(15.20 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)

Ale já vám tady mohu říct aktuální informaci. Do České republiky dorazilo 50 000 balení tabletového penicilinu pro děti i dospělé. Do druhé poloviny listopadu přijde podle plánu dodavatelů dalších 175 000 balení v tabletové a sirupové formě, takže se Ministerstvu zdravotnictví daří zajistit více než 300 000 balení, které byly původně přislíbeny. Jenom pro srovnání, dodávky v posledních týdnech odpovídají trojnásobku spotřeby ve srovnatelném období loňského roku. To jsou fakta, fakta veřejně dostupná. Takže se můžeme bavit o tom, proč v některé konkrétní lékárně ty dávky penicilinu nejsou, ale to, že do České republiky další a další desetitisíce balení penicilinu přicházejí, je prostě fakt.

Zmínil jste ale problémy, které jsou dlouhodobější a které nelze odstranit tím, že se posílí zásoby léků tak, abychom překlenovali tady ta kritická období, nebo že se seženou léky odjinud, a to je dostupnost zdravotnictví a obsazenost lékařských a zdravotnických míst. Vnímáme zhoršenou dostupnost zdravotní péče, která je dlouhodobá. To nevzniklo teď, je dlouhodobá, a snažíme se podpořit třeba v rámci vzdělávání některé obory, které v České republice chybí, jako je všeobecný praktický lékař, pediatr v praktické péči, dětský psychiatr, dětský neurolog. V letošním roce Ministerstvo zdravotnictví rozdělí pro obor všeobecné praktické lékařství 150 rezidenčních míst, což je vůbec dosud nejvíc v oboru pediatrie. Pro lékaře v primární péči bude přidělena dotace 80 míst. V tomto trendu chceme pokračovat i v dalších letech.

Všechny pojišťovny se teď snaží primární péči bonifikovat. Třeba od roku 2022 Všeobecná zdravotní pojišťovna nabízí smluvním partnerům v oboru praktického lékařství pro děti a dorost, všeobecného praktického lékařství a zubního lékařství možnost účasti v programu VZP PLUS. Cílem je finanční bonifikací zajistit časovou dostupnost praktických lékařů pro pojištěnce, podpořit koncept sdružených praxí, získat mimořádnou bonifikační platbu za vznik nového pracoviště poskytovatele zdravotních služeb v žádané lokalitě a tak dál a tak dál. Prostřednictvím tohoto programu bude v letošním roce rozděleno více než 1 miliarda korun.

Problém je samozřejmě také zubní lékařství. V oblasti stomatologie připravuje Ministerstvo zdravotnictví na základě práce odborné skupiny novelizaci právních předpisů. Cílem toho je zvýšení ochoty stomatologů registrovat nové pacienty a poskytovat zdravotní péči bez přímé úhrady.

Tady je potřeba ocenit i snahu většinu krajů, které také motivují studenty v příslušných oborech k tomu, aby se vrátili do odlehlejších regionů, pokud v nich měli nebo mají bydliště, různými motivačními programy, a tak dál a tak dál.

Je potřeba také zmínit - a není to otázka peněz - že prosté navyšování úhrad a dotací už často nemá potřebný efekt, protože mladí lékaři často preferují ty oblasti, v nichž je dostatečné infrastrukturní vybavení a samotné finanční ohodnocení není tou rozhodující motivací. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Kukla má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za odpověď, pane premiére. Mám doplňující otázku. Když se podívám k našim západním sousedům, například do Německa, tak tam byli velice pružní. Antibiotika zajistili za vyšší cenu a jejich občané ta antibiotika mají dostupná. On je to problém obecně léků. Když si vzpomeneme, nedávno tady nebyl Nurofen pro děti. Ale je zajímavé, že čeští občané si pro to museli jezdit do Polska, do Německa a tam tyto volně dostupné léky byly k dispozici. Jestli to není jenom laxním přístupem celé vaší vlády, která prostě vždycky jenom čeká, a ta antibiotika prostě nemáme.

