(10.40 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Takže to je to hlavní, co vypadlo z toho výboru, kde vlastně sedí vláda, tripartita a tři zástupci, kteří jsou politicky servilní vůči této vládě a kteří o podnikání nevědí toho moc.
Potom tedy pan Jurečka reagoval na té tiskovce, mluví o tom, ano, že nám chybí lidi, nejsou lidi. Ale pane ministře, podívejte se, jak to funguje, když firmy chtějí nějakého vědeckého pracovníka do své firmy ze zahraničí, co to je za martyrium někoho sem přivést. A to je samozřejmě problematika černého trhu, problematika personálních agentur, problematika toho, že nejsou lidi a lidi nebudou. A tady určitě by měla vláda mít nějaký program.
Pan premiér byl ve Vietnamu, já jsem tam nikdy nebyl, ale o to víc jsme s Vietnamem spolupracovali. Prosadili jsme a vylobbovali, aby Škoda Auto mohla vyrábět Škodovky ve Vietnamu. Pan premiér si tam střihl tu pásku, ale my jsme měli personální projekt, protože naši vietnamští spoluobčané, dobře víte, že jsou pracovití. Mimochodem, když jsem řešil EET, tak většinou na venkově byli samí Vietnamci, ty malé obchodíky. No a měli jsme tam projekt, že budeme hlavně pro naše zdravotnictví, projekt, kde získáme mladé Vietnamky, aby se učily česky aspoň tři čtyři roky, a potom by mohly u nás nějak pracovat. No, tehdy to vnitro, socani to nechtěli, považovali tu komunitu za, nevím, podivnou. Já je nepovažuji, já si myslím, že jsou to lidi, kteří jsou u nás integrovaní a jsou plusem pro Českou republiku. Takže já nevím, kde bude naše vláda shánět ty lidi a jak to pan ministr práce a sociálních věcí vyřeší, jak vyřeší to, když... to jsem chtěl, a my jsme bohužel ten rezort nikdy neměli, aby když někdo je nezaměstnaný a má nabídku práce, aby když ji dostane, aby nastoupil. A když nenastoupí, nemůže dostat dávky. Já si pamatuji na jednom úřadu práce, který jsem navštívil v severních Čechách, tak - už musím končit, mám nějaký rozhovor - jsme potkali se šéfkou, ředitelkou úřadu práce, jednu paní, která je nezaměstnaná, a ona jí říká: Máte tam nabídku za 30 000. Půjdete do práce? A ona říká: Ne, já chci zpívat. Ona chce zpívat, takže ona je nezaměstnaná, bere dávky, protože chce zpívat. No tak já nevím. Tak to by se asi většině zaměstnancům nelíbilo.
Takže já mám v 11 rozhovor na CNN, takže máte štěstí, že vám tady nebudu ještě vykládat dále, ale možná ještě přijdu. Děkuju vám za pozornost.
Znovu vyzývám vládu, aby nelikvidovala důchodce kvůli tomu, že Babiš je důchodce. Důchodci postavili tuto zemi, máme jim být vděční. Ano, peníze dostali, ale je to stále málo a zaslouží si důstojný život. Děkuju a na shledanou.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já přečtu omluvy. Pan poslanec Bělor od 12 do 14 z pracovních důvodů, pan poslanec Černý od 11 z rodinných důvodů, paní poslankyně Malá od 13.30 z rodinných důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 14 z rodinných důvodů, pan poslanec Sadovský celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Vondráček od 10 do 14 z pracovních důvodů a pan ministr Šalomoun od 12 do 18 z pracovních důvodů.
Jenom ještě krátká informace. Našli jsme zde zjevně náušnici. Kdyby některé dámy, možná tedy páni, abych se někoho nedotknul, postrádali tento kroužek, tak je tady u nás. Když tak to řekněte i vašim kolegům, je zde náušnice. Děkuji.
