(22.10 hodin)
(pokračuje Robert Stržínek)
Dále je třeba říci, že navrhovaná právní úprava je nezbytná k dalšímu postupu v digitalizaci veřejné správy. Je žádoucí, aby bylo možné prokazovat totožnost či právní skutečnost i prostřednictvím mobilní aplikace v prezenčním styku. Jedná se, zjednodušeně řečeno, o jakousi elektronickou podobu platebních karet v mobilních telefonech.
Projekt elektronické aplikace na osobní doklady jsme projednávali na podvýboru pro eGovernment už na začátku tohoto roku. Tehdy nám byl představen jako projekt eDokladovka státního podniku Státní tiskárna cenin, který tehdy aplikaci vyvíjel. Technická stránka, zdá se, není překážkou. Bylo nutné vyřešit zejména akceptaci předložení digitální kopie dokladu ze strany státních orgánů a s tím spojenou technickou cestu, jak autenticitu předložené kopie dokladu ze strany státu ověřit. Jednalo se asi o podobný problém, jako když v době covidu byla k aplikaci Tečka potřeba aplikace Čtečka.
Navrhovaný koncept je nyní předkládán pro použití v rámci České republiky, nicméně je připraven mimo jiné v anticipaci novely nařízení eIDAS, označované jako eIDAS 2, která by měla zavést takzvanou evropskou peněženku digitální identity, takzvanou e-Wallet, jejíž vydání by měly zajistit členské státy. Obsahovala by doklady jako řidičský průkaz, diplomy, rodný list a tak dále s tím, že takto nahrané informace a doklady by poté mohly být uznávány v ostatních členských státech Evropské unie. Technické řešení pro danou podporu elektronické aplikace eDoklady, které bude zajišťovat Digitální a informační agentura, bude znamenat úpravy a doplnění stávajícího řešení Portálu veřejné správy v předpokládaném rozsahu 20 milionů korun.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane zpravodaji. Jsem si vědom, že hodina pokročila, ale přesto bych vás chtěl poprosit o ztišení, případně přesunutí diskuse do předsálí. Prosím, pokračujte.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. A nyní se krátce zastavme u předpokládaných jednorázových nákladů na zavedení tohoto systému u jednotlivých institucí. Ústřední orgány státní správy byly osloveny s požadavkem na vyčíslení nákladů implementace navrhované právní úpravy. Ministerstva vyčíslila souhrnné jednorázové náklady za své rezorty ve výši cca 307 milionů korun. Zvlášť byly uvedeny náklady Policie České republiky, jíž by měly vzniknout náklady ve výši cca 30 milionů, a státní podnik Česká pošta předpokládá náklady ve výši 20 milionů. Odhad nákladů veřejných rozpočtů pro oblast ústředních orgánů státní správy, příspěvkových organizací, státních podniků a ozbrojených složek je souhrnně cca 496 milionů korun jednorázových nákladů.
Navrhovaná varianta spočívající v digitálním stejnopisu průkazu má dopad na situace, kdy je úřady vyžadováno předložení dokladu. V případě územních samosprávních celků se tak děje zejména na přepážkových pracovištích při vyřizování nejrůznějších životních situací, jako je například návštěva matričního, stavebního nebo živnostenského úřadu. Samostatnou kategorií je potom využití aplikace eDoklady při budoucím výkonu volebního práva. Lze konstatovat, že počet volebních okrsků je u jednotlivých voleb proměnlivý, nicméně se řádově pohybuje okolo 15 000. Každá okrsková volební komise přitom musí disponovat alespoň dvěma čtecími zařízeními. Hrubým odhadem výše uvedené četnosti se požadavek na přečtení digitálního stejnopisu průkazu dotkne 20 až 30 tisíc přepážkových pracovišť obcí. Podle údajů sdělených Ministerstvem vnitra by bylo nutné u územních samosprávných celků zajistit vybavení asi 45 000 zařízeními, to jest předpokládaný jednorázový náklad územních samosprávných celků celkem cca 135 milionů korun. Vzhledem k uvedeným agendám je zřejmé, že se dopady týkají všech 6 254 obcí v České republice.
Za účelem vyčíslení nákladů svých členů byla oslovena významná podnikatelská sdružení a profesní komory. Česká bankovní asociace uvádí předpokládané náklady bank ve výši 410 milionů, Česká asociace pojišťoven předpokládá náklady ve výši do 82 milionů. Pojďme si to sečíst a vyjdou nám celkové jednorázové náklady všech zúčastněných stran ve výši 1,5 miliardy korun. Návrh zákona naopak nepředpokládá jakékoliv nároky na navýšení personálu ani prostředků na platy či vybavení, eDoklady budou obsluhovat stávající zaměstnanci v rámci své běžné činnosti.
Technicky dochází ke změně pěti zákonů. Je to zákon o právu na digitální služby, zákona o advokacii, zákona o cestovních dokladech, zákona o informačních systémech veřejné správy a zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2024, alespoň je tak uvedeno ve sněmovním tisku s tím, že náběh je postupný, kdy od 1. ledna 2024 to bude platit pouze vůči ústředním správním úřadům s výjimkou zastupitelských úřadů, od 1. července 2024 rovněž vůči orgánům veřejné moci a vůči krajům a obcím s rozšířenou působností, od ledna 2025 potom rovněž vůči ostatním orgánům veřejné moci. Popravdě se jedná o docela šibeniční termín. Doufám, že budeme mít dostatek času a prostoru na to, abychom tuto materii probrali jak na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak na podvýboru pro eGovernment. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji dvě přihlášky. Jako první s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek a poté paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu ministru Šalomounovi, že zastoupil pana vicepremiéra Bartoše, který je tak trochu otcem této myšlenky, a jsem rád, že se nám podařilo sem do Poslanecké sněmovny přinést opravdu viditelnou část digitalizace, protože zákony, které jsme zatím projednávali v oblasti digitalizace dosud, byly spíše technické. Vytvářeli jsme organizační předpoklady pro to, abychom vůbec mohli centrálně digitalizaci koordinovat, zřizovali jsme Digitální a informační agenturu, aby bylo jedno centrální pracoviště, jedna autorita, která to bude řešit, a také jsme projednávali změnu zákona o veřejných zakázkách, která umožňuje zadávat tendry napříč různými institucemi. Takže teď konečně vidíme první a podle mého názoru velmi slibný projekt eDokladu, který by pomohl reálně občanům a který by nám pomohl všem, abychom nemuseli nosit peněženky plné různých kartiček, které jsou víceméně zbytečné.
Takže v podstatě si myslím, že dneska už to každý zná, takže to není moc úplně nutné představovat. Bude to takováhle nějaká aplikace, podobně jako jsme měli Tečku, a velká výhoda bude spočívat v tom, že bude velmi jednoduše nastavitelné, jaké údaje budu poskytovat dál dalším subjektům. Takže to nebude tak, jako že jdu do banky nebo k nějakému soukromníkovi a musí tam skenovat celou občanku včetně údajů, které nepotřebuje, ale když potřebuje dejme tomu jenom, jestli už jde o zletilou osobu, nebo nezletilého, tak si vyžádá tu informaci a dostane jenom tu informaci k prokázání totožnosti a zletilosti, nikoliv už ty další údaje, takže z hlediska bezpečnosti si myslím, že to je krok kupředu.
Když jsem byl navštívit Estonsko, je potřeba říct, že i v Estonsku je to poměrně nová věc, že teprve teď tam zkouší ty aplikace, a zajímavé je, že to nevymysleli nebo nezavádějí jako první oni sami, ale hodně se inspirují na Ukrajině. Je to paradox, protože Ukrajina má válku, ale vzniklo to kvůli tomu, že Ukrajina v rámci válečného stavu, aby fungovala efektivně, aby se ubránila, musela digitalizovat výrazně rychleji, musela zavádět různé aplikace, třeba na nahlášení různých rizikových bezpečnostních situací a prokázání identity, aby se dalo poznat, kdo je Ukrajinec, kdo je nepřítel a tak dále. Takže Ukrajina v tomto ohledu je napřed a i Estonci se tím inspirovali. A pokud se nám podaří zavést tuto aplikaci pro prokazování totožnosti jako občanského průkazu, Česká republika bude mezi těmi státy, které jsou v čele při zavádění těchto inovací. ***
