Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(20.40 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Já jsem přesvědčený o tom, že na základě té diskuse, kterou jsme vedli, tak má v tom zákoně zůstat. A je to institut, který opravdu je pro Českou republiku potřebný, je hospodárný a je důležitý. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a nyní požádám, aby se slova ujala paní senátorka Hana Žáková. Prosím, ujměte se slova.
Senátorka Hana Žáková: Vážení členové vlády, vážená paní předsedající, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, jsem tady proto, abych vám obhájila náš pozměňovací návrh, který jsme načetli v Senátu a který byl schválen.
Tak, jak řekl pan ministr, kterého si velmi vážím, protože pravidelně chodí i na náš podvýbor pro energetiku, dopravu, což nebývá úplně tak běžné a zvykem u ministrů, tak musím říct, že spolu vycházíme velmi korektně. Ale v tomto institutu, byť na tom bylo odpracováno určitě hodně hodin, a lidé, kteří tomu věnovali pozornost, zcela jistě s dobrým záměrem, ho tam vložili. Jenže bohužel neprošel Legislativní radou vlády, tudíž neprošel řádným připomínkovým řízením. A především tady z toho, z té odborné komise, která na tom pracovala, byli naprosto vyloučeni například Sdružení místních samospráv, díky nimž i podávám tento - jsem podala pozměňovací návrh.
Jako hlavní nedostatky i z hlediska dlouhodobé starostky, kterou jsem dělala dvaadvacet let, tam vidím řadu věcí, které se mi nelíbí. Jednak to, že provozovatel dráhy, pokud si usmyslí, že prostě už to není rentabilní, tak může požádat Drážní úřad o přerušení podle tady toho institutu provozuschopnosti. Aby tak mohl učinit u Drážního úřadu, tak tři měsíce předtím na svých internetových stránkách má zveřejnit tento záměr.
Po třech měsících teprve přichází Drážní úřad, který pak skutečně všechny obce, kraje a tak dále, kterých se to dotýká, vyrozumí příslušné obce. Ale ty tři měsíce - pokud nebude všímavý pan starosta - na internetu denně se připojovat na stránky a hledat, jestli tam náhodou majitel těch kolejí nedal informaci, že je hodlá přerušit, tak se to nemůže jakoby v podstatě dozvědět a má malou jakoby šanci potom už v tom rozběhnutém řízení cokoliv upravit. Když už se rozběhne to řízení, tak do něho vstupuje, ale pokud ho chce zastavit, musí doložit objednávkou minimálně 300 spojů anebo 12 nákladních vlaků za rok.
Když si vzpomenu, že jsme minulý týden navštívili s hospodářským výborem Karvinsko, kde jsme mimo jiné jeli i Báňským spěšným vlakem, který je provozován pouze o víkendech anebo v hlavní turistické sezóně, tak tady ti jsou třeba například úplně ohroženi. Nevím, kde se vzal ten počet těch 300 spojů anebo 12 nákladních vlaků, a není to třeba přepočteno na počet svezených cestujících. Protože kdyby to bylo i na cestující, věřím, že i tyhlety jízdy tady těch spěšných vlaků, ať už je to Kozí dráha nebo tady ten Báňský spěšný vlak, by měly šanci projít. Takhle jsou v ohrožení. Zatím se mluví o dvanácti tratích, ale nikde není, pokud tady ten institut jakoby schválíte, tak nikde není jakoby šance, že by nemohlo jít i o regionální tratě, které by se tímto způsobem mohly rušit.
Další věc je, že pokud chcete požádat - a už se vám to jakoby podaří - jít to martyrium až k té vládě, tak pokud neuspějete u vlády, tak další zájemce o zprovozuschopnění té dráhy může požádat, (podat) svoji žádost až za pět let. Dalších pět let ta trať bude chátrat, podotýkám, za státní rozpočet. Protože někdo tam taky musí jít, projít to, musí tam vyřezat stromoví a tak dále. Takže úspora, jaká tady je hlášena, tak si nemyslím, že je relevantní.
Další věc je, že o to může požádat - o to zprovozuschopnění - obec, kraj a pak sdružení dopravců. Já, pokud budu dopravce a nebudu chtít být ve sdružení, tak nemám šanci o to požádat. To jsou další věci, které mě zaráží tady na tomto institutu. Já navrhuji nebo aspoň tak jsme to navrhli, tento celý institut z toho zákona vyjmout. A pokud je natolik důležitý, pojďme ho znovu projednat, doplnit a vzít k tomu všechny aktéry, kteří jsou k tomu potřeba.
