(10.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Nyní požádám pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Josefa Bernarda, aby se ujal slova. Prosím.
Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, jsme ve speciálním režimu, schvalujeme rozpočet pro příští rok, tedy před prvním čtením projednal základní data rozpočtový výbor. Já jsem povinen nyní vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru, které je poměrně delší, nicméně pokusím se ho mírně zkrátit, ale pak v dalším jednání já už se budu na to své načtené usnesení odvolávat a už se nebudu opakovat. Rozpočtový výbor:
"(za prvé) doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 v prvém čtení přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 podle sněmovního tisku 549, kterými jsou:
A. výše příjmů stanovená částkou 1 940 035 985 673 korun, výše výdajů stanovená částkou 2 192 035 985 673 korun, rozdíl mezi příjmy a výdaji - saldo - stanovený částkou minus 252 000 000 000 korun,
(B). způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami:
a) zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 4 390 943 010 korun,
b) změnou stavu státního dluhu o 256 390 943 010 korun,
C. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtu krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 941 508 700 korun,
D. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 514 323 800 korun,
E. finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 300 382 700 korun,
F. zmocnění ministru financí podle § 4 zákona o zmocnění Ministerstva financí postupovat při stanovení výše příspěvku na výkon státní správy krajům postupem uvedeným v příloze číslo 5, hlavnímu městu Praze postupem uvedeným příloze číslo 7 a jednotlivým obcím postupem uvedeným v příloze číslo 8 zákona;
II. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2024
a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 127 376 916 569 korun a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 60 300 000 000 korun,
b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti ve výši 218 000 000 000 (korun),
c) obsahuje v příloze číslo 9 zákona seznam dotací z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu poskytovaných v roce 2024 s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel;
III. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2024 takto." Tady si dovolím se odkázat na usnesení, které máte v podkladech, nebudu tady vyčítat (načítat? vypočítávat?) jednotlivé výbory, je to na dvě stránky A4.
"Rozpočtový výbor:
(za druhé) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu."
To jsem nyní učinil. Opakuji, v dalším jednání už nebudu usnesení předčítat, budu se odvolávat na toto načtené usnesení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji pěkně a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeny nejprve poslance s přednostním právem, a sice paní předsedkyni Alenu Schillerovou, pana místopředsedu Karla Havlíčka a poté pana předsedu Radima Fialu. Prosím, paní předsedkyně, ujměte se slova.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, jako bývalá ministryně financí a současně místopředsedkyně rozpočtového výboru se na vás obracím s naléhavým sdělením. Jak příjmy, tak výdaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu neodpovídají aktuálním a v tuto chvíli zcela objektivním okolnostem, které by měl státní rozpočet zohledňovat. Zdržím se soudu, že je to dílem pověstné rozpočtové kreativity ministra financí Zbyňka Stanjury, odhlédnu od toho, že skutečným důvodem může být snaha o optické vylepšení parametrů bilance státního hospodaření.
Chci věřit, že skutečnou příčinou je jen zanedbání desetiletí platných pravidel poctivého rozpočtového řemesla, a to pravděpodobně z důvodů turbulentních daňových a národohospodářských změn, které vláda připravuje v oblasti daňového systému nebo energetické politiky státu - zanedbání pravidel, které bude na základě předložených výhrad, jak doufám, napraveno.
Nejprve ke straně příjmů. Ministerstvo financí na svých webových stránkách 3. října zveřejnilo přehled nazvaný úsporná Opatření - dotace 2024, který mimo jiné informuje, že příští rok neuvolní kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu částku ve výši 51,5 miliardy korun na energetickou politiku, zcela konkrétně 13,5 miliardy korun na dotace na obnovitelné zdroje energie a 38 miliard korun na podporu přenosové soustavy a distribuční sítě. Těchto 51,5 miliardy korun tedy příští rok nebude financovat státní rozpočet, ale na fakturách a složenkách je zaplatí domácnosti, a zejména podnikatelský sektor, který není chráněn systémem cenových stropů. Připomenu, že 51,5 miliardy představuje 1,5krát větší dopad, než bude mít tolik diskutovaný daňový balíček, který v příštím roce zvedne daňovou zátěž v úhrnu o 35 miliard korun. Těchto 35 miliard korun přitom podle řádně zpracované analýzy dopadů regulace RIA bude mít podle Ministerstva financí negativní dopad do růstu HDP v příštím roce ve výši 0,3 %. To indikuje ztrátu HDP ve výši okolo 24 miliard korun, respektive pokles daňových výnosů státu okolo 5 miliard korun.
A zatímco tento efekt je v příjmech předloženého návrhu zakomponován, co v něm však trestuhodně zakomponováno není, je dopad gigantického škrtu ve výši 51,5 miliardy korun, škrtu, který přitom jde přímo na dřeň pilíři české ekonomiky, tedy průmyslu, samozřejmě s astronomickými dopady do jeho nákladů, ziskovosti a ekonomického chování a zcela jistě s mimořádnými negativními fiskálními multiplikacemi. Ale i bez těchto multiplikací hovoříme v souladu s úvahami Ministerstva financí u daňového balíčku o dodatečném negativním dopadu na HDP nejméně ve výši 0,45 % HDP, tedy 35 miliard korun, což indikuje pokles příjmů státního rozpočtu nejméně o 7,5 miliardy korun. A to hovoříme o zcela minimalistickém, konzervativním negativním odhadu.
Je namístě připomenout odhady bankovního sektoru, konkrétně Komerční banky, podle jejíchž analytiků se HDP v důsledku daňového balíčku nesníží o 0,3 % HDP, jak se domnívá Ministerstvo financí, ale o 0,7 % HDP. Tím by negativní fiskální dopad daňového balíčku číslo 2, který v rozpočtu zohledněn není, nebyl 7,5 miliardy korun, ale dokonce více než 15 miliard korun. Podtrženo, sečteno, ať už hovoříme o dopadu 7,5 miliardy korun v intencích predikcí Ministerstva financí, nebo o dopadu 15 miliard korun v intencích predikcí bankovního sektoru, o tuto částku je reálná bilance státního rozpočtu reálně chudší oproti číslům, které Poslanecké sněmovně předložil ministr financí Zbyněk Stanjura. Hovoříme přitom o sumě, která zhruba odpovídá celkovému ročnímu rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva pro místní rozvoj. O tak závažné částce je tedy řeč. ***
