(13.10 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
Kde brát? Vláda, která se snaží za každou cenu sehnat peníze, má dvě možnosti. Může přitlačit na daně, nebo může provést inventuru toho, co dělá stát, a položit si otázku, jestli toho stát nakonec nedělá moc, případně jestli něco nedělá zbytečně nebo neefektivně. Jediná část vládního záchranného balíčku, která v sobě něco pravicového má, je záměr ořezat dotace. Vláda neustále tvrdí, že škrtne desítky miliard. Ale kde? Jak? Nikdo neví. Zato zvýšení daní, to plníme do puntíku, to vidíme. Ořezání dotací je jistě teoreticky chvályhodný záměr, neboť dotace deformují trh, podlamují konkurenceschopnost a v neposlední řadě vytvářejí i korupční prostředí. Až potud je to dobré, ale na potlesk brzy. Zásadní problém se totiž v zemědělství například jmenuje Evropská unie. U těchto zemědělců by mohl být zásadní zádrhel. Vláda se snaží snížit zemědělské dotace o 10 miliard korun. Pokud bychom se nacházeli ve standardním tržním prostředí, pak je to za mě OK. My jsme ale obklopeni zeměmi EU, které své zemědělství masivně dotují, a jsme dovozcem těchto produktů, takže tento dovoz začne stoupat. Pokud nebudeme své zemědělce dotovat obdobně masivně, staneme se konkurenceneschopným a oni zkrachují.
Specifickou kapitolou vládního balíčku jsou daně, především trendy, které dle mého názoru otvírají. Primární otázkou je, proč vláda sahá do DPH. Přechod ze tří sazeb vlastně na tři sazby povede dle vládní prognózy k snížení daňového výnosu. Prohlášení, že tím vláda bude bojovat s inflací, sice teoreticky smysl dává, ale fakticky částka zhruba 6,3 miliardy v možném inflačním dopadu je zanedbatelná. Jisté je, že stávající systém DPH je zaběhnutý a usazený a jeho změna na nějakou dobu přece přinese nejistotu, chaos.
Proč je to tedy celé koncepčně špatně? Z ekonomické krize vede jediná cesta a tou je aktivita soukromého sektoru. Ten je jediný, který vytváří přidanou hodnotu. Vláda zvýšením všech typů daní - přímé, nepřímé, fyzické osoby, právnické osoby - podřezává schopnost této produktivní části společnosti. Žádné řešení, v němž jde primárně o to dostat více peněz do systému, nemůže vzejít ze státu nebo od státu, protože ten z definice produktivní není. Stát nevytváří přidanou hodnotu, jen přerozděluje peníze vzniklé v soukromém sektoru.
Na závěr zůstává otázkou příprava daňového balíčku z odborného hlediska. A já se znovu ptám, jak jsem se dotazovala v prvním čtení, kde je úvodní analýza, která by představila a zhodnotila dopady na inflaci, na jednotlivé skupiny domácností, na firmy a plus co dělá Ministerstvo financí pro lepší výběr daní? Proto se připojuji k pozměňovacím návrhům, které jsem připodepsala.
