(13.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní je na řadě paní poslankyně Šafránková.
Jenom malé upozornění pro všechny kolegy. Množí se mně tady dotazy, jak to bude s volební pauzou. Je plánovaná mezi druhou a třetí hodinou, to znamená, na jednu hodinu bude pauza mezi druhou a třetí.
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím navrhnout již opakovaně v programu této schůze předřazení projednávání bodu, který dlouhodobě považuji za zásadně důležitý z hlediska bezpodmínečně nutné potřeby akutní pomoci jedné z nejvíce sociálně ohrožených skupin našich spoluobčanů. Jedná se o bod s číslem 52, což je sněmovní tisk číslo 9, a je to náš návrh poslanců SPD na změnu zákona o sociálních službách. Jde vlastně o návrh, který jsem podala již v říjnu roku 2021 a jedná se zde o zvýšení příspěvku na péči zdravotně postiženým občanům závislým na péči jiných osob v I. a II. stupni závislosti. Tyto příspěvky se naposledy zvyšovaly před osmi lety, což je už neudržitelně dlouho.
Tento návrh se snažím prosadit na jednání každé sněmovní schůze, což vládní poslanci většinou blokují, přičemž vrcholem všeho byl loňský prosinec, kdy se tito poslanci poté, co bylo zahájení projednávání tohoto bodu, odhlásili z hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v sále přítomni, čímž znemožnili o tomto tisku hlasovat v prvním čtení a znemožnili posunutí jej dál v legislativním procesu. Už jsme dneska mohli být mnohem někde dál, jinde a pomoci tak této nejohroženější skupině, občanům zdravotně postiženým. A nejen my, ale hlavně naši zdravotně postižení občané, o něž jde především a jejich situace je čím dál horší, a vy, kolegové z vládních lavic, si tyto lidi berete jako rukojmí svých politických her.
Vláda navíc od letošního ledna změnou úhradové vyhlášky zdražila ceny všech sociálních služeb pro zdravotně postižené občany, což vede pouze k dalšímu zhoršení dostupnosti těchto služeb pro tyto spoluobčany a tím i ke zhoršení kvality jejich životů, a co je horší, ke zhoršování jejich zdravotního stavu. Kolegové, víte vůbec, kolik činí příspěvek na péči v I. stupni závislosti pro osobu starší 18 let? Je to pouhých směšných 880 korun za měsíc. To je naprosto - myslím, že se tady na tom shodneme - naprosto nedůstojné a neudržitelné a my to musíme změnit. Proto navrhuji zařadit tento bod jako první bod dnešního jednání, případně pak zítra, ve čtvrtek 7. 9., také jako první bod jednání, a v nejhorším případě popřípadě v pátek, také jako první bod jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Okleštěk.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí členové vlády - ale že vás tu ale je dneska, toho si hodně vážím, a úplně nejvíc si vážím toho, že je tady pan ministr vnitra, protože budu mluvit také, nebo primárně, k němu.
Bod, který bych chtěl zařadit, se jmenuje Průběžná informace o transformaci České pošty. Minulý týden jsme měli na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj právě bod o transformaci České pošty, kde nám pan ministr zhruba ve třičtvrtěhodinovém úvodním slově popsal současný stav transformace.
Když pominu důvod této transformace, mně na tom strašně moc vadí to, že byla rozhodnuta cesta, kterou transformace půjde, a nikdo se nebavil s městy a s obcemi. Nejvíce mi vadí rozprodej budov České pošty, a proto bych chtěl poprosit, aby pro obce a města byla stejná pravidla, jaká se zřejmě podařilo vyjednat Praze, aby ty budovy, které jsou v majetku České pošty a byly prodávány, byly nabídnuty za nejvyšší nabídkovou cenu právě městům a obcím, aby měly možnost tyto budovy využívat i nadále v těch místech samozřejmě, kde ty budovy jsou, a měly tím šanci tam třeba poskytnout občanům jiné služby, když už tam ta pošta nebude.
Ten princip mi vadí hlavně z hlediska transformace v tom, že všechno řešíme až poté, že se s těmi obcemi a s těmi městy nikdo nebaví, takže když zařadíme tento bod, tak máme reálnou šanci, že se napříč politickým spektrem tady na půdě Poslanecké sněmovny budeme moct o tomto tématu pobavit, protože ta doba, kterou strávíme na výboru, samozřejmě není nafukovací. A plénum je právě to místo, kde můžeme klíčové věci a témata probrat tak, jak si zaslouží.
Takže můj návrh je transformace, respektive Průběžná informace o transformaci České pošty, a navrhuji to jako první bod po pevně zařazených bodech, protože transformace je v běhu a vážím si toho, že pan ministr s námi komunikuje. Věřím, že jsme se na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj neviděli naposled a budeme se bavit o těch dílčích krocích tak, aby byly pro české vesnice a česká města samozřejmě co nejvíce využitelné. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další řádně přihlášenou, a tou je paní poslankyně Maříková.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěla navrhnout nový bod s názvem Nesmyslnost klimatických cílů a byl by za pevně zařazené body.
Čas od času nastane v historii okamžik, kdy se někdo pokusí lidem vnutit něco, co ve skutečnosti nechtějí. Obvykle se to zabalí do nějakých hezkých slov, předloží se to jako něco, co bude dokonalé a po realizaci plánu nastane ráj na zemi. Nevyšlo to s nacismem, komunismem, tak se to zkusí s Green Dealem.
Evropský parlament v rámci honby za snižováním emisí zakázal prodej nových automobilů se spalovacím motorem od roku 2035. Premiér Petr Fiala ještě v roce 2021 tvrdil, že zákaz prodeje aut se spalovacím motorem je pro něj nepředstavitelný. Paradoxem je, že to bylo právě za předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kdy se toto odhlasovalo. Byl to premiér Petr Fiala, který tvrdil, že zákaz prodeje aut se spalovacími motory by ohrozil existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu. Byl to premiér Petr Fiala, který řekl, že zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem je něco nepředstavitelného.
Od roku 2035 by se už neměly prodávat benzinové, naftové ani hybridní vozy, zůstanou jen extrémně drahé elektromobily, ale pro které nemáme elektřinu, nabíječky, nemáme suroviny. Planeta za současného stavu technologií nemá dostatek surovin a energie k tomu, aby uhelné a plynové elektrárny a auta se spalovacím motorem plně nahradily nové bezemisní zdroje a dopravní prostředky. Finská geologická služba vydala tisícistránkovou surovinovou studii, ze které vychází velmi varovný závěr. Na Zemi není dost surovin, například vzácných kovů, k tomu, aby mohly být současné fosilní zdroje nahrazeny těmi obnovitelnými. Autoři studie přistoupili k problematice opačně, než činí jiní odborníci, kteří počítají, jak velkou kapacitu obnovitelných zdrojů je třeba k naplnění této technologické výzvy vybudovat. Finové se naopak zaměřili na to, kolik a jakého materiálu by k tomu bylo potřeba, a to nejen v lokálním, ale celoplanetárním měřítku. Autoři se domnívají, že tento plán je nereálný. Státy chtějí totiž dosáhnout bezemisní ekonomiky v době, kdy máme k dispozici relativně velmi drahou energii, křehký finanční systém nasycený dluhy, trpíme nedostatkem nerostných surovin a zažíváme bezprecedentní nárůst světové populace, uvedli autoři v závěru studie. ***
