Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(20.30 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Dále pan poslanec Petr Sadovský přednesl návrh na nový bod s názvem Předložení relevantních dat k uprchlické krizi.
Nejprve nechávám hlasovat, kdo je pro tento návrh na nový bod? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 160, účastnilo se 184 hlasujících, pro 78, proti 98. Nebyl přijat.
Dále pan poslanec Kamal Farhan opět navrhl nový bod s názvem Zavádějící protichůdné informace ministra Válka k zajištění léků.
Nejprve nechávám hlasovat, kdo je pro tento návrh nového bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 161, účastnilo se 184 hlasujících, pro 78, proti 92. Návrh nebyl přijat.
Následující návrh přednesla paní poslankyně Iveta Štefanová a zní Nedostatek lékařů.
Nechávám hlasovat o tomto návrhu na nový bod. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 162 se účastnilo 184 hlasujících, pro 76, proti 93. Bod nebyl přijat.
Pan poslanec Radek Koten navrhl nový bod s názvem Extradice na žádost Ukrajiny.
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 163 přihlášeno 184 hlasujících, pro 73, proti 97. Návrh nebyl přijat.
Dále navrhl pan poslanec Oldřich Černý nový bod s názvem Změna podmínek platby zemědělcům.
Zahájila jsem hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 164, účastnilo se 184 hlasujících, pro 76, proti 98. Bod nebyl přijat.
Pan poslanec Patrik Nacher přednesl předposlední návrh na změnu pořadu, a sice na nový bod Provedení kontroly NKÚ u Inovačního institutu.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu pana poslance Nachera. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Jde o Pražský inovační institut. A kdo je proti?
Hlasování číslo 165, bylo přihlášeno 186 hlasujících, pro 80, proti 69. Návrh nebyl přijat.
A poslední návrh, taktéž pana poslance Nachera, s názvem Koncesionářské poplatky.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh nového bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 166, účastnilo se 186 hlasujících, pro 79, proti 96. Ani tento návrh nebyl přijat.
Tímto jsme se podle mých podkladů vypořádali se všemi přednesenými návrhy na změnu pořadu schůze, a můžeme tedy pokračovat v programu schůze tak, jak je aktuálně platný. K hlasování? (Ano.) K hlasování pan poslanec Šimon Heller. Prosím.
Poslanec Šimon Heller: Vážené kolegyně, vážení kolegové, k hlasování číslo 130. Hlasoval jsem pro návrh, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, čili jenom pro záznam. A já otevírám bod první, který se nazývá
1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 332/5/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 332/6. Informace k pozměňovacím návrhům - a poprosím kolegyně a kolegy, děkuji, o ztišení - byly rozdány do sněmovní pošty.
Taktéž vítám mezi námi paní senátorku Hanu Žákovou a poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr dopravy Martin Kupka.
Než mu ale udělím slovo, požádám kolegyně a kolegy o ztišení a přenesení debat do předsálí.
Děkuji a nyní je prostor pro pana ministra. Prosím, ujměte se slova.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vracíme se zpátky k návrhu zákona o dráhách, jehož základním smyslem bylo implementovat evropskou legislativu do českého zákona, a zároveň se spolu s celou řadou konkrétních důležitých kroků směřujících ke zjednodušení praxe na české železnici, ke zjednodušení předpisů, tak v té úpravě také objevila podoba tzv. přerušení provozuschopnosti dráhy.
Jedná se o krok, který prošel poměrně velkou diskusí jak se zástupci dopravců, tak také s jednotlivými kraji a s příslušnou komisí Asociace krajů. Cílem toho nového institutu je zajistit co nejefektivnější a co nejhospodárnější nakládání s penězi, které můžeme uvolnit právě pro oblast železnice. S tím, že bez takového institutu bychom opravdu v případě málo používaných či zcela nepoužívaných tratí jenom přihlíželi k tomu, jak postupně chátrají, protože nikdo nemůže při nepoužívaných tratích rozhodnout o investicích v řádu stovek milionů korun o tom, aby se takové finanční prostředky k efektivnímu využívání investovaly, a hlavně, jedná se o dráhy, kde v tuto chvíli neexistuje faktický zájem cestujících, ani nákladních dopravců.
Tak jak ten návrh procházel celým sítem diskusí, jak to udělat, aby to bylo přijatelné pro samotné dopravce, jak to udělat, aby to dobře odpovídalo požadavkům klíčových objednatelů regionální dopravy, tedy krajů, tak se podařilo v té úpravě zároveň vytvořit unikátní prostor pro samosprávy krajské i obecní v tom, že nově jim přísluší právo vydat nesouhlasné stanovisko k takovému závěru přerušení provozuschopnosti, aby mohly reálně zasáhnout do toho vývoje. Tím prostorem se zároveň pro celou řadu těch nevyužívaných či minimálně využívaných tratí otevírá další příležitost třeba pro to najít nájemce či nového provozovatele takové trati. Vytvoření toho férového prostoru pro hledání řešení, případně pro přerušení provozuschopnosti vnímáme jako klíčový prvek ve správě té železniční dopravní cesty. S tím, že právě na základe odezvy i místních samospráv i jednotlivých aktérů to přerušení provozuschopnosti zachovává v tom území základní trasu té železnice, zachovává železniční spodek i svršek s tím, že v okamžiku, kdyby se v území třeba po letech objevil zájem takovou trať provozovat a reálně objednat minimálně 300 spojů osobní dopravy po dobu dalších pěti let, tak by bylo možné na základě rozhodnutí vlády investovat do takového obnovení provozu.
Tolik velmi stručné shrnutí. Ze Senátu se nám vrátil návrh, který právě tu úpravu zavedení institutu přerušení provozuschopnosti ze zákona vypouští. ***
