené 12% sazbě DPH, což je ale oproti stávajícímu stavu navýšení o 2 procentní body. Při uvažované velikosti objemu tržeb z prodeje časopisů na úrovni 2 miliard korun ročně jde o navýšení příjmů z odvodů DPH o 40 milionů.
Vláda zároveň zamýšlí aplikovat na knihy nulovou sazbu, a tak je z pohledu odvodů pro státní rozpočet třeba počítat s poklesem oproti stávajícímu stavu - teď 10 % DPH. Unie vydavatelů uvedla, že změny v DPH u tiskovin mají podle odhadu Ministerstva financí státu přinést navýšení o 160 až 200 milionů korun. Vládní návrh přeřadit noviny do té 21% sazby DPH vyvolal dokonce ohlasy i u zahraničních vydavatelských asociací, konkrétně jsou to evropské vydavatelské asociace novin a časopisů EMMA a ENPA. Vyzývají vládu České republiky, aby odstoupila od návrhu na zvýšení sazby DPH pro noviny na 21 % a naopak zvážila přeřazení veškerého periodického tisku, tedy novin a časopisů, do nulové sazby DPH, stejně jako to navrhuje pro knihy. Dopis asociace adresovaly přímo panu premiérovi Fialovi.
Více než dvojnásobné zvýšení sazby DPH u novin povede k výraznému zvýšení jejich ceny a jednoznačně způsobí snížení dostupnosti novin a časopisů pro občany ČR, píší asociace. Domníváme se, že finanční přínos tohoto zvýšení sazeb pro státní rozpočet by byl v případě prodejů periodického tisku nepatrný. Stejně tak bychom rádi upozornili na to, že zvýšení ceny tisku se nevyhnutelně negativně projeví na tržbách, což v konečném důsledku znamená, že se sníží daňové příjmy pro stát, uvedly asociace mimo jiné v dopise.
Samozřejmě se tady objevuje otázka, co jsou to vlastně noviny a časopisy. Nejasnosti vzbuzuje aplikace DPH podle typu titulů. Tiskový zákon noviny ani časopisy nijak nedefinuje, tedy český tiskový zákon. Odvolává se pouze na periodický tisk. Ministerstvo financí informovalo, že pro rozlišení novin od časopisů pro účely nastavení daně z přidané hodnoty bude rozhodovat periodicita podle celního zákona, tedy podle zdroje Hospodářských novin. Pokud je titul vydáván nejvýše třikrát týdně, bude zařazen do snížené sazby DPH jako časopis, zatímco pokud je daný produkt vydáván alespoň čtyřikrát týdně, typicky noviny, bude zařazen do základní sazby DPH, uvedla mluvčí ministerstva paní Gabriela Krušinová. Celní zákon, na který se odvolává, sice podle Hospodářských novin rozlišuje periodika takto podle počtu týdenních vydání, ale nerozlišuje je podle tohoto klíče na noviny a časopisy. Také není zřejmé, jak se bude tato periodicita posuzovat u čistě digitálních produktů, které nemají pravidelné vydání.
Agentura STEM/MARK si udělala takový průzkum, kterému dala podtitul: Veřejnost návrhům pro tisk nerozumí. Vládnímu záměru roztřídit tiskoviny do tří úrovní DPH česká veřejnost příliš nerozumí. To ukázal tento výzkum z agentury STEM/MARK zaměřený na vnímání balíčků navrhovaných vládních opatření ke stabilizaci veřejných financí. Uskutečnil se na vzorku 805 respondentů českého národního panelu. Občané většinově souhlasí s názorem, že zvýšení ohrožuje vydávání zejména v případě novin, a sazba DPH by měla být stejná pro knihy, noviny i časopisy. Nemalé zastoupení má i názor, že opatření zvětší prostor pro šíření dezinformací. Je to větší prostor pro nejrůznější servery, které nemají stálé redakce, reakční systémy, nějaké kodifikované morální, etické a profesní kodexy. Snížení sazby DPH na knihy z 10 % na nulovou sazbu považují lidé za velmi rozumné - 47 % respondentů. Oproti tomu zvýšení sazby DPH pro noviny z 10 na 21 % považuje za nelogické, nesystémové nebo velmi nerozumné až 67 % respondentů.
