Je také jen otázkou času, kdy se objeví další násilné ideologie. Vzpomeňme na levičácké teroristické skupiny jako Rote Armee Fraktion, Action Directe, Brigate Rosse a další, nebo další teroristické skupiny, které mohou sídlit na našem území. Například Antifa je označována orgány některých států Spojených států za teroristickou organizaci, která je zde aktivní dlouhodobě a beztrestně.

K dnešnímu dni, jak jsem již řekl, pět českých občanů bylo zavražděno islámskými teroristy, proto je nanejvýš nutné současnou právní úpravu rozšířit o zákaz šíření nenávistných ideologií a k tomu je samozřejmě potřebné náš návrh na změnu zákona projednat. Když zařazení tohoto bodu podpoříte a když posléze podpoříte i návrh samotný, budete se moci podívat pozůstalým po těch zavražděných do očí. A ty, kdo jej nepodpoří, bych rád upozornil, že i oni budou mít na rukou krev dalších obětí islámského násilí na našich občanech. Děkuji a prosím, aby byl tento bod zařazen jako druhý po pevně zařazených bodech ve čtvrtek.

Můj třetí návrh na zařazení nového bodu: navrhuji, aby byl zařazen do programu sněmovní tisk číslo 16, což je návrh skupiny poslanců hnutí SPD na změnu zákona o státních svátcích a ostatních svátcích, o významných dnech a dnech pracovního klidu. Tento návrh podávám již poněkolikáté, je z minulého období, bohužel se na program Sněmovny nedostal. Já se domnívám, že v současné době, kdy je v našem sousedství válečný konflikt, musíme si sami připomínat naše vlastní padlé, naše vlastní hrdiny a naše vlastní zkušenosti z války, abychom nějakým způsobem byli schopni přijmout poučení z těchto skutečností a podle toho mohli dále jednat, takže náš návrh obsahuje dva body. Za prvé navrhujeme mezi významné dny České republiky zařadit 15. březen jakožto den památky obětí německé okupace českých zemí a za druhé navrhujeme změnit označení významného dne 18. června ze stávajícího Den hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí.

Důvody, které nás k tomu vedou, jsou následující. 15. březen roku 1939 je počátkem nejtragičtější etapy moderních českých dějin. Český stát toho dne přišel o poslední zbytky jakékoliv státní suverenity a poté následovala jeho přímá německá vojenská okupace a šestileté období plošného a cíleného teroru, vyvražďování občanů českých zemí, dnešní České republiky, které mělo jednoznačně genocidní charakter. Podle výsledků bádání Historického vojenského archivu v Praze činí počet obětí německého nacistického režimu zhruba 343 000 osob v rámci celého někdejšího československého státu - Československa. Do toho počtu ale nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce právě na následky týrání, perzekucí, na následky věznění v koncentračních táborech a ve věznicích na následky takzvaného totálního nasazení a podobně, takže skutečný počet faktických obětí okupace je ještě daleko vyšší a nebude určitě daleko od milionu osob.

Počet přímých obětí německé perzekuce samotných v českých zemích pak činí 122 000 osob. Za dobu existence takzvaného německého protektorátu bylo v naší zemi popraveno minimálně více než 8 000 občanů, zhruba 70 000 českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3 500 osob zemřelo při nuceném nasazení na práce v tehdejším Německu. Oběťmi německého nacistického teroru se staly i celé vesnice, z nichž nejznámější pak samozřejmě jsou Lidice a Ležáky. Nanejvýš nutné je zdůraznit, že jen v domácím odboji zahynulo na 100 000 Čechů. Proto musí být 15. březen jednoznačně připomínán, a to nejenom jako památka těchto obětí, ale i jejich statečnosti, tím spíše, že zákon o státních svátcích již, a je to tak správné, zahrnuje mezi české významné dny 27. červen coby den památky obětí komunistického režimu a rovněž 21. srpen coby památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, kde byl počet obětí řádově nižší než v případě německé okupace. V tomto kontextu by v tomto zákoně i vzhledem k úctě k historické pravdě, a hlavně s ohledem na úctu k obětem německé okupace českých zemí a k pozůstalým po nich měl zcela jistě tento den 15. březen jako Den památky obětí německé okupace českých zemí figurovat.

