(23.30 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
A již tehdy - a připomenu, že ty argumenty vznikly tehdy, to znamená před rokem - a publicista, který se zabývá letectvím, pan Vojáček, Jiří Vojáček, to již tehdy významně zkritizoval. On konstatoval, že jsou to skutečně nejlepší letadla na světě, nicméně přesahují možnosti a využití Armádou České republiky. Připomněl, že gripeny, které používáme a slouží pro obranu, případně pro naše úkoly v rámci NATO, například hlídkování v Pobaltí a podobně, tak ani tato letadla Česká republika neumí nebo česká armáda neumí plně využívat, například nikdy je nedokázala využívat vůči pozemním cílům a podobně, čili ani veškeré možnosti gripenů jsme neuměli použít, a nyní by přišla letadla, která umí mnohem víc včetně třeba útočných akcí, i včetně bombardování a útoků na území nepřítele. Přitom je tam důležité konstatovat, že už jenom v nákupu, o kterém se dneska mluví na úrovni 122 miliard korun, nákupu těch stíhaček, jsou ta letadla výrazně dražší, ale co se týká budoucího provozu, již před rokem Jiří Vojáček odhadoval jejich provoz na 400 miliard, kompletní částku nákup a provoz na 400 miliard na čtyřicet let životnosti těchto letadel.
Tehdy, když jsem to sdílel na Facebooku a na Twitteru, tak mně hrozila paní ministryně Černochová trestním oznámením, že pomlouvám, že tento nákup je předražený a že přesahuje rozpočtové možnosti České republiky. Velmi zajímavé je, že po roce úplně stejná čísla přináší bývalý velitel vzdušných sil Mikulenka, generál, který se vrací k té samé částce. Mezitím stihla paní ministryně různě mlžit, jako že třeba řekla do novin, že nákup za 122 miliard je včetně infrastruktury, to znamená, včetně úpravy letišť, dostavby hangáru a tak dále, všechno, co ta letadla potřebují pro svůj provoz, aby záhy nějak tisková mluvčí zhruba po týdnu řekla, že to tak není a že se jedná o dalších 20 až 30 miliard plus.
Zároveň generál Mikulenka upozorňuje na to, že bude potřeba pro ta letadla F-35, pokud by k tomu nákupu skutečně došlo, přibrat dalších zhruba tisíc lidí pro letectvo Armády České republiky. Čili padají tam velice zajímavé argumenty a ty argumenty paní ministryně nevyvrací, naopak, když si někoho pozve na jednání, nebo jsem měl možnost se účastnit jednání výboru pro obranu, tak potom ta data jsou označována za řekněme důvěrná, že nejsou k publikaci, nejsou přesná, a myslím si, že občané České republiky by měli mít nárok vědět, za co budou platit. A mimochodem, provozní náklady na ty gripeny (stíhačky F-35?) jsou za letovou hodinu na úrovni sedminásobku oproti letounu JAS-39 Gripen. Takže jinými slovy, na provoz, pokud nakoupíme tyto stíhačky, zavážeme vlády, které budou následovat, výdaji ve výši 10 miliard korun zhruba na jeden rok na to, abychom pokryli těch čtyřicet let provozování gripenů (stíhaček F-35?). Čili je to veliký závazek, který by přijala vláda možná na můj vkus až s lehkým srdcem a zavazuje potom řadu nebo několik vlád dalších, a už z toho není jak vystoupit. A velmi špatné by bylo, kdyby ta letadla nakonec z důvodů drahého provozu zůstala stát jenom v hangárech. Takže to je další bod týkající se nákupu letadel F-35.
Dalším bodem, pane místopředsedo, by byl bod...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás, prosím, teď jenom přeruším, abychom to neztratili, protože ten název byl poměrně dlouhý, takže: Nákladný nákup univerzálních letadel schopných se účastnit... a jak to bylo dál?
Poslanec Jiří Mašek: ...i akcí na podporu a řízení pozemních sil nad územím nepřítele.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: (Zaznamenává si.) Na podporu a řízení pozemních sil...
Poslanec Jiří Mašek: Nad územím nepřítel, čímž se liší od gripenů, které zapadají do obranné koncepce Armády České republiky a obranné koncepce NATO.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ale to už není v tom názvu.