Co by znamenalo vyšší zdanění novin pro tradiční vydavatelské domy i pro konzumenty médií a proč je denní tisk důležitý, i když papírové noviny kupuje a čte čím dál tím méně lidí? Teď opět cituji: Vláda vhání Českou republiku do náruče dezinformačních webů a technologických platforem, reaguje za Unii vydavatelů paní Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady této tradiční vydavatelské asociace. Unie vydavatelů prohlásila, že bude usilovat o takzvanou supersníženou sazbu, tedy 0 % na noviny i časopisy, stejně jako to má být u knih. Dále cituji paní Šmuclerovou: "Média nejsou jogurty, není to klasické zboží. Hrají ve společnosti úplně jinou roli a nejde jenom o ekonomiku."
Vláda pana premiéra Petra Fialy podle názoru Asociace online vydavatelů zatlouká další hřebíček do rakve svobodných médií. Asociace to prohlásila v reakci na konsolidační balíček, jehož součástí je právě zrušení této daňové výjimky u denního tisku. Pan ministr financí Zbyněk Stanjura vysvětlil, že hlavním důvodem, proč časopisy budou ve snížené sazbě, je existence vědeckých časopisů. Ano, jsou i jiné časopisy, cituji, které nejsou vědecké, ale to už se rozlišit nedá. My známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme, řekl na tiskové konferenci. V návrhu Ministerstva financí absentuje detailnější vysvětlení, jakých typů novin se tato úprava bude týkat. Zda se tento přesun bude týkat všech tiskovin, které jsou na novinovém papíře tištěné, nebo rozhoduje způsob vazby? Nebo bude rozhodovat periodicita? A jakým způsobem se bude danit přístup čtenáře k zamčenému digitálnímu obsahu? ptá se asociace. České zákony dosud nedělají rozdíl mezi novinami a časopisy, žádná legislativní definice novin neexistuje. Tiskový zákon například mluví obecně o periodickém tisku. A dále, cituji: "V tomto kontextu považujeme zrušení výjimky DPH u denního tisku za přinejmenším nešťastné," říká asociace. "Nadto musíme bohužel uvést, že na základě novely autorského zákona změnily velké digitální platformy své chování na českém trhu. Část svých produktů pro vydavatele ukončily a zároveň změnily způsob zobrazování zpráv na jejich platformách, což má opět negativní ekonomický dopad na vydavatelský trh," dodává prohlášení.
Jinak pro zajímavost, členy Asociace online vydavatelů jsou například Česká tisková kancelář, Televize Prima, vydavatelství Economia, Extra Online Media, Echo24, DeníkN, magazín Reportér, Hlídací pes, Info.cz a další média.
Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za obsah na internetu nenesou a nemají. Navíc odtrhnout noviny od časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku. A vyjádření, které vláda poskytla, že časopisy vycházejí i vědecké, je směšné. Přidala se ještě s kritikou předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, paní Libuše Šmuclerová.
Ještě doplním základní informace o Unii vydavatelů. Ta zastupuje již více než 30 let v současné době celkem 43 vydavatelů tiskových publikací, kteří vydávají přibližně 300 tištěných titulů novin a časopisů a provozují na 200 publikací internetových. Členové unie vydávají až na dva tituly všechny deníky v České republice a dosahují přibližně 50% podílu v produkci časopisů. Spolu se Sdružením pro internetový rozvoj tak představují asi 80 % trhu poskytování internetového obsahu tiskových publikací. Zásah tištěných titulů členů unie podle výzkumu Media projekt, který je spoluzakladatelem, většinovým spoluzakladatelem této Unie vydavatelů, dosahuje více než 73 % populace České republiky ve věku od 12 do 79 let. A členové Unie vydavatelů zaměstnávají více než 5 000 vydavatelských zaměstnanců. ***
