(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové, prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Nebojte, pane poslanče, my jsme se domluvili, já do vás nepůjdu - do vás jako do osoby a za váš pozměňovací návrh. V každém případě spíš bych si tady chtěla postesknout ohledně České inspekce životního prostředí. To už je druhý případ, kdy se ve své podstatě Česká inspekce vzdává nějaké kompetence ve smyslu, že nemá pracovníky. Já bych spíš chtěla zaapelovat - mě tedy mrzí, že jsem nestihla svoji písemnou interpelaci na pana ministra Hladíka - na Ministerstvo životního prostředí, aby to začalo nějakým způsobem řešit. Rozumím tomu, že se musí snižovat stavy úředníků, ale uvědomte si jedno, že toto je kontrolní orgán. Je to kontrolní orgán Ministerstva životního prostředí a v současné době, kdy neustále apelujete, aby se dělala novela vodního zákona a zpřísňovala se, kontrolovaly se povrchové vody a další a další věci - a ta novela vodního zákona už je připravená, míří sem do Poslanecké sněmovny, aby se ve své podstatě novelizoval zákon o obalech, aby se třídilo, aby se kontrolovalo množství recyklátů v obalech a další a další věci... A zase jste to navalili na Českou inspekci životního prostředí a najednou zjišťujeme, že Česká inspekce životního prostředí nemá dostatek kapacity na to, aby vůbec tyto činnosti prováděla. Takže je to opravdu alarmující a byla bych docela ráda, aby Ministerstvo životního prostředí, apeluju na něj, udělalo v tomto nějaký pořádek - buď navýšili stavy, nebo udělali, jak říkáte vy, kontrolu činností a sebrali jim to, protože ti lidi jsou podplacení a nikdo to dělat nechce. Děkuji. (Poznámka z pléna: Podplacení? Poslankyně Peštová mimo mikrofon: Ve smyslu málo zaplacení.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu ještě omluvy. Dnes se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Kobza a dále do 10.20 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Barbora Urbanová.
A jako další vystoupí pan poslanec Michael Rataj a připraví se pan poslanec... A omlouvám se, ještě jedna faktická poznámka. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, já bych se chtěla jenom opravit. Já jsem nechtěla říct, že jsou podplacení, ale že jsou nedocenění a jejich platy jsou tak nízké, že tuto práci nechce nikdo vykonávat. A když potom někam přijedou autem, ve své podstatě nemají čím odjet, protože jim propíchají gumy, dokonce v jednom případě jsme řešili, že jim i zapálili auto, takže opravdu je to i práce jak nějakých nejlepších policistů. Takže opravdu apeluji na Ministerstvo životního prostředí, ať s tím začne něco dělat, nebo ať na ně nevalí tu práci, protože ti lidi tam prostě nejsou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za upřesnění. Nyní pan poslanec Michael Rataj, připraví se pan poslanec Antonín Tesařík a další. Prosím.
Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já jsem se přihlásil do obecné rozpravy, abych vám představil své dva pozměňovací návrhy, které načtu v podrobné rozpravě. V podstatě se jedná o varianty téže pozměňovací úpravy již v hospodářském výboru schváleného pozměňovacího návrhu, který se týká bodu číslo 12, 13 a 21.
Principem tohoto nebo těch obou pozměňovacích návrhů je v podstatě rozšíření počtu lokalit, ke kterým se bude přistupovat ve zrychleném režimu, a dále potom úprava rozlohy strategické investiční stavby, která se snižuje ze 100 hektarů, jak bylo v původním pozměňovacím návrhu schváleno, na 45 hektarů. Tyto oba pozměňovací návrhy předkládám společně s kolektivem poslanců - já je tady nebudu jmenovat, protože je nás docela hodně - s tím, že v podstatě ta změna se týká vlastní přílohy číslo 3, v které v té první variantě přibudou ke strategickému parku letiště Líně v Plzeňském kraji, další konkrétní lokality ze strukturálně postižených regionů, to znamená z Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Celkem je tam v tuto chvíli osm lokalit. Jsou to lokality, které byly vytipovány CzechInvestem a v podstatě se s nimi dlouhodobě pracuje, že bychom tam mohli umístit nějaké strategické investiční projekty.
Ta druhá varianta je obecnější. Zůstává zachováno letiště Líně jako v tom původním pozměňovacím návrhu a přibývají přímo plošně vyjmenované tyto tři strukturálně postižené regiony, to znamená Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.
V podstatě, když to shrnu, urychlení výstavby v těchto plochách je ve veřejném zájmu a má dopad na celkové hospodářství České republiky. Samozřejmě zajistí i vyšší konkurenceschopnost nebo v podstatě upřednostní ty tři strukturálně postižené regiony, které mají své specifické problémy. A když jsme zde na plénu řešili zákon o investičních pobídkách, tak tady defilovala u pultíku řada poslanců z těchto krajů, kteří si právě na tyto specifické problémy stěžovali.
Takže věřím, že úpravou liniového zákona, respektive poslaneckou změnou už přijatého pozměňovacího návrhu, uděláme této věci zadost. Já myslím, že to je ve stručnosti vše. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Pokorné Jermanové - není přítomna v sále, v tom případě budeme pokračovat v rozpravě a požádám pana poslance Tesaříka o jeho vystoupení v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Antonín Tesařík: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám v obecné rozpravě představil dva pozměňovací návrhy, které jsou ke sněmovnímu tisku 410 evidovány jako sněmovní dokumenty číslo 3367 a 3390 a ke kterým se následně přihlásím v podrobné rozpravě.
První z pozměňovacích návrhů vedený v systému jako sněmovní dokument číslo 3367, který předkládám společně s poslanci Ivanem Adamcem, Jiřím Hájkem a Jiřím Slavíkem, vhodně doplňuje pozměňovací návrh poslanců Jiřího Hájka, Martina Kupky, Róberta Telekyho a Jiřího Slavíka, vedený pod sněmovním dokumentem číslo 3185, který reaguje na potřebu úpravy legislativy v oblasti ukládání emisí skleníkových plynů CO2 do horninových struktur. Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého má značnou podporu na úrovni Evropské unie, a to bych zde zdůraznil také, jako jedno opatření k dosažení uhlíkové neutrality a ochrany klimatu. Je uceleným souborem technologií, který může zabránit vypouštění velkého množství oxidu uhličitého CO2 do atmosféry. A tady bych možná zmínil, že mezi velké producenty emisí CO2 typicky patří elektrárny spalující uhlí a zemní plyn, úpravny zemního plynu, ocelárny, cementárny, papírny, celulózky nebo továrny na hnojiva. Musím říct, že mě poněkud překvapila zajímavá informace v této souvislosti, a to je skutečnost, že při výrobě jedné tuny cementu v cementárně je vyprodukováno až 600 kilo CO2, podobně jsou na tom třeba i ocelárny. U těchto producentů nelze za současného stupně technologie dosáhnout snižování produkce CO2. Zachycený oxid uhličitý se tedy přepraví pomocí produktovodů, které mohou být až desítky kilometrů dlouhé, na pečlivě vybrané místo umožňující jeho bezpečné uložení. Zde se pomocí speciálních vrtů vtlačí do horninových struktur pod zemským povrchem, odkud se může později využít například k výrobě etanolu a dalším možnostem průmyslového využití.
Z uvedeného je jasné, že se bude jednat o liniové stavby, které aktuálně nemají speciální zákonnou úpravu v podobě možného omezení vlastnického práva k pozemkům, která je pro jiné typy energetických liniových staveb v českém právním řádu zakotvena. Prvotním krokem k realizaci projektu je ale provedení geologického průzkumu a případné vyhledání struktur na území České republiky, které jsou k ukládání CO2 vhodné. ***