A nyní paní předsedkyně.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych využila svého přednostního práva a vrátila se k diskusi, kterou jsem tu otevřela minulý týden nad mimořádně aktuálním tématem. Já jsem zde zvedla diskusi ohledně toho, jak horké prázdninové dny odhalily následky ideologického boje vládní pětikoalice s elektronickou evidencí tržeb. Hovořila jsem o tom, jak je stále obtížnější platit platební kartou při procházkách po Karlových Varech, v kempech na Sázavě, ve Vranově nebo na hudebním festivalu v Ostravě. Diskutovali jsme o tsunami odmítání bezhotovostních plateb. Sdílela jsem svou vlastní zkušenost, která není omezena pouze na Prahu, ale také na Brno a na Moravu.
Bohužel zkušenosti, které jsou denně publikovány v médiích, ani zkušenosti ostatních poslanců nedokázaly přimět poslance vládní pětikoalice k diskusi nad tímto problémem. Proto bych dnes ráda předložila další dva argumenty k diskusi ohledně politiky pětikoalice, která posílá Česko zpět do divokých devadesátých let.
Podle průzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že čtvrtina obyvatel České republiky se v posledním roce setkala s tím, že přibývá obchodů, které nepřijímají platby prostřednictvím platební karty a požadují hotovost. Nejvíce se s tímto problémem setkávají Moravané, a to ve 32 % případů. Průzkum provedený v červenci letošního roku - opakuji, v červenci letošního roku - zjistil značný nárůst používání hotovosti. Ale tento problém není omezen jenom na Moravu nebo menší města. S tímto fenoménem se střetnete také v Praze. Téměř třetina českých občanů, 33 %, používá hotovost každý den, zatímco v květnu loňského roku to bylo pouze 25 %, tedy jedna čtvrtina. Hotově platí minimálně jednou denně 37 % mužů, zatímco u žen je to jen 28 %.
Musíme si uvědomit, že jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích zaváděli bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení elektronické evidence tržeb, a tím i vynucený krok směrem k určité míře digitalizace. Já vždy opakuji, že Česko není pouze Praha a Malá Strana. V malých městech platba kartou často není standardem a bankomat zde také často chybí. Zákazníci proto musí disponovat hotovostí.
Ráda bych tady jasně řekla, že nepatřím mezi ty fanatiky, kteří chtějí a požadují pouze platby prostřednictvím platebních karet. Minulý týden jsem na svých sociálních sítích sdílela fotografii z Monument Valley v Utahu, kde uprostřed liduprosté rezervace bez karty nezaplatíte. Není to tam problém. Proč by to tedy měl být problém u nás v České republice?
Platba jenom prostřednictvím platební karty také není ideální řešení podle mého názoru. Kdybychom chtěli zavádět platbu jenom prostřednictvím platebních karet, byla bych jedna z prvních, který by se ozval. Pro mě je však zcela zásadní, a tímto příběhem jsem to chtěla ilustrovat, že je důležitá možnost svobodně si zvolit, zda budou kupující platit hotově, nebo prostřednictvím platební karty. To se teď vytrácí.
A tady se dostávám k svému druhému argumentu. Toto tsunami nápisů cash only a nemožnost volby zákazníků mezi hotovostí a kartou však má dalekosáhlé důsledky, které nám ministr financí Stanjura prezentoval včera na rozpočtovém výboru. Jeho vystoupení ostatně bylo velmi zajímavé. Například poprvé přiznal, že příjem z Modernizačního fondu ve výši 50 miliard korun ve státním rozpočtu je pouze na úrovni jeho přání, a zároveň zdůrazňoval, že on tyto finanční prostředky do státního rozpočtu nenavrhl, že to byl jiný kolega, jiný člen vlády. Ano, toto doslova tady včera řekl, ale samozřejmě logicky jméno toho kolegy neuvedl. Ale pak samozřejmě jedním dechem uvedl, že pro rozpočet hlasoval. ***
