(14.40 hodin)
(pokračuje Ladislav Okleštěk)
Takže prosím, ta odpověď mě vůbec neuspokojila (Předsedající: Čas.), ale bohužel už nebudu mít prostor pro další dotaz. (Potlesk z řad hnutí ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Má zájem pan premiér vystoupit? Ano. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vás, pane poslanče, neinterpeluji, já jsem vám odpověděl, ale některé otázky si musíme klást společně. Tak je problém podezření na nelegální financování kampaně, nebo není? No, je. A druhá otázka, kterou vám položím: Je nelegální nebo nemorální, že má někdo šifrovaný telefon nebo jiný komunikační prostředek? No, není! A je nelegální nebo nemorální a politicky nepřijatelné, že někdo domlouvá nějaké věci prostřednictvím šifrovaného telefonu s někým, kdo je podezřelý z trestné činnosti? No, to špatné je a to by bylo určitě okamžitě potřeba řešit, ale nic takového se nestalo, žádný takový důkaz ani náznak - ani náznak! - neexistuje. Takže je to skutečně pseudokauza a myslím, že je oprávněné se v politice ptát, čemu to slouží, komu to slouží, proč to někdo vytáhl.
A já jsem vám i odpověděl na tu otázku, zda má pan ministr vnitra moji důvěru, myslím velmi poctivě, řekl jsem vám, v čem si myslím, že ta kauza je - vlastně neexistuje - a také jsem vám řekl, které kroky pan ministr vnitra udělal ve prospěch občanů České republiky a které ukazují, že dobře zvládá svůj rezort, a že dokonce přistupuje nejenom k řešení těch výzev, které přicházejí, jako je třeba nelegální migrace, kde reagujeme včas, rychle a správně a podílíme se na celoevropském řešení, ale že reaguje i na dlouho neřešené problémy, jako je Česká pošta a její transformace, jako je stabilizace bezpečnostních sborů. Mohl bych třeba ještě připomenout to, že díky práci Ministerstva vnitra pod vedením Víta Rakušana z našeho právního řádu mizí zbytečné právní předpisy, přes deset tisíc zbytečných právních předpisů, mohl bych připomínat zlepšené podmínky pro Hasičský záchranný sbor (Předsedající: Čas.) a další věci. To jsou jasné důkazy, proč má pan ministr vnitra mimo jiné moji důvěru.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí poslanec Karel Sládeček, který byl vylosován na druhém místě, připraví se poslankyně Monika Oborná. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, dne 13. června uplynulo deset let od monstrózní policejní akce - razie na Úřadu vlády vedené naším slavným policistou Robertem Šlachtou. Jednalo se o nejvýznamnější kriminální případ v mocenských kruzích od roku 1989. A výsledek největší policejní akce v historii České republiky? Mezinárodní ostuda, pár podmíněných trestů, ale hlavně desítky milionů korun za nasazení policejní techniky a 231 milionů za náhradu škody. To je účet Šlachtovy práce, kterou zaplatí všichni daňoví poplatníci.
Pan traktorista Šlachta si mezitím založil politickou stranu, investuje desítky milionů korun do politické kampaně, z billboardů se na nás usmívá s heslem Podvedli vás a tak dál. Místo investování peněz do politické kampaně by měl zřejmě solidárně zaplatit ze svých úspor a ze své policejní renty náhradu škody za zabavený majetek, která činí dohromady 231 milionů korun. Pane premiére, ptám se, kdo nese zodpovědnost za odškodnění ve výši 231 milionů korun, které půjde z kapes daňových poplatníků? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a slovo má nyní pan premiér Petr Fiala. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za tuto interpelaci. Mám dojem, že bychom se v tomto případě v hodnocení situace v řadě věcí shodli, nicméně já zůstanu u toho řešení nebo u merita věci, na co se ptáte vlastně, a to je žaloba o náhradu škody, nebudu se vyjadřovat ke všem těm souvislostem toho případu. Ta problematika je ale hodně složitá jak právně, tak věcně, takže bych vám doporučil - a to není, že se vyhýbám té odpovědi, ale opravdu nemám ani prostor tady, abych mohl všechny ty nuance vyjádřit - tak bych vám doporučil, abyste konkrétnější dotazy podal cestou písemné interpelace na Ministerstvo spravedlnosti. Já se tady pokusím ale aspoň říct některé základní informace, které tyto ústní interpelace přinesou.
Možnost žádat po státu odškodnění za nějakou škodu je v právním řádě České republiky zakotvena, odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zákon i odlišuje odpovědnost státu od odpovědnosti územních samosprávných celků v samostatné působnosti. To ustanovení je důležité třeba pro podnikatele, kteří se mohou domáhat náhrady škody v důsledku nesprávného úředního postupu, a vznikla jim škoda tímto způsobem, a tak dál a tak dál, nebudu to tady rozvíjet. Je to vlastně ustanovení, které poskytuje i jakéhosi komplexního průvodce procesních postupů směřujících k náhradě škody, tak k uchopení institutu škody a náhrady odpovědnosti za její způsobení jako takové. Stát podle zákona odpovídá za škodu způsobenou státními orgány, právnickými a fyzickými osobami při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, tedy škody způsobené úředními osobami, a potom, to je ta samostatná věc, orgány územních samosprávných celků.
Ta kauza takzvaného zásahu na Úřadu vlády se v trestněprávní rovině projevila několika samostatnými větvemi trestního stíhání, které bylo vedeno proti různým osobám a s rozdílným výsledkem. Namátkou tady můžeme jmenovat třeba větev vyzrazení utajované informace nebo větev zneužívání vojenského zpravodajství a podobně. Tady skutečně podat rozbor těchto dílčích kauz a toho, kde jaká škoda vznikla, jaké bylo rozhodnutí, by přesáhlo prostor pro ústní interpelaci, proto vás odkazuji na písemnou interpelaci směrem k Ministerstvu spravedlnosti.
Z hlediska nároků na odškodnění ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci lze konstatovat, že v návaznosti na průběh a výsledek trestního řízení byly v některých těchto věcech již nároky na úhradu škody u Ministerstva spravedlnosti mimosoudně uplatněny a byly také projednány, přičemž zmíněný úřad mimosoudně vyplatil 880 000 korun. V některých z mimosoudně projednávaných věcí se žadatelé obrátili se svým tvrzením, s tímto nárokem na soudy, které v případě, že již ty soudní procesy byly ukončeny, přiznaly jako odškodnění dalších zhruba 1 800 000 korun. Takže 1 800 000 korun soudně, 880 000 korun mimosoudně. Dá se říct i na základě těchto částek, že skladba uplatněných nároků co do svého rozsahu nijak nevybočila z obvyklých druhů odškodnění, které trestně stíhané osoby po Ministerstvu spravedlnosti žádají. Zejména se jedná o požadavek na úhradu nákladů právního zastoupení vynaložených na obhajobu nebo na peněžní zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která byla utrpěna trestním stíháním. Takže věc se má v tuto chvíli takto, ale těch větví a těch procesů tam běží a běžela celá řada, takže proto vás s těmi podrobnostmi odkazuji na písemnou interpelaci na Ministerstvo spravedlnosti.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance - nemá zájem o doplňující otázku.
S další interpelací vystoupí paní poslankyně Oborná, která byla vylosována na třetím místě, připraví se pan poslanec Rozvoral. Prosím, máte slovo. ***