Dalším důvodem pro navrhovanou změnu je pak stále postupující a nepřípustná snaha o přepisování dějin, zejména pak snaha o relativizaci viny za druhou světovou válku, snaha o relativizaci škod napáchaných německým režimem během této války i před ní od roku 1938 na české zemi a českých lidech. Ve veřejném prostoru rovněž probíhá jakási podivná kampaň snažící se nás, a zejména naši mladou generaci přesvědčit o tom, že německá okupace českých zemí byla jen jednou z dějinných epizod, která náš stát postihla, a v podstatě nebyla ničím výjimečná.

Čeští občané, vojáci i civilisté prokázali tváří v tvář německé okupaci a německé moci mimořádné hrdinství a odvahu v zahraničí, na válečných frontách, v různých protinacistických armádách, ale především v domácím odboji, kde byla situace zdaleka nejtěžší, a to je důvodem pro druhou námi navrhovanou změnu, kterou je přejmenování významného dne 18. června ze současného Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí, protože pojem druhý odboj je v současné době již dost neurčitý, neadresný, neutrální a také ve všeobecném povědomí stále méně známý, zejména co se týká mladších generací. Zkuste se zeptat někoho, komu je méně jak třicet, jestli mu den 18. červen něco připomíná. A i zde v tomto případě platí argument o bezprecedentním nepoměru tohoto protiněmeckého protinacistického odboje ve vztahu k jiným historickým typům našich českých a československých odbojů. Tento odboj byl zásadně rozsáhlejší, silnější i početnější jak z hlediska jeho intenzity či počtu jeho aktérů a jeho obětí, a také vzhledem k charakteru nepřítele, kterému čelil.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás o zařazení tohoto bodu na program této schůze jako třetí bod ve čtvrtek po pevně zařazených bodech ve jménu historické pravdy, ve jménu obětí německé okupace a ve jménu hrdinů odboje a odporu proti ní. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Tomáš Helebrant a připraví se se svými návrhy paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tomáš Helebrant: Dobré ráno. Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych navrhl na program dnešní schůze bod, který nese název Hrozící růst cen energií od příštího roku. Pro návrh na zařazení tohoto bodu jsem se rozhodl proto, že vláda Petra Fialy představila svůj návrh rozpočtu na rok 2024 a při jeho čtení mnohým z nás začaly na hlavě vstávat vlasy hrůzou. To, že je tato vláda mimořádně asociální, a místo toho, aby občanům pomáhala, jim hází klacky pod nohy, na to už jsme si, nutno říci bohužel, tak nějak zvykli. Vláda má však neuvěřitelnou vlastnost vždycky přijít s nějakou novinkou, kterou by mohla občanům zatopit, a jedna položek rozpočtu tomu odpovídá.

O co jde? Regulovaná složka cen energií se bude razantně zvyšovat, protože vláda na rozdíl od roku 2023 přestane dotovat distribuci a přenos a zároveň na spotřebitele opět převede poplatky za obnovitelné zdroje. Regulovaná složka přitom představuje významnou část celkové ceny energií. Spolu s tímto krokem zároveň končí zastropování cen, kdy výše tohoto zastropování byla pro letošní rok 6 050 korun u elektřiny a 3 025 korun u plynu za megawatthodinu. To znamená, že občanům, kteří měli fixované ceny energií na částku vyšší, než činil vládní strop, se cena s největší pravděpodobností opět vrátí do původní cenové hladiny, a pro část domácností bude tato situace dalším markantním nárůstem jejich domácího rozpočtu, který je v mnoha případech již tak napjatý. Připomínám, že pro zastropování cen energií se přitom vláda rozhodla až poté, co jsme několik měsíců po tomto kroku volali, a ještě to zastropování podle nás nebylo dostatečně ambiciózní. Distributoři energií sice v současné době tarify snižují lidem, kteří mají fixováno, nicméně se obávám, že distributoři po skončení současného zastropování sníží ceny těsně pod v tu chvíli už bývalý strop, ale tato částka stále nebude ani zdaleka reflektovat aktuální cenu energií na burze či na spotu. Od 1. ledna příštího roku tak dojde k zásadním změnám v oblasti cen energií a tyto změny bohužel opět pocítí peněženky našich spoluobčanů. ***