(13.00 hodin)
(pokračuje Ladislav Okleštěk)
Ten progres v té dani se ale bude projevovat v dalších letech a bude to narůstat o další stamiliony až miliardy. A argument, že prostě obce, města mají dost peněz, je pro mě lichý, protože na ně přechází také velký podíl třeba výkonu přenesené působnosti, kde se vyskytuje zhruba státní příspěvek ve výši 60, ve výjimečných případech až 70 %, ale zbytek dofinancovávají ta města a ty obce. A ve středních městech se to pohybuje v řádech desítek milionů, takže to není žádná láce, a já si myslím, že to je potřeba také zohledňovat. Takže to je můj první takový příspěvek.
A chtěl bych upozornit na to, že ten příspěvek krajům je pro mě velmi zásadní, protože samozřejmě jsem se podílel na kraji jako hejtman ve funkci a rozpočtové určení daní jsme řešili velmi často. A to, co na nás vlastně stát přenáší, to znamená ve vztahu ke školství, ale to je určeno, silnice, zdravotnictví a tak dál, tak není také žádná legrace a ty náklady se neustále zvyšují a zvyšují.
Protože jsem se přihlásil pouze s faktickou, tak vidím, že čas mi neběží, ale budu férový a opustím klidně tady to svoje pracoviště a umožním reagovat, předpokládám, pana ministra. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za upozornění. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Stržínek. Vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil ke svým dvěma předřečníkům, a to v tuto chvíli v trojroli. V roli poslance, zároveň starosty dvacetitisícového Valašského Meziříčí a také zastupitele Zlínského kraje.
Co se týče rozpočtového určení daní, které se má navyšovat jednoznačně, s tím nesouhlasím, nelíbí se mi to. Nelíbí se mi samozřejmě ta provazba na snížení rozpočtového určení daní k nám městům. Daň z nemovitostí nechte prosím nastavenou tak, jak je, a hlavně nesahejte na rozpočtové určení daní. Teď to vypadá, že nula od nuly pojde, ale do budoucna budeme v dalších letech samozřejmě poškozeni mnohem, mnohem více.
Víte, celý tenhleten manévr, tahleta finanční transakce, v podstatě zastírá jedno jediné. Že ty peníze nakonec skončí ve státním rozpočtu a že to jsou peníze v drtivé většině obyčejných lidí, kteří vlastní nějaké nemovitosti, případně podnikatelů, kteří taktéž vlastní budovy a pozemky. Jakožto zastupitel Zlínského kraje určitě budu bojovat za to, aby i v rámci rozpočtového určení daní krajům došlo ke změně. Náš kraj je dlouhá léta bit tím nastavením, tak jak funguje několik let, docela významným způsobem, podle druhu propočtu přicházíme ročně o 600 až 800 milionů korun. To je pro Zlínský kraj obrovská částka a samozřejmě budeme bojovat za to, aby tato nespravedlnost, z našeho pohledu, byla narovnána. Takže budu velice rád, pokud pan ministr na tyto podněty zareaguje a případně pokud i další podpoří pozměňovací návrhy, které tady přednesla má kolegyně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová, tak ji poprosím k mikrofonu. A pak se vrátíme do obecné rozpravy. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji za slovo. I já jsem se chtěla připojit ke svým předřečníkům jako bývalá hejtmanka největšího kraje v České republice, který spravuje více než 9 000 kilometrů silnic II a III tříd a je velmi zatížen dopravou. Už vzhledem k tomu, že ještě pořád stále není dokončena dálniční síť, a také vzhledem k tomu, že se jedná o nejlidnatější kraj, bych se velmi přimlouvala za změnu rozpočtového určení daní krajů, o které jsme usilovali i my v minulém funkčním období a které jsem doufala, že se podaří stávajícímu vedení kraje pod vedením paní hejtmanky Peckové, která zastupuje STAN. Nicméně já jsem velmi zklamaná tím, že STANu se nepodařilo tuto změnu prosadit. Možná to hovoří o tom, že STAN nemá tak pevné postavení v koalici, jak by si přálo. Proto i já jsem se připojila k tomuto pozměňovacímu návrhu a i z tohoto místa poprosím pana ministra, aby případně koalice tento návrh podpořila. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Vracíme se do obecné rozpravy. Vstoupí paní poslankyně Knechtová, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, vládní daňový balíček je ve druhém čtení. Jak bude nakonec vypadat? Návrh na změnu předložila i vládní koalice. Jisté je jen to, že ten pokus o sanování státních financí jde přímo proti potřebě ekonomického oživení. A tak vidíme, že ti samí vládní ekonomové, kteří zkoumali, komu co vzít, teď hledají, co navrhnout v prorůstovém programu. Přitom recept je na to jednoduchý: snížit daně a podpořit vnitřní spotřebu a dostat na pracovní trh další kvalifikovanou pracovní sílu.
Je objektivním faktem, že už čtvrtým rokem je státní rozpočet zatížen enormními mimořádnými výdaji. Byla to koronavirová opatření, tlumení sociálních dopadů z energetické krize i náklady spojené s válkou na Ukrajině. To je kontinuální zátěž, kterou musíme řešit. A zátěž, která tady dlouhé roky nebyla. V důsledku toho vláda stojí před nebývalým schodkem státního rozpočtu, jehož řešení ještě komplikuje krize průběžného důchodového systému. Krize, za kterou dle mého názoru nese ale čistě odpovědnost tato vláda, protože nedokázala zkrotit inflaci způsobenou vysokými cenami energií. Kdyby včas zastropovala ceny u výrobců, tak by nedošlo k mimořádným valorizacím a důchodový účet by se nepropadl tak hluboko do těch červených čísel.
Vláda předložila občanům záchranný balíček, který se pokouší vyvolat dojem, že zachraňuje ekonomiku. Nezachraňuje. Zachraňuje pouze státní rozpočet, a to způsobem, který bude mít pro ekonomiku jednoznačně negativní dopady, což tvrdí i sami odborníci Ministerstva financí, kteří uvádí v důvodové zprávě k daňovému balíčku, že je protirůstový a snižuje růst o 0,4 %. Navýšení daní spojené s destabilizací systému DPH mít kladný dopad na ekonomiku z podstaty věci nemůže. Řešení, o které se vláda pokouší, má jen jednu jednoticí ideu: sehnat peníze do rozpočtu a ber, kde ber. Co by se vyplatilo? Tak rozhodně by se vyplatilo podpořit těch 600 000 živnostníků, které máme. Vytvářejí dost podstatnou nabídku i poptávku služeb a od státu vlastně vůbec nic nechtějí. Přejí si jenom, abychom se jim nepletli do jejich podnikání. Když na ně stát zatlačí přespříliš, dojde k tomu, že rezignují na své podnikání a přijdeme o tyto především služby.
Státní zaměstnanec sice je důležitý, ale pro stát nevydělává. Daně může platit jako mourovatý, ale v hospodaření státu je pouze nákladovou položkou. A ještě tu máme 400 000 OSVČ na vedlejší činnost. Ti si přivydělávají k hlavnímu zaměstnání. Pokud se jim to nevyplatí, mohou to zabalit a rodinný rozpočet si dorovnají například tou formou, že si půjdou pro dávky. OSVČ nejde o málo, jde o navýšení zdravotního pojištění o přibližně 10 % a jde o navýšení základu pro výpočet sociálního pojištění o 15 % v příštích třech letech. Údajně je to pro jejich dobro. A prý to jednou pocítí na svých důchodech. Jestli je to taková výhra, ale těžko říci. Kdo si na důchod nespoří sám stejně se státním důchodem, do budoucna může dopadnout jako ti sedláci u Chlumce. A já si tak říkám, proč je přístup k OSVČ tak macešský? OSVČ nemají odbory ani profesní komoru. Že mají podstatný podíl na ekonomice státu, asi nikoho z kolegů z pětikoalice nezajímá. ***