Můj dotaz konkrétně směřuje, kdy budou antibiotika dostupná alespoň v nemocničních lékárnách na Vysočině, ve městech, jako jsou Pelhřimov, Třebíč, Jihlava, Nové Město na Moravě? Kdy tam budou dostupná?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér vám odpoví na vaši doplňující otázku. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vám rád odpovím, pane poslanče. My na nic nečekáme, my ty problémy aktuálně řešíme a řešíme i problémy, které nevyřešila vaše vláda. Vy přece ty věci znáte a víte to, tak tady nemaťte občany. Proč nás srovnáváte s Německem? Německo má přece úplně jiný systém nákupu a distribuce léků, tam se nakupuje centrálně pro všechny. Jak je to u nás, pane poslanče? To přece víte, u nás to dělají distributoři a lékárny.

Takže já se vás ptám, když jste věděli, že ten systém není dobrý, proč jste ho nezměnili? My ho upravujeme, my se snažíme, aby to byla povinnost novelou zákona, snažíme se, aby tu byla povinnost větších zásob léků, přehlednější distribuce, informace o tom, kde ty léky jsou, kde ty léky nejsou, ale Německo má opravdu odlišný systém. Ano, tady se ukazuje, že ten systém, který tu byl v minulosti nastaven, není dostatečným způsobem odolný vůči krizím, které přicházejí, proto je potřeba ho upravit nejenom tím, že se koupí další léky, ale je potřeba ho upravit i legislativně. To my samozřejmě děláme.

Ale zase není možné říkat veřejnosti, že nikde nejsou problémy s léky. Kdyby nebyly, tak o tom nemluvíme na Evropské radě, samozřejmě. Různé státy mají v různých chvílích v posledních letech nebo v posledních měsících problémy s dodávkami léků, ale je to mimo jiné proto, že se zvýšila nemocnost u některých typů nemocí v postcovidové době, to je i logické, ale je to i proto, že byly narušeny dodavatelské řetězce, třeba díky tomu, že jsme v některých věcech při výrobě léků zcela závislí na asijských dodavatelích.

To jsou témata, o kterých mluvíme a která prostě chceme změnit, ale my v České republice nejenom že zajišťujeme léky, ale snažíme se upravit legislativu tak, aby ten systém fungoval do budoucna, aby byl do budoucna odolnější a vyhnuli jsme se těm krizím, které jsme v poslední době zažívali.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. Dalším interpelujícím je pan poslanec Tomáš Kohoutek, který byl vylosován jako sedmý v pořadí, připraví se paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová.

Než vám, pane poslanče, udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Síla od 15.30 z pracovních důvodů, ministr Ivan Bartoš od 16 hodin z pracovních důvodů, dále také pan ministr Hladík od 17 hodin, též z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane premiére, rád bych vás požádal o vyjádření postoje vlády České republiky k vodním cestám jako strategické součásti dopravní infrastruktury. Minulý měsíc proběhla hojně medializovaná konference s názvem Česko na křižovatce. To, že je Česká republika na pomyslné křižovatce a že jí ujíždí v posledních dvou letech vlak, je bohužel už bráno jako hotová věc. Já se však obávám, že naší zemi nejenom že ujel vlak, ale troufám si říct, že jí odpluly už i lodě. Zatímco v západní Evropě, především v Německu a Holandsku, je nákladní lodní doprava ve velkém využívána a státy masivně podporována, u nás je lodní doprava pověstnou popelkou. V České republice máme de facto jediný masivní a pro nákladní lodní dopravu využitelný tok, a to řeku Labe. Ovšem vláda se ke splavnění řeky Labe chová více než macešsky. Zatímco řeky Rýn, Mohan či Dunaj jsou hodně využívány jako alternativní způsob silniční a železniční dopravy, Labe je zejména ve svém spodním úseku od střekovských zdymadel mrtvou řekou, která je po naprostou většinu roku nesplavná. Základem pro zajištění splavnosti Labe je dodržovat své mezinárodní dohody o zajištění její celoroční splavnosti, a to v podobě schválení mezivládní dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo, o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, podepsané v Praze a Berlíně dne 20. července 2021, která je vedena pod sněmovním tiskem číslo 88. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP