(18.40 hodin)
(pokračuje Miroslav Zborovský)
Za druhé - dluhová brzda. Pokud bychom dále pokračovali v každoročním stamiliardovém zadlužování, tak bude pouze otázkou času, kdy dosáhneme takzvané dluhové brzdy, tedy situace, kdy se poměr státního dluhu k HDP dostane na 55 %. V současnosti se pohybujeme asi na 45 %. Pokud bychom hranice 55 % dosáhli, tak současné navrhované škrty a zvýšení daní by byl pouze slabý odvar toho, co bychom museli dělat. Naším cílem by však nemělo být snažit se, abychom dosáhli zadlužení úrovně 55 %, ale abychom se k této hranici ani nepřiblížili a začali současné zadlužení pokud možno snižovat.
Za třetí - rating Česka. S rostoucím zadlužením roste také pravděpodobnost zhoršení ratingu Česka. Jedná se o jeden ze základních faktorů, který určuje, za jaký úrok si náš stát půjčuje prostředky na finančních trzích. Je třeba si také uvědomit, že na naši malou otevřenou ekonomiku, která je mimo eurozónu, je pohlíženo jinak než třeba na Německo nebo Francii. V případě dalšího rychlého zadlužování k nám ratingové agentury a finanční trhy nebudou tak shovívavé. Případné zhoršení nominálního úroku, za který si Česko půjčuje, by se rychle začalo projevovat v nákladech na dluhovou službu.
Za čtvrté - inflace. Inflaci považuji v současnosti za největší problém, kterému česká ekonomika a česká společnost musí čelit. Nechci se teď zaobírat tím, do jaké míry za současnou inflaci může ta či ona vláda, to ať si každý udělá obrázek sám. Nicméně faktem je, že úsporný balíček, který pomůže zkrotit výši schodku státního rozpočtu, je bezesporu fiskálně restriktivní nástroj, který působí protiinflačně.
Za páté - udržitelnost veřejných služeb. Pokud si chceme udržet úroveň veřejných služeb, na jakou jsme zvyklí, tak úsporný balíček a potažmo snižování schodku je naprosto nezbytné. Otázka nestojí, zda je potřeba dělat nepopulární kroky ve formě snižování státních výdajů a zvyšování příjmů státu, ale kdy tyto kroky udělat. Faktem pak je, že čím dříve se k těmto nepopulárním krokům odhodláme, tím méně bolestivé budou. Pokud bychom nedělali nic, tak bychom úsporný balíček stejně museli v budoucnu udělat, jen s tím rozdílem, že by musel být mnohem tvrdší a s výrazným dopadem na úroveň veřejných služeb.
Za šesté - důvěra investorů. Úsporný balíček je klíčový pro obnovení důvěry investorů. Pokud snížíme schodky státního rozpočtu, země bude atraktivnější jak pro domácí, tak pro zahraniční investory, což může vést ke zvýšení investic a podpoře hospodářského růstu.
Za sedmé - důvěryhodnost na mezinárodní scéně. Úsporná opatření vysílají jasný signál o tom, že si vláda uvědomuje odpovědnost za hospodaření České republiky. Když země ukáže svoji schopnost řešit problémy zadlužení, posiluje tak svoji důvěryhodnost na mezinárodní scéně a zvyšuje své postavení v rámci Evropské unie i ve světě.
A konečně poslední bod, za osmé - budoucí generace. A to je možná ten vůbec nejdůležitější, protože si je třeba uvědomit, že každý úvěr, každý dluh, který nyní vytvoříme a který nemá investiční charakter, znamená pouze umělé zvyšování naší současné životní úrovně na úkor životní úrovně našich dětí a vnoučat. Je na nás, jak moc budoucí generaci zatížíme a jak moc velké problémy bude muset za nás řešit. Úsporný balíček, nikdy nebude populární, nepřinese vládním stranám politické body, ale je to něco, co je odpovědné vůči dalším generacím. Pokud to neuděláme my, tak se obávám, že jiná vláda k tomuto odvahu nenajde. Děkuji za pozornost. (Potlesk z koaličních lavic.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Prosím. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Opět budu krátká. Děkuji panu, nebo svému předřečníkovi za krásný projev. Kdybych byla taková škodolibá jako pan Kučera, tak vám řeknu, my to tady říkáme spatra. Ale nebudu. Nebudu, nebudu. Protože si myslím, že opravdu člověk, když se připravuje, když si ten projev připraví písemně, tak potom to má úplně jinou úroveň.
Ale co by mě zajímalo? Já vím, že teď třeba možná střelím do vašich řad, když jste tady všechno krásně popsal, říkám, nejsem takový expert na tu ekonomii jako vy. Co říkáte na inflační doložku, valorizaci církevních restitucí? Já vím, je to do vašich řad. Ta by nám taky pomohla, ne? Co myslíte, o kolik by se nám to snížilo?
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní, než předám slovo panu Berkovcovi, který je další řádně přihlášený do rozpravy, načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Šimek David od 18.30 z pracovních důvodů.
A nyní prosím pana poslance Berkovce. Prosím.
Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy poslankyně, páni poslanci, přeju vám příjemné letní pozdní odpoledne. Já bych se ve svém příspěvku velmi rád věnoval tomu, co se mě týká, čím se zabývám celý život, protože já jsem vyučený a vystudovaný polygraf a posléze novinář, a to je navýšení DPH u periodického tisku. Ve svých materiálech jsem využíval veřejné zdroje, to znamená například citace z Hospodářských novin, server MediaGuru, citace Asociace online vydavatelů, Unie vydavatelů České republiky, citace a materiály evropských agentur, vydavatelů novin a časopisů EMMA a ENPA a další, například i průzkumy agentury STEM/MARK.
Tak tedy nová DPH pro periodický tisk.
Úpravy DPH pro tiskoviny by měly do státního rozpočtu přinést až 200 milionů korun českých. Ale jak známo, a průzkumy to potvrzují, novinový trh klesá. V březnu a v květnu se meziročně snížil o 14 %. Objem tržeb z prodeje novin na českém trhu se podle odhadů na základě vývoje jejich prodaného nákladu aktuálně podle auditů pohybuje na úrovni asi tak 2,5 miliardy korun ročně. Z nich vyplývá, že se každý den v průměru prodalo 360 000 kusů novin při průměrné prodejní ceně 24 koruny české. Celkový prodaný náklad novin se každoročně postupně snižuje, tedy v průměru meziročně o 10 až 16 %; 16 % to bylo pochopitelně při covidu. Tržby z prodeje novin tak klesají, ale ne stejným tempem, jakým se snižují prodané náklady. Vydavatelé mohou navýšením prodejní ceny - tedy prodejní cena se za posledních 12 měsíců zvyšovala u novin dvakrát - ovlivnit to, že dopad na tržbu je i přes pokles celkových prodejů nižší.
Pokud by došlo k přeřazení novin do základní navrhované sazby 21 % DPH, což je oproti současnosti víc než dvojnásobek, tak podle hrubého propočtu by se při současném prodaném nákladu a prodejní ceně výnos pro stát zvýšil o 275 milionů korun. To ovšem za předpokladu prodejních výsledků, kterých noviny dosahují teď. Ale je nutné počítat právě s tím každoročním poklesem, který se odhaduje meziročně v této době na 14 %, a tím se přínos ze zvýšené DPH snižuje na přibližně 236 milionů korun. Pro celkové příjmy navrhovaného konsolidačního balíčku, které jsou pro roky 2024 a 2025 plánovány ve výši nějakých 69,2 miliardy korun, to není tak úplně významný příspěvek. Ale vydavatelé zároveň odhadují, že zvýšení DPH bude nutné promítnout do zvýšení prodejní ceny o nějaké 2 až 3 koruny české a zároveň očekávají pokles trhu ještě větší, to znamená 15 až 20 %. ***
