(15.10 hodin)
(pokračuje Miroslav Zborovský)
Ministerstvo životního prostředí také bude šetřit na svém provozu. Z národních zdrojů je rozpočtováno pro rok následující 6,3 miliardy korun, což je výrazné snížení oproti letošním 8,15 miliardy korun. Co je podstatné, ministerstvo nebude šetřit na programech, které cílí na podporu bydlení a energetické úspory českých domácností, které jsou financovány z evropských peněz.
V případě Ministerstva zemědělství počítá návrh rozpočtu na rok 2024 snížení u národních zemědělských dotací objem peněz z 2,7 miliardy na 2,5 miliardy korun. Zásadní je zachovat pokrytí základních programů, jako jsou podpory pro potravinové banky nebo podpora welfare, tedy zlepšení životních podmínek pro zvířata. Avizovaná úspora 10,4 miliardy korun vychází ze střednědobého výhledu, kdy se počítalo s navýšením finančních prostředků pro pokrytí potřeb rezortu právě o tuto částku. S ohledem na nutné úspory tedy k tomuto navýšení nedojde.
Závěrem bych řekl, že návrh rozpočtu pro příští rok je za současných podmínek maximum možného. Přestože návrh rozpočtu snižuje schodek oproti rokům předchozím, tak jej považuji za sociálně citlivý a také proinvestiční. Proto návrh rozpočtu podpořím. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Farhan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane jediný ministře - je tady nejdůležitější ministr, protože státní rozpočet... ostatní ministři tady nejsou, bohužel.
Mě teď zaujal, měl jsem připravené něco jiného, ale musím se trošičku vrátit k příspěvku kolegy Zborovského, který tam získal velký potlesk. Zajímalo by mě, jestli by mu tleskal i kolega Kučera, který nám tady vždycky říká, že nemáme číst ty projevy, a vy jste to, pane kolego, celé přečetl. (Ojedinělý potlesk zleva.) Tak to jsem si ještě nezasloužil ten potlesk za tohleto, ale tak když už tedy chválíte vládu, jak to dělá dobře, tak to přece máte v hlavě, ne? To tam přece stříháte jako jedno číslo za druhým, že jo, to se nemusí číst, abych použil slova kolegy Kučery, který je od vás asi dva metry. Normálně tam sedí, když už jsme u těch příspěvků, ale beru, že tak často nevystupujete.
Já ještě, než začnu ten svůj příspěvek, si nemůžu neodpustit ještě další repliku, kromě formy i u obsahu. Ten příměr, porovnání s rodinným rozpočtem, to je taková dobrá teorie, já to používám vždycky, když jsem měl přednášky k finanční gramotnosti. Ono to pak v praxi samozřejmě pokulhává. Nemůžete říct, že nemůžeme používat ta čísla, že celkový dluh vůči HDP byl nižší, když se vláda odevzdávala předtím, než se přijímala v roce 2013, kdy tam ANO vstupovalo, to bylo nějak 44,5. Pak i přesto, že tady byl covid, tak to bylo 43. Když se podíváte na tu křivku, a já teď tady s tím nebudu mávat, tak se to podařilo snížit až na 29 % HDP, to bylo evidentní snižování. Kdyby nepřišel covid, tak jsme dneska úplně někde jinde, to je potřeba prostě vidět. Ale já si nemůžu odpustit to, že vy se tady k tomu furt vracíte. Stala se z toho fakt posvátná kráva. Já jsem zkoumal a nenarazil jsem na žádnou zemi, kde by míra zadlužení byla taková jako u nás, kde by se to stalo středobodem volební kampaně. Nikde na takovéhle úrovni - možná v Řecku. Já jsem vám tady dal příklad, že i Spojené státy jsou při rozpočtu na občana osmkrát více zadlužené než my. Nebylo to tam součástí takhle vehementně, kde vy jste to vlastně tady malovali, že když lidé nezvolí pětikoalici, krachne republika, takže je předlužená. To prostě není pravda.
