(22.40 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
A jak to bude s oním poplatkem na podporu obnovitelných zdrojů energie? Opět vycházím z čerstvých informací z otevřených zdrojů, ze kterých vyplývá, že o jeho podobě, o podobě jeho navrácení do cen elektřiny pro domácnosti, zatím není jasno. Takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje činil pro domácnosti 495 korun za jednu megawatthodinu bez daně z přidané hodnoty. Běžná domácnost, která elektřinou svítí a vaří, ohřívá s ní vodu i topí, na poplatku ročně zaplatila zhruba 5 400 korun. Vláda po vypuknutí energetické krize poplatek zrušila, ale toto odpuštění má být jen dočasné, a to v délce trvání do konce letošního roku. Zbývají nám tedy necelé čtyři měsíce a stále se neví, jestli se poplatek vrátí či nikoli, a případně, v jaké výši.
Tak znovu se ptám, vládo, kdy chcete o tomto rozhodnout a informovat občany? Z aktuálních vyjádření představitelů vlády Petra Fialy to vypadá, že se poplatek spíše vracet bude. Ministerstvo průmyslu a obchodu dle mediálních informací vymýšlí, jak to udělat, aby se lidově řečeno vlk nažral a koza zůstala celá, tedy zjednodušeně řečeno, aby se poplatek do účtu spotřebitelů nevrátil, nebo aby se vrátil jen ve snížené výši, a zároveň aby stát ušetřil na provozní podpoře obnovitelných zdrojů, kterou ze zákona ovšem musí někdo platit, a kterou navíc Zbyněk Stanjura slíbil při představování konsolidačního balíčku v květnu snížit v rámci plánovaného snížení rozpočtových dotací. Rezort průmyslu a obchodu prý uvažuje o tom, že tuto podporu by více mohly nahradit firmy namísto domácností, což je vlastně klasické vyhánění čerta ďáblem. Pak se také uvažuje o jakési kompenzaci této podpory z výnosů emisních povolenek, jenomže zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že to je možné, tak ministr životního prostředí té samé vlády Petr Hladík říká, že tím způsobem, jak to rezort průmyslu navrhuje, to možné není. Tak to je zajímavé. Myslím, že by se o tom vláda měla začít bavit a měla by se co nejdřív domluvit.
"Co se týká starých obnovitelných zdrojů energie, toto z výnosů z emisních povolenek není možné hradit," říká Petr Hladík dle severu iDNES. Tak, vážená vládo, jak to tedy je a jak to bude? Příslušná směrnice Evropské unie umožňuje pouze použití na rozvoj obnovitelných zdrojů, ale využití prostředků za povolenky v roce 2024 na staré fotovoltaické elektrárny by k žádnému rozvoji přece nevedlo. "Toto máme potvrzené i ze strany Evropské komise," doplňuje mluvčí rezortu životního prostředí Lucie Ješátková. Takže to evidentně nejde. Hlavně že v tom má tedy vláda jasno.
A znovu zdůrazňuji, že když vláda v květnu představila takzvaný konsolidační balíček, vyplývalo z něj, že nejvíce má stát šetřit na nejrůznějších dotacích - 50 miliard. Největší inkaso těchto škrtů, až 20 miliard korun, měly přinést právě změny v proplácení podpory obnovitelných zdrojů energie. No tak jsem zvědav. Když se novináři tehdy Ministerstva průmyslu a obchodu ptali, jak přesně se na této podpoře ušetří, původní odpověď zněla, že se vrátí poplatek za obnovitelné zdroje. Ještě tentýž den ale ministerstvo svou odpověď revidovalo. Základem úspor měla být jakási změna mechanismu proplácení provozní podpory. Ministr Zbyněk Stanjura později opakovaně tvrdil, že domácností se změna nedotkne, že se to zkrátka udělá tak, že se provozní podpora seškrtá a obnovitelné zdroje budou inkasovat méně.