A na závěr se ještě zastavím u Celní správy. Dne 26. dubna letošního roku se konala schůze rozpočtového výboru v sídle Generálního ředitelství cel. Jednání bylo zaměřeno na seznámení se s činností Celní správy, fiskální a bezpečnostní rolí. Poslance rozpočtového výboru přivítal pan generální ředitel. Celní správa, jak nás informoval, se skládá ze 14 regionálních celních úřadů a Celního úřadu Ruzyně příslušného pro mezinárodní letiště Praha. Aby bylo dosaženo rovnoměrného pokrytí celého státu, celní úřady mají vytvořena územní pracoviště, nadřízeným orgánem je Ministerstvo financí. Celní správa má přes 5 500 zaměstnanců, z nichž je téměř 4 100 celníků a ostatní jsou civilní zaměstnanci. Celní orgány při své tradiční činnosti vybírají clo, spotřební daň a v určitých případech i DPH. Rozhodují o propuštění zboží do jednotlivých celních režimů a zajišťují, aby se na trh EU nedostalo zboží, které nesplňuje normy stanovené evropskou a národní legislativou. Veškeré procesy mají digitalizovány. O tak zásadním reformním kroku, jak jsme měli možnost se dočíst, však nepadla vůbec žádná informace. Tudíž souhlasím s panem ministrem financí, že je to vlastně zase jen nápad. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková Margita, připraví se paní poslankyně Fialová. Není tady. (Poslankyně Peštová jde pro poslankyni Balaštíkovou.) Tak jestli je to pár vteřinek, tak posečkáme. Nicméně jestli tady paní poslankyně není, tak ji budeme muset přeřadit na konec a pokračovat paní kolegyní Fialovou. (Poslankyně Balaštíková vbíhá do jednacího sálu.) Je tady. Počkali jsme, paní poslankyně, můžete vystoupit.
Poslankyně Margita Balaštíková: Mockrát vám děkuji, pane předsedající, za chvilku strpení.
Já, abych vás nezdržovala, podávám tři pozměňovací návrhy, ale k některým se vyjádřím velmi krátce, protože se k nim budou vyjadřovat mí spolupředkladatelé, a jedním z nich je i právě pozměňovací návrh, který upravuje rozdělení fondu u AOS, kde v podstatě byla tvořena rezerva, aby došlo v případě jakýchkoliv problémů k úhradě samozřejmě především obcím se sběrem odpadů a odpadovým firmám v případě ukončení jejich činností. A druhou takovou důležitou částí bylo, aby se vyrovnávaly s náhlým výpadkem příjmů nebo nárůstem nákladů v důsledku výkyvů trhu, což třeba byl covid. V dnešní době ale samozřejmě se tak zvedly náklady na obalovou techniku, na sběr odpadů, že se nám to promítá do cen všech výrobků. Mně jde samozřejmě především o výrobky potravinářské, ale všichni, kdo uvádějí obal na trh, platí zvýšené náklady. A jediná cesta k tomu, abychom zbytečně firmám a pak i občanům neprodražovali tuto komoditu, je snížit ten rezervní fond z 50 % na 25 % celkových nákladů AOS, a já z tohoto důvodu podávám se svými kolegy ten pozměňovací návrh. To je jediný důvod, který k tomu máme, aby se zbytečně nezvedaly náklady na sběr, třídění a samozřejmě i prodej těch obalů, které se pak promítají do ceny všech výrobků. Jde mně především tedy i o potravinářské výrobky, protože dnes vlastně ten obal už tvoří velice významnou část ceny. Když si vezmeme takový jogurt nebo zakysaný nějaký výrobek, tak tam už prostě opravdu ten obal tvoří podstatnou část ceny a je to třeba jedna třetina hodnoty toho výrobku.
Pak bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který řeší zvyšování daně na pozemky. Co mě k tomu vede? Já jsem včera už tady ve faktických samozřejmě vystupovala, že naši zemědělci v té společné zemědělské politice jsou jakýmsi způsobem perzekvováni, a já jsem se vyjadřovala k panu ministrovi financí, že chápu, že z pohledu Ministerstva financí je to marginální částka, o kterou zvedá zase nákladovost zemědělství. Ale pokud se podívám na zemědělství jako celek, tak samozřejmě tam nedostávají plnou výši dotací, jako je to v jiných zemích. Teď ještě tedy škrtáme dotace. Máme daleko vyšší nákladovost než v okolních zemích, ať už se to týká energií, nebo se to týká ceny hnojiv. Jenom pro vaši informaci bych chtěla říct, že opravdu ty náklady se zvýšily o 52 %, meziroční nárůst na elektřinu byl o 60 %. Ale prosím vás, cena potravin se zvedla pouze o 37 %. ***