Jinak vám děkuji za pozornost. To odůvodnění jste slyšeli nebo jste dostali i v písemné formě. Nechci déle zdržovat a samozřejmě jsem připravena o tom i dále diskutovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A táži se, zda se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu chce vyjádřit pan zpravodaj garančního výboru pan poslanec Ondřej Lochman? Není tomu tak.
Čili otevírám rozpravu a jako prvního mám přihlášeného pana poslance Martina Kolovratníka. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, děkuji za slovo. Je tedy pozdní hodina pro první bod, který dnes projednáváme, tak já opravdu cítím a mám povinnost a musím tady k tomu bodu vystoupit, abych vás seznámil se stanoviskem, které jsme řešili a debatovali v rámci hnutí ANO.
My jsme se nakonec rozhodli vyslyšet argumenty Senátu a podpořit ten návrh, který jste teď právě slyšeli od paní senátorky. A abych v tom svém vysvětlení, v té debatě, byl korektní, veřejně to tady povím a vrátím se do minulého volebního období, že já sám jsem byl autorem velmi podobného, tehdy možná dokonce i přísnějšího návrhu právě na - jsme to tady nazývali konzervací dráhy, tedy na podobný institut, že jsem s ním sám pracoval. Tak to je, taková je realita a jsou to fakta, která jsou snadno ověřitelná.
Ale k tomu A a musím také dodat B, že já jsem sám tehdy od toho návrhu ustoupil a dále jsme ho už neprosazovali. A tady opravdu tisíckrát platilo: vše zlé je pro něco dobré. Já, když jsem tehdy naslouchal argumentům nebo žádosti kolegů ze Správy železnic, kteří říkali tehdy to samé, co říkají teď a co tady zopakoval - a musím uznat, že správně - ministr Martin Kupka, že zkrátka jsou dráhy, jsou regionální tratě, kde ta objednávka, ta poptávka po té železnici je velmi malá až nulová, takže ten zákon dneska je vlastně binární, buď má jedničku, nebo nulu. Buď ta dráha je, existuje a správně by ji stát měl za poměrně velkých nákladů udržovat v té plné provozuschopnosti, anebo není, nebo se musí zrušit. A hledejme tedy něco, co je mezi, co by umožnilo to dočasné přerušení.
Ta chyba, které jsem se já tehdy dopustil a nemám problém o ní tady veřejně promluvit, byla to, že jsme to neprojednali široce, neprojednali jsme to s Asociací krajů, s tou dopravní komisí, neprojednali jsme to ani s obcemi. A opravdu neměli jsme tam ty mechanismy, ty páky, jak zajistit řekněme pojistky, aby nedošlo ke zneužití tohoto institutu z pohledu státní instituce nezávisle na tom, kdo je v jejím vedení nebo kdo je zrovna u vládní odpovědnosti. A řekli jsme si OK, zkusíme to dopracovat.
Ke cti současného Ministerstva dopravy a ministra dopravy budiž řečeno z mých úst to, že on se skutečně, pan ministr se pokusil o to dopracování, že tedy ten původní institut přerušení nebo konzervace dráhy nevložil do toho vládního návrhu, ale dopracoval ho formou poslaneckého návrhu společně s koaličními poslanci a řadu pojistek třeba právě ve vztahu k samosprávám tam dopracoval. Ale bohužel já tady musím paní senátorce dát zapravdu, stále to není dotažené, stále tam ta rizika jsou.
A paní senátorko, ve vší úctě, nepřikloním se k vám ve sto procentech vaší argumentace. Vy jste třeba mluvila o tom, že starosta by měl být dnes a denně někde na vývěsce nebo sledovat dění. No, to není argument, s kterým bych asi, pod který bych se podepsal. To já jsem sám tedy ne starostou, zastupitelem krajského města, ale považuji to za jednu z automatických povinností nebo součástí práce jakkoliv velké samosprávy, že si logicky sleduje dění ve svém okolí, to za prvé.
Za druhé, bavíme se o procesu, který netrvá dny, týdny nebo měsíce, ale roky. Takže ani tady si nedovedu představit, že by najednou jako blesk z čistého nebe přišel nějaký návrh na zrušení té či oné regionální dráhy a ta obec nebo samospráva že by o ní nevěděla. ***