A já se tedy teď v září ptám, jak to s podporou obnovitelných zdrojů energií od ledna ve skutečnosti bude. Obnovitelné zdroje mají bohužel extrémně vysokou podporu danou zákonem, a pokud by jim byla odepřena, došlo by na soudy a arbitráže, které by stát s největší pravděpodobností prohrál. To znamená, že by ještě mohl zaplatit různé odškodné, úroky a další věci. V roce 2021, kdy ještě nebyl ovlivněn krizí a vládními opatřeními, bylo dohromady vyplaceno více než 43 miliard korun, z toho 22 miliard šlo ze státního rozpočtu, domácnosti dle odhadu Energetického regulačního úřadu uhradily celkem 8,5 miliardy a firmy zhruba 12,6 miliardy. Celkové náklady pro příští rok budou podle regulátora činit 35,2 miliardy korun. Pokud by chtěla vláda zachovat spotřebitelům nulový příspěvek na podporované zdroje energie, musela by ze státní kasy vydat a rozloučit se právě s touto částkou, tedy 35,2 miliardy. To by asi vládě dost nevycházely ty počty, které nám představovala v konsolidačním balíčku. Pokud by mělo jít na tyto podpory ze státního rozpočtu jen 17,5 miliardy, jak aktuálně navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, poplatek by se musel spotřebitelům vrátit, a to ve výši 470 korun. Domácnostem by se pak zvýšila cena za regulované složky energie zhruba o 30 %. Tak to vyčísluje Energetický regulační úřad, nikoli pouze já tedy tady od pultíku, ale autorita, Energetický regulační úřad.
To byly záležitosti vysoce aktuální, ale já se chci premiéra a vlády ptát v souvislosti s energetikou ještě na jednu podstatnou, dlouhodobou věc. Dle nedávné zprávy státní společnosti ČEPS, tedy Česká elektroenergetická přenosová soustava, se blíží doba, kdy se Česká republika může stát čistým dovozcem elektrické energie. Podle této společnosti je ale klíčové, aby si naše země zachovala energetickou soběstačnost, což bude mimo jiné vyžadovat investice do nových energetických zdrojů za stovky miliard korun. Dle této zprávy jedinými zeměmi - a teď dobře poslouchejte, my jsme byli přece hrdí na to, že jsme energeticky soběstační - dle této zprávy jedinými zeměmi, které po roce 2030 budou mít potenciál vyvážet energii do zahraničí, budou pouze Francie, Německo a některé skandinávské státy. Česká republika se stane závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí, zejména v souvislosti s plánovanou kompletní, velmi pochybnou a diskutabilní - a to ještě říkám mírně - odstávkou uhelných elektráren, kterou nám diktuje Evropská unie. Prostě uhlí je kouzelné slovo, bez uhlí nebude energie, v Praze budeme svítit v pondělí a v Brně ve středu. Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů, zdůraznila ve své analýze společnost ČEPS. Je naprosto klíčové a nezbytné zachovat si energetickou soběstačnost, to znamená, vyrobit doma tolik elektřiny, abychom žádnou nemuseli dovážet, protože už i dovoz nižších desítek procent spotřeby by znamenal ohromný problém. Mělo by to především vliv na navýšení ceny, protože takzvaná země importu, tedy dovozci elektřiny, obvykle platí na trzích významně vyšší nákupní ceny elektřiny, a také to přinese zhoršení spolehlivosti provozu elektrizační soustavy. Proto je třeba výrazně navýšit výkon jaderných elektráren, a nejde přitom jen o obnovu těch stávajících. Musí se zajistit i financování záložních elektráren.
Dámy a pánové z vládních lavic, co děláte pro to, aby se tato neblahá a nepříjemná, ale naprosto realistická předpověď špičkové expertní státní společnosti nestala smutnou realitou? Co konkrétně budete v tomto ohledu dělat? A nechci slyšet obecné fráze o tom, že už vysíláte signály, ale konkrétní opatření, čísla, data, termíny a kdo za to bude nést faktickou a politickou odpovědnost. No, já vám to řeknu, bude to vaše vláda. Česká veřejnost má právo tyto informace znát a vy jste povinni je sdělit. Proto žádám o zařazení bodu s názvem Informace vlády Petra Fialy k nejbližšímu vývoji cen energií a české energetiky jako prvního bodu této schůze Sněmovny. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jenom to pořadí bodů na program, na jaké pořadí? (Ze sálu: Jako prvního bodu.) Jako prvního bodu. Jako první bod schůze už načetl pan předseda Okamura. (Ze sálu: Tak druhý bod.) On zařadil prvních devět bodů, tak jako desátý bod. Děkuji vám. ***
