(9.10 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Mně to vadí z toho důvodu, že my tady na jedné straně řešíme konsolidaci veřejných financí, zvyšujeme lidem daně, ale zároveň si neumíme sáhnout pro peníze v rámci Evropy. Ty peníze, které chybí k proplacení, jsme už zaplatili ze státního rozpočtu, to znamená, Evropská komise nám vlastně má dorovnat ty peníze do státního rozpočtu, takže ta situace je o to tristnější, že když se podíváte na ten graf, tak z toho jednoznačně vyplývá, že ještě ani příjemcům nebylo proplaceno zhruba 50 miliard. Takže ta situace je opravdu velmi alarmující, a to hovořím jenom o tom období 2014 až 2020.
Proto bych prosila zařadit na program této schůze po již pevně zařazených bodech bod číslo 1, Čerpání evropských fondů z kohezních programů, protože bychom se měli bavit nejen o tom, co skončí, a že možná Česká republika něco nedočerpá, což by tedy nás asi mělo opravdu mrzet a vadit nám, ale ta situace je alarmující z pohledu nového programového období 2021 až 2027. Stejné stránky, stejný zdroj, stejná tabulka, akorát pro období 2021 až 2027: na období 2021 až 2027 máme k dispozici zhruba 500 miliard korun. A kolik byste řekli - období začalo 1. 1. 2021, dneska máme září 2023 - a kolik byste řekli, že máme certifikováno, to znamená kolik nárokujeme z Evropy zpátky peníze za to, co už jsme vydali ze státního rozpočtu? Nula. Takže já si myslím, že opravdu by se tím vláda měla zabývat, měli by prostě ministři zasednout k jednomu stolu a připravit nějaký krizový plán na to, abychom ty peníze dostali do státního rozpočtu co možná nejdříve, protože když se bavíme o tom, že nám tady leží spousta miliard, to nejsou jednotky miliard, to jsou desítky miliard peněz v rámci státního rozpočtu, které tam nemáme, a zároveň tady čelí vláda obří kritice, že zvyšuje daně, tak to určitě v pořádku není.
Druhý bod, který bych ráda zařadila na jednání, je Národní plán obnovy. Teď jsme si říkali o takzvaných kohezních programech. Jenom pro vaše připomenutí, to je to životní prostředí, věda, výzkum, školství, regionální rozvoj, lidské zdroje, podnikání a tak dále, to jsou takzvané kohezní programy. Vedle toho máme Národní plán obnovy. Víte, že jsme se tady zabývali tím, že vláda se chystá vzít enormní půjčku do obří zadluženosti České republiky. Vláda nakonec toto přehodnotila, ze 137 miliard si vezme zhruba 19,4 miliardy pro vnitro, průmysl a Ministerstvo pro místní rozvoj. Já bych jenom chtěla opět upozornit na to, že - zase vycházím jenom z dohledatelných zdrojů - že bychom se měli zabývat i tím, jak se plní Národní plán obnovy, protože asi jste možná zaznamenali článek, že například naše sousední Slovensko už vyčerpalo více než půlku ze svého Národního plánu obnovy. Tady k tomu je taková specialita, že on má zkrácenou tu dobu čerpání. Národní plán obnovy nám se vším všudy včetně vyúčtování musí skončit do 31. 12. 2026 a jsme v roce 2023. K dispozici máme 180 miliard korun a vyčerpáno máme pouhopouhou 1 miliardu euro, to znamená zhruba 24 miliard korun.
Česká republika musí plnit projekty a takzvané milníky. To je trošičku nový pojem, to znamená, jsou to i určité reformy, a my skutečně víme, že čerpáno a proplaceno je miliarda eur, ale v letošním roce jsme měli čerpat další miliardu eur na takzvané dvě žádosti o výplatu, první za 800 milionů eur a druhá asi za 230 milionů eur. Ani jednu z nich nepodáme, nestíháme ty projekty. Samozřejmě vláda připravila aktualizaci Národního plánu obnovy. Musím říci, že dříve se vláda snažila být trošku transparentnější a i označovala projekty, které nezvládáme, například dokončení plně funkčního softwarově definovaného datového centra včetně datových kontejnerů, nebo nestíháme vývoj a provozování preferenčních aplikací pro inteligentní města a tak dále, hezky to barevně rozlišila. V novém pojetí webových stránek už to barevné rozlišení chybí, to znamená, že si tam skutečně můžete vždycky rozkliknout ten konkrétní milník, protože jsou tam velmi zajímavé náměty jako rozšíření Národního katalogu otevřených dat pokročilými funkcemi a tak dále.
