(20.50 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Nyní bychom měli hlasovat o zkrácení lhůt. Pan ministr navrhl zkrácení lhůt o 30 dnů.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 24, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro hlasovalo 148, proti nebyl nikdo, zkrácení lhůt bylo schváleno.
Tím jsme vyčerpali bod číslo 10. Já se zeptám pana zpravodaje, jestli jsme všechno, co jsem měli, odhlasovali? Asi ano. Končím tedy projednávání bodu číslo 10. Děkuji navrhovateli i zpravodaji.
Přikročíme k bodu
11.
Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních
pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny
/sněmovní tisk 515/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Poprosím pana ministra financí, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám tisk, který je podle mě politicky poměrně jednoduchý, ale obsahově nesmírně komplikovaný. Mně to nedá, abych úplně nakonec svého vystoupení neocitoval ty jednodušší paragrafy předloženého tisku.
Nejdřív politický pohled. Naše vláda zažila de facto jako první francouzské předsednictví. V oblasti Ecofinu bylo klíčovou prioritou pro Francii, a to je bezesporu silná země v rámci EU, dotáhnout jednání o pilíři dva a implementovat pilíř dva pro členské státy. To se Francii nepovedlo z mnoha objektivních důvodů. My jsme si to zařadili mezi naše priority, ne na místo jedna, ale mezi top priority, protože jednak to předsednické trio Francie, Česká republika, Švédsko mělo i svoje cíle společné, které se u každého tria deklarují dopředu a představují společně. A opět to nebylo jednoduché. A jsem přesvědčen, že zejména díky tomu, že jsme my byli předsednická země, tak se to podařilo dojednat, protože my jsme použili metodu, kterou známe z Poslanecké sněmovny, vytvořili jsme balíček, do kterého jsme zařadili čtyři klíčová opatření na úrovni Evropské unie. V tom balíčku každá země měla svého favorita. Myslím, že bych asi nenašel zemi, která by měla favorita ve všech čtyřech dokumentech. Jenom připomenu, že to byla implementace druhého pilíře makrofinanční asistence pro Ukrajinu, Národní plán obnovy pro Maďarsko a další věci, které se týkaly třeba mírového nástroje v rámci EU.
Na Evropské radě 14. prosince, 17 dní před koncem předsednictví, se nám povedlo tu dohodu politicky uzavřít. Jak všichni víte, Evropská rada nehlasuje, ale poté to velvyslanci příslušní schválili. Bylo to oceňováno v rámci Evropské unie, zejména z Francie, jako velký úspěch společné práce. Je to vlastně interpretace mnohem složitějšího jednání ne na úrovni EU, ale na úrovni OECD, která probíhala mnoho let. A nakonec ta jedna vyústila z toho, že problematika, kterou bychom mohli nazvat ve dvou oblastech zdanění velkých nadnárodních korporací a něco, co bychom nazvali digitální daň, když se právě na tyto dvě oblasti rozdělila, na pilíř jedna a pilíř dva. Pilíř jedna se v těchto dnech snad povede uzavřít. Je otázkou, zda bude nutná implementace v rámci EU, nebo bude stačit dohoda na úrovni OECD.
Chci říct, že to je velmi komplikovaný text právě proto, pokud se na něm shodne více než 100 zemí, tak to nemůže být nic jednoduchého a bezesporu to odráží různé zájmy zejména velkých ekonomik. Nicméně jak pilíř jedna, který zatím bohužel nemáme v českém a nemůžeme mít v českém právním řádu, tak pilíř dva, který bychom touto implementací směrnice mohli dostat, zvyšují spravedlnost v daňovém systému, aby se daně pokud možno aspoň v nějakém poměru odváděly na území, kde ty daně vznikají. Myslím, že ten požadavek je oprávněný, není na něm nic nespravedlivého. Ale samozřejmě ti, kteří jsou na druhé straně, to znamená, že v jejich daňových systémech končí veškeré zisky firem, kde zrovna mají své sídlo, tak pro ty to dobrá zpráva není. V tomto pilíři se pracuje s termínem efektivní míra zdanění právnických osob pro velké nadnárodní firmy, které jsou definovány obratem 750 milionů eur a výš ve dvou ze čtyř posledních zdaňovacích období.
Já bych řekl, že když se podíváte na ten dokument, jak je rozsáhlý, tak vlastně od politické dohody na úrovni Evropské rady uplynulo pouhých osm měsíců a čtyři dny, než tato implementace doputovala do Poslanecké sněmovny, myslím, že 18. srpna. Tento dokument - nemyslím, vím to, že 18. srpna, k tomu dotazu. Já jsem to chtěl jenom zarámovat, abychom věděli, kolik práce v tom je nejenom lidí, kteří na tom roky pracovali, a samozřejmě ta práce nezačala po příchodu naší vlády, ale probíhala mnohem, mnohem déle. To politické zadání bylo jednoduché, ale ta expertní jednání byla nesmírně komplikovaná. Uvědomme si, že to je rámec OECD. Mnozí z nás máme osobně zkušenost, jak komplikované je vyjednat mezi 27 členskými státy, a tady jich byla více než stovka.
Omlouvám se, já jsem si vzal podklady, které vám chci přečíst, z minulého bodu. Děkuju za toleranci tohoto drobného zdržení.
Asi začnu tím, jaké jsou odhadované dopady po plném náběhu. Odborníci, experti sami nevědí, jestli plný náběh bude po dvou, nebo třech zdaňovacích obdobích, bezesporu to nebude ve zdaňovacím období roku 2024. Myslím si, že ten parametr efektivní míra zdanění je vlastně spravedlivý, protože neutralizuje takové nástroje, jako jsou daňové prázdniny a investiční pobídky, které si v největším rozsahu mohou dovolit nejbohatší ekonomiky. Čím bohatší ekonomika, čím silnější ekonomika, tím víc si může dovolit používání těchto nástrojů. Tím že se vlastně započte do efektivní míry zdanění, tím se v jistém směru kompenzuje ta nevýhoda, které mají menší a méně silné ekonomiky.
Teď pár slov jenom technicky k tomu návrhu zákona. Cílem návrhu zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny je zavedení globálních pravidel proti erozi základu daně dohodnutých v rámci inkluzivního formátu OECD, která byla následně přijata jako směrnice Rady EU 2022/2523 14. prosince loňského roku, o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátní skupin v Unii.
Návrh zákona je vlastně přidruženou součástí našeho ozdravného balíčku, který je současně taky projednáván v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona je ryze transpoziční. Ustanovení, která nejsou vykázána, to znamená, že nejsou podtržena v tom textu zákona, jsou pouhým promítnutím změn a doplnění vyplývajících z dalšího vývoje výkladových dokumentů přijatých na poli OECD. Mimochodem poslední výkladový dokument z OECD jsme dostali tři dny před jednáním vlády a povedlo se nám to zapracovat do toho návrhu zákona. Sama evropská směrnice počítá s tím, že zákon bude takto upraven, a Evropská komise neformálně ubezpečila Českou republiku, že jsou tyto změny materiálu OECD v souladu se směrnicí. ***
