(21.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Zákon je de facto transpoziční i v těch oblastech, které nejsou formálně vykázány jako transpoziční, to znamená, že nejsou podtrženy v tom textu tak, jak jsme zvyklí.
Zopakuji, že cílem zaváděných dorovnávacích daní je zajistit minimální efektivní úroveň zdanění velkých nadnárodních skupin, které mají roční výnosy 750 milionů eur nebo více ve dvou nebo ve dvou ze čtyř předchozích účetních období předcházejících zdaňovacímu období. V našem případě to budou zdaňovací období, když to stihneme k 1. lednu mít v českém právním řádu, tak to budou 2023, 2022, 2021 a 2020.
Úroveň minimálního efektivního zdanění je v souladu se směrnicí stanovena na 15 %. Na základě navrhovaných pravidel se mateřské entitě skupiny stanoví dorovnávací daň ve vztahu ke každému státu, ve kterém skupina působí a ve kterém je efektivní zdanění skupiny nižší než 15 %, případně se stanoví dorovnávací daň každé členské entitě skupiny v případě, že dorovnávací daň není stanovena na úrovni mateřské entity skupiny. Tyto dva způsoby zdanění zákon označuje pojmem přiřazovaná dorovnávací daň.
Návrh zákona vedle toho zavádí kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň označovanou jako česká dorovnávací daň... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím o klid v sále.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Kdybych vás rušil, tak mi řekněte.
Návrh zákona vedle toho zavádí kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň označovanou jako česká dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. V návaznosti na různé daňové výjimky a podobná opatření se může stát, že by příjmy členské entity skupiny působící v České republice byly zdaněny efektivní sazbou nižší než 15 %, a tedy by se na ně vztahovaly dříve popsané dorovnávací daně zavedené v zahraničí, kam by také plynul výnos daně vztahující se k příjmům z České republiky. Česká dorovnávací daň tak zajišťuje, aby tyto výnosy byly zdaňovány u nás v České republice.
Česká republika v souladu se směrnicí českou dorovnávací daň zavést nemusí, ale samotným skupinám by se neulevilo, protože by přesto byly zdaněny na úrovni mateřských entit v zahraničí. Nezavedením této daně bychom dosáhli pouze toho, že by tyto skupiny byly stejně zdaněny v zahraničí a příjem by neplynul do českého státního rozpočtu, ale do státních rozpočtů podle sídla mateřské entity, to znamená úkor českých daňových poplatníků. Daň obdobnou české dorovnávací dani pak ze stejných důvodů zavádějí i další státy, které uplatňují globální pravidla.
Součástí návrhu zákona jsou též výjimky, které jsou stanoveny přímo směrnicí nebo jsou výsledkem dohody inkluzivního rámce pro BEPS, jejichž úkolem je snížit administrativní zátěž stanovení poplatníků dorovnávacích daní. Tyto výjimky jsou založeny na zjednodušených výpočtech a zjednodušených testech stanovených navrhovaným zákonem, při jejichž naplnění poplatník nebude povinen provádět komplexní výpočet dorovnávacích daní.
Navrhovaná právní úprava by tak měla mít celkový pozitivní dopad. V případě přiřazované dorovnávací daně, která zahrnuje globálně uplatňovaná pravidla pro zahrnutí zisku a pro nedostatečně zdaněný zisk, bude podle odhadů výnos činit nižší desítky milionů korun ročně, v případě české dorovnávací daně pak je pozitivní dopad odhadován ve výši 4 až 6 miliard ročně, pokud bychom zachovali sazbu 19 % příjmu z daně právnických osob, v případě, pokud dojde k navýšení na 21 % podle návrhu v jiném zákoně, je navrhovaný odhad po plném náběhu 2 miliardy korun ročně.
Účinnost zákona je v souladu s transpoziční lhůtou navrhována 31. prosince letošního roku. S ohledem na krátkou transpoziční lhůtu a skutečnost, že jde fakticky o ryze transpoziční předpis, vláda navrhla, aby Poslanecká sněmovna dala souhlas s vládním návrhem již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, a tím bych vás chtěl poprosit o schválení podle tohoto paragrafu.
Jak jsem slíbil na začátku, odcituji, abych demonstroval, jak komplexní a současně složitý text máme před sebou, jenom několik odstavců, které já považuji za ty odstavce vlastně jednodušší v tom textu, to znamená ty, které vlastně nejsou tak složité jako některé další. Navíc obohacujeme český jazyk o nové výrazy, takže před tou implementací jsem se nesetkal se souslovím dorovnávací daň nebo česká dorovnávací daň.
Tak zkusme se tak jako náhodně do toho tisku podívat a říci pár těch paragrafů zejména o entitách, protože je to opravdu - například § 9, který se nazývá entita s prvkem daňové transparence. Pro účely dorovnávacích daní se rozumí a) entitou s prvkem daňové transparence entita, která je považována za transparentní ve státě, v němž je ustavena, pokud není daňovým rezidentem v jiném státě, v němž její příjmy nebo zisky podléhají zahrnuté dani; b) daňovou transparentní entitou je entita s prvkem daňové transparence, která je považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, která v ní drží vlastnický podíl.
Chtěl bych upozornit i na důležitý odstavec § 1 písm. c): Reverzní hybridní entitou je entita s prvkem daňové transparence, která není považována za transparentní ve státě, ze kterého je entita nebo fyzická osoba, které v ní drží vlastnický podíl.
Takhle bych mohl pokračovat. Já jsem na tomto příkladě chtěl demonstrovat, že text je vysoce expertní, není vůbec jednoduchý, podle konzultací i s Finanční správou si s tím ty velké nadnárodní korporace poradí. Právě proto, aby si s tím poradily, tak je poměrně detailní a přitom poměrně složitý.
Já rozumím tomu, že opozice má právo, a je to logické, vetovat projednávání podle § 90 odst. 2. V tomto případě jsem tu citaci použil k tomu a poprosil bych opozici, aby to zvážili, zda je opravdu, zda tam jsou paragrafy, které můžeme opravit. Podle mě ne, když je to čistá transpozice. Tak můžeme opravit účinnost. My ji navrhujeme tak, abychom splnili implementační lhůtu úplně přesně. Samozřejmě, pokud to opozice vetovat bude, tak pak bych navrhl zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech. Předpokládám, že to bude projednávat jako garanční výbor rozpočtový výbor.
Děkuji za pozornost i v tak pozdní hodině. Říkám, ten text není jednoduchý, a současně bych vás chtěl poprosit, zda byste nezvážili schválení již v prvém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Miloš Nový. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, předkládanou právní normu velmi pregnantně popsal pan ministr, takže já budu velmi stručný.
Návrh předkládaného zákona, sněmovní tisk 515, nám byl rozeslán 18. srpna tohoto roku. Jak uvedl pan ministr, návrh zákona je čistě transpoziční úpravou směrnice Rady EU 2020/2523. Cílem zavádění dorovnávacích daní je zajistit minimální efektivní úroveň zdanění velkých nadnárodních skupin a velkých vnitrostátních skupin, které mají roční výnosy 750 milionů eur nebo více ve dvou ze čtyř účetních období předcházejících zdaňovanému období. Úroveň minimálního efektivního zdanění je v souladu se směrnicí stanovena ve výši 15 %. Subsidiárně se stanoví dorovnávací daň každé členské entitě skupiny v případě, že dorovnávací daň není stanovena na úrovni mateřské entity skupiny. ***