Já tady připomenu to, co říkal pan ministr, protože si to pamatuju, a to bylo, tuším, u prvního čtení daňového, vy říkáte konsolidačního balíčku, kdy on přece říkal: Neříkejme, že nemáme dělat nic, ale neříkejme tady, že hrozí řecký scénář, jo? Doufám, že to takhle je, pane ministře? Je to tak přesně, ano. Ale tím, jak vy tady popisujete situaci při chvále státního rozpočtu, tím to jakoby trochu naznačujete. Na Slovensku je zadlužení dvakrát tolik, dvojnásobné, nebudu říkat to Německo. Průměr Evropské unie je dvakrát vyšší než Česká republika, na Slovensku je to víc než dvakrát tolik. Nechytejte mě za slovo, dobře, můžete hledat, já taky si to mezitím tady někde najdu, aby to bylo přesné, ale já jsem nezaznamenal, že by to bylo součástí kampaně v takové míře jako u nás, to tedy fakt ne. My jsme rarita, v tomhletom jsme světová rarita - říkám, v poměru vzhledem k míře zadlužení to, jak se to používalo v kampani a jak vy z toho ještě dva roky žijete, to je za mě světová rarita. Vyveďte mě z omylu, ukažte mi jinou zemi, která je stejně nebo méně zadlužená, kde by to bylo hlavní, skoro hlavní - kromě Antibabiše - hlavní téma kampaně.
A teď k tomu, co jsem chtěl říct, k rozpočtu, a pak i k těm konkrétním věcem.
Tak za prvé, jak jsem řekl na začátku - to si nemůžu odpustit, konzistentně, to říkám vždy - tohle to je nejdůležitější zákon roku. To víte, je to politikum, byť tady jde o čísla, je to politikum. A bohužel tady je jenom - byť nejdůležitější - ale jenom jeden ministr. To mně přijde poněkud nedůstojné i vzhledem k tomu, že počet přihlášených je čtrnáct. To není tolik. Za nás jsou to vesměs členové stínové vlády, není tam šedesát přihlášených, jo, a tak dále, takže to je škoda. Mě to mrzí. A zase říkám, v rámci svého oblíbeného dvojího metru, kdybyste vy byli, tak by to bylo opačně, tak byste si tady na to stěžovali od rána, a neříkejte, že ne, protože já vám připomenu ze stenozáznamu, že jste to dělali, když tady sedělo těch ministrů víc. Já jsem rád, že tady pan ministr je celou dobu, že se nestačil skoro ani najíst. To kvituji, ale že tady není ten zbytek, to mě mrzí, protože já tady mám třeba k pasáži, která spadá pod ministra Síkelu. On je asi někde v zahraničí, nevím, jak byl omluven, ale to mě mrzí.
Kdyby se mě někdo zeptal, jaký je ten státní rozpočet obecně, tak bych řekl úplně opačně než to, co řekl můj předřečník ctěný. Prorůstový? Za mě ne. Tak mi ukažte, čím, ukažte mi konkrétně, čím, aniž byste se díval do nějakých papírů. Protiinflační? Zdánlivě. Uvidíme, co se bude dít od 1. ledna 2024. Já jsem rád, že to včera přiznal se mnou v Událostech, komentářích i váš koaliční kolega, že vlastně nevíme, co se bude dít s inflací od 1. 1. 2024 vzhledem k množství změn, zvýšení daní, návratu OZE a podobně. Investiční? Investiční moc ne. V čem je to investiční rozpočet, pane kolego? Kapitálové výdaje, pokud mám dobré informace, doufám, že se nemýlím, klesnou meziročně o 18 miliard. Provozní výdaje vzrostou, tak mi řekněte, v čem? Takže za mě je to rozpočet udržovací, nebo abych použil slovo, nijaký. Lze těm číslům věřit? To je druhá otázka. Já se tady nebudu vracet, jako to děláte často vy, vždycky do minulosti. Ideální je, že vždycky řeknete: Osm let tady vládlo ANO, ale z toho vynecháte čtyři roky KDU. To já tady dělat nebudu, nebudu se ani vracet k tomu, jak se vlastně vyvíjel ten schodek, že to začalo na 210, 235, teď je to 252. Mě tam prostě zaujala ta změna. Pan ministr částečně to v té své úvodní řeči vysvětlil, ale částečně, kde došlo k té velké změně mezi návrhem rozpočtu, který doputoval do Poslanecké sněmovny v září a který se potom v říjnu tady vlastně objevil, začal se projednávat, nějakých 30 miliard korun, kde narostly ty nejvíc kritizované položky, které byly nejvíc podseknuté, a to i z vyjádření koaličních ministrů, koaličních poslanců, jako je Ministerstvo školství, MPO, Ministerstvo dopravy, tak to narostlo 30 miliard a schodek zůstal stejný. Takže tam někde vzniklo, vyčarovalo se, nevím, 30 miliard. To je úplně elementární otázka opozičního poslance se zeptat, co se stalo mezi cca - zase mě nechytejte za slovo - mezi 15. zářím a 30. zářím nebo 1. říjnem, co se tam stalo na úrovni 30 miliard. ***