Poslanec Jiří Mašek: To už není v tom nadpisu. Ano.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobře. Tak děkuji.
Poslanec Jiří Mašek: Taky děkuji. Další bod: Jak dál s Ukrajinci, kteří podléhají branné povinnosti.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás zase přeruším. To je název? (Poslanec Mašek: Ano.) Takže: Jak dál...
Poslanec Jiří Mašek: S Ukrajinci...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: S Ukrajinci...
Poslanec Jiří Mašek: ... kteří podléhají branné povinnosti.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: (Zaznamenává si.) ... kteří podléhají branné povinnosti. (Poslanec Mašek: Ano.) Ano, děkuji.
Poslanec Jiří Mašek: Je to velice závažný bod, který vyvstal v podstatě v průběhu řekněme posledních zhruba čtrnácti dnů, kdy Ukrajina požádala v první fázi Polsko o vydání těch Ukrajinců, kteří jsou ve věku mezi 18 a 65 lety, kteří podléhají brannému zákonu Ukrajiny a kteří v případě, že se nevrátí do své vlasti a nebudou vykonávat vojenskou povinnost, tak je na ně nahlíženo jako na dezertéry, čili v podstatě je to vydávání dezertérů. A je to veliký problém, protože řada těch Ukrajinců - a my víme o míře korupce, která je na Ukrajině - se dostala do států Evropské unie ne úplně legálními prostředky a už v době zhruba roku zpět, kdy už bylo zakázáno, aby vycestovali Ukrajinci, kteří podléhají branné povinnosti a nemají více než tři děti, respektive se nestarají o nějakou postiženou nebo invalidní osobu, tak tito lidé už nesměli legálně vycestovat, a bylo požadováno ukrajinskou stranou, aby se vraceli.
My jsme opakovaně požadovali na ministru vnitra, aby byla dokonalá registrace od samého počátku, jednalo se i o možnou kriminální činnost a podobně, a chtěli jsme po něm, aby byla řádně prováděna registrace v tehdejších KACPU, kde byla Policie České republiky již tehdy vybavena možností provádět fotografie, získávat větší penzum informací, to znamená, adresy těch lidí, odkud skutečně přišli, dokladovat přechod hranice. Vím, že to nebylo v tom prvním měsíci jednoduché, my jsme to taky po něm chtěli až zhruba od dubna na výborech pro bezpečnost, a pan ministr se k tomu zachoval liknavě a nereflektoval na to. My v současnosti, kdy budeme hovořit o lex Ukrajina VI, tak to všechno budeme s rokem a půl zpoždění dohánět.
Takže já jenom chci říct, že se udělala fatální chyba, a pan ministr vnitra potom dokonce tohle ze sebe chtěl setřást a celé řešení té migrační vlny chtěl předat někomu jinému, což se následně i stalo, ale zodpovědnosti se zhostit nelze. Takže my dneska za tu liknavost, svým způsobem na ni doplácíme a jsme ve velkých problémech, pokud budeme v současnosti mít třeba ukrajinské straně vyhovět. Například naši polští kolegové to dnes řeší tak - a je to strašně složité a já si to tady v naší republice nedokážu představit, ale ta čísla jsou jasná - z 350 (tisíc) legálních uprchlíků, kteří tady mají ten statut, tak z nich je zhruba 90 000 mužů v produktivním věku, kteří podléhají branné povinnosti. A teď my bychom na žádost Ukrajiny měli vyhovět, u těch lidí zkoumat - a teď se to děje v Polsku - jestli jsou tam legálně, jestli mají v uvozovkách modrou knížku po našem, respektive statut nějaké osoby ze skupiny, která nepodléhá branné povinnosti, a to by měly potom zkoumat naše soudy a podobně. Čili je to strašně složitá situace, dostáváme se do dilematu a jsem zvědavý, jak si s tím současná vláda poradí, jestli ukrajinské muže skutečně a za jakých podmínek vydávat, protože ti půjdou bojovat, ti lidé. Takže tady můžeme čekat ještě další pohyby po Evropě, můžeme čekat to, že když se k tomu nepřihlásíme - nevím, jestli je to úplně možné - tak můžeme čekat příchod dalších mužů například z Polska, kde se to už řeší. ***