Co chci ale říci - nechci to tady rozebírat detailně, to je skutečně na tom, pokud to někoho zajímá, aby věděl ten zdroj, kam se může podívat - my ale těch 25 miliard letošního roku také nevyčerpáme, takže z koheze nám chybí 75, z Národního plánu obnovy nám chybí 25, to je 100 miliard v letošním roce. 100 miliard! A vedle toho my tady útočíme na naše spoluobčany místo toho, aby se vláda chytla za nos a začala s čerpáním evropských fondů něco dělat. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je tedy přihlášen s přednostním právem pan místopředseda Havlíček, následuje pan poslanec Růžička, po něm pak pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já budu mít celkem čtyři body, které budu žádat na zařazení, a předtím, než je budu specifikovat, vysvětlím, proč mířím k těmto bodům. Podotýkám, že se to nepřímo týká daňového, nebo chceme-li, konsolidačního balíčku, nicméně hodí se to říct právě v tuto chvíli, předtím, než začneme balíček projednávat. Nemůžu se odpíchnout od ničeho jiného, než k čemu míří ten vládní balíček. Podle vlády je cílem konsolidace veřejných financí. Je to trošku obecné, asi si pod tím mnohé představíme, ale já to řeknu jinak - co by bylo naším cílem, kdybychom my byli dnes v pozici vlády? Bylo by to o něco méně o vzletných slovech, ale v každém případě by to bylo za prvé bojovat s inflací, za druhé snižovat strukturální schodek a za třetí vytvořit prostředí pro růst a budoucí příjmy. Všechny tři tyto oblasti považuji za stejně důležité. Podtrhuji slovo "stejně". Pojďme si to trochu rozebrat.
Boj s inflací, jak bychom na to šli my a jakým způsobem na to jde tato vláda. My bychom v každém případě zavčasu zapojili fiskální nástroje, a konečně, my jsme je i zapojili. Pokud si vzpomínáte, na konci roku 2021 byla inflace na průměru Evropské unie. Abych byl přesný, v České republice byla 5,4 %, v Evropské unii 5,3 %. Proč? Protože jsme rychle zatáhli za ruční brzdu v momentě, kdy bylo zcela zjevné, že inflace stoupá. Podotýkám, inflace stoupala v celé Evropě. Babišova drahota byla lež, což potvrdila mimo jiné i Evropská centrální banka, která zcela jasně řekla, že důvody vysoké inflace, v té době kolem 5 %, v celé Evropské unii napříč jednotlivými zeměmi, jsou způsobeny postcovidovým obdobím a rozhozením nabídky a poptávky, za další srovnávací základnou a za další rostoucími cenami energií napříč celou Evropou. Já to zde jenom podotýkám. V každém případě jsme rychle snížili DPH na nulu u energií, což nepochybně mělo vliv na to, že jsme na konec roku zvládli inflaci ještě na průměru Evropské unie, a nepochybně bychom v těch dalších měsících postupovali dalšími rychlými regulatorními opatřeními, konečně jsme je navrhovali vládě v průběhu celého roku 2022.
Co udělala vláda? Zvýšila DPH opět na původní hodnotu, vsadila na evropské řešení a fiskální nástroje ignorovala anebo je začala zapojovat pozdě. Mimo jiné bývalý guvernér pan Jiří Rusnok na konci roku 2022, možná to bylo už na začátku roku 2023 - teď si nejsem jistý, to není podstatné - řekl, že regulační nástroje této vlády, to znamená zastropování, přišlo pozdě a bylo vysoké, což mělo pochopitelně i dle jeho názoru negativní vliv na inflaci. ***
