(11.50 hodin)
(pokračuje Antonín Tesařík)
Jak jsem již zmínil, předkládaný pozměňovací návrh doplňuje pozměňovací návrh kolegů, které již citovat nebudu, který tuto potřebu úpravy legislativy řeší. Za tímto účelem můj pozměňovací návrh obsahuje drobnou úpravu stavebního zákona, která umožňuje rozmisťování záměrů pro zvláštní zásahy do zemské kůry v nezastavěném území totožně, jako je řešeno umisťování záměru pro vyhledávání, průzkum a těžbu vyhrazených ložisek. Bez úpravy jejich legislativních podmínek pro realizaci geologických prací nebudou práce na těchto projektech zahájeny a Česká republika nezíská v potřebném čase informace o případném potenciálu a možnostech zachytávání a ukládání CO2, popřípadě dalších vhodných geologických struktur pro zvýšení kapacity podzemních zásobníků zemního plynu. Dále návrh upravuje zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, a o změně některých zákonů. Pozměňovací návrh doplňuje, že se jedná o veřejně prospěšné stavby. Zavedením veřejné prospěšnosti staveb do zákona se najisto postaví, že stavby sloužící k dosažení uhlíkové neutrality a ochraně klimatu jsou veřejně prospěšnými. Z důvodu sjednocení právní úpravy, a především z důvodu významnosti staveb se doplňují stavby a zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, jakož i stavby přepravní sítě. Tam jsou míněny produktovody určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého do seznamu vyhrazených staveb vyjmenovaných v příloze 3 stavebního zákona, ke kterým je zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění předpisů pozdějších, stanovena příslušnost, tedy Dopravního a energetického stavebního úřadu, dále DESÚ. Založení příslušnosti DESÚ je navrhováno po konzultaci s Ministerstvem dopravy s odloženou účinností ke dni 1. ledna 2027, a to z důvodu, aby při vzniku úřadu nedošlo k jeho excesivnímu zahlcení.
Druhý pozměňovací návrh vedený v systému jako sněmovní dokument číslo 3390 odstraňuje kompetenční nejasnost působnosti výkonu státní správy lesů, správ národních parků a jejich ochranných pásem mezi rezorty Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Vzhledem k tomu, že orgány státní správy lesů jsou dotčenými orgány k povolování záměrů podle stavebního i liniového zákona, nejasnost těchto kompetencí by mohla ohrozit povolovací procesy podle obou výše zmíněných právních předpisů. Proto je vhodné to vyřešit již nyní. V současné době výkon státní správy lesů na celém území České republiky, včetně území národních parků, je vykonáván prostřednictvím obcí s rozšířenou působností zákonem č. 149/2023 Sb. Je to zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku. S účinností od 1. ledna 2024 bude novelizován zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Při této novelizaci došlo aktivitou MŽP ke změně vymezení působnosti správ národních parků v oblasti výkonu státní správy lesů.
Abych to na závěr shrnul, pozměňovací návrh reaguje na dohodu obou rezortů, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, v tom smyslu, že působnost výkonu státní správy lesů na území národního parku vykonává správa národního parku a na území ochranného pásma národního parku je to obec s rozšířenou působností. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Jiří Slavík, připraví se pan poslanec Róbert Teleky, Václav Král a další. Prosím.
Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, velice vítám, že byla připravena novela liniového zákona č. 416/2000 Sb., která ovšem řeší především transpozici evropských předpisů. Za daleko důležitější považuji, že prostřednictvím pozměňovacích návrhů rozšiřuje možnosti urychlení nejen liniových staveb, ale i dalších strategických staveb nutných pro vyšší výkon hospodářství Česka a života našich občanů. Domnívám se, že bez přijetí novely tohoto zákona a následného urychlení výstavby zejména strategických staveb by náš stát začal zaostávat za našimi sousedy i dalšími evropskými státy. V této souvislosti došlo k otevření i nového stavebního zákona, a to jak ze strany koaličních, tak i opozičních poslanců. Hospodářský výbor si již osvojil důležitý návrh, aby projektanti měli přístup k digitální technické mapě, což výrazně urychlí projektování všech staveb.
Dovolte mi vás stručně seznámit s podstatou pozměňovacího návrhu, který se týká také nového stavebního zákona a je v systému evidován pod číslem 3319. Můj návrh je spíše legislativně technického charakteru a zpřesňuje některé nejasnosti, které se ukázaly až po přijetí nového stavebního zákona.
Za prvé jde o zpřesnění § 46 týkajícího se postavení pořizovatele územněplánovací dokumentace. Jde zde pouze o to, aby byl bez pochybností zachován dosavadní výklad tohoto ustanovení, který je dlouhodobě zastáván Ministerstvem pro místní rozvoj i Ministerstvem vnitra.
Za druhé dochází k úpravě posuzování v souladu s územním plánem při dělení a scelování pozemků. Navrhuji vypuštění odst. 5, podle kterého by se při dělení a scelování pozemků neposuzoval soulad s územněplánovací dokumentací, územními opatřeními, cíli a úkoly územního plánování. Ustanovení je v rozporu s dalšími částmi stavebního zákona. Navíc by podle mě - a to je to nejdůležitější - byl takový postup popřením rozhodnutí samosprávy, která přijímá územněplánovací dokumentaci. Jedná se tedy o nápravu legislativní chyby.
Za třetí je nutná - a podle mého názoru zásadní - změna v přechodných ustanoveních vztahujících se k úředníkům stavebních úřadů, respektive jejich kvalifikaci. Dle současně platného nového stavebního zákona dojde k situaci, kdy úředníci speciálních stavebních úřadů přecházející na obecní a krajské stavební úřady nebudou automaticky splňovat kvalifikační předpoklady pro výkon činnosti na obecním stavebním úřadu. Jako příklad bych uvedl přecházející úředníky vodoprávních úřadů. Upozorňuji, že touto změnou napravíme zásadní problém zajištění výkonu činnosti stavebních úřadů po změně jejich kompetencí. Po této změně volají především starostové, protože potřebují zajistit plynulý přechod úředníků speciálních stavebních úřadů na obecní a krajské stavební úřady při zachování splnění jejich kvalifikace. Jako zkušený komunální politik z obce s rozšířenou působností ve Voticích si troufám říci, že bez této změny bychom velmi zkomplikovali hladký náběh nového stavebního zákona do praxe. Chyběli by nám úředníci, kteří by museli podstoupit nákladné a poměrně dlouhé školení a zkoušky základní odborné způsobilosti v oboru územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu obcím ušetříme peníze, kvalifikovaní úředníci nebudou chybět na stavebních úřadech a v neposlední řadě je nebudeme při náběhu nové legislativy zatěžovat zbytečným stresem.
Za čtvrté navrhuji úpravu přezkumu vydaných závazných stanovisek po nabytí účinnosti nového stavebního zákona. To je nutné s ohledem na kompletní přesun kompetence posuzování souladu s územním plánem z orgánů územního plánování na stavební úřady. Návrh odstraňuje hrozbu výkladové nejasnosti z hlediska příslušnosti k přezkumu závazných stanovisek v přezkumném a odvolacím řízení. ***
