(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády (rozhlíží se) - to ještě nikoliv, ale máme 15 hodin, pokračujeme tedy v jednání. A jako první vystoupí s výsledkem oznámení výsledků voleb pan předseda Kolovratník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Moc děkuju za slovo. Byl to jeden volební bod, tak ho rychle přečtu. Věřím, že členové vlády dorazí pak na jednání o rozpočtu.
A ten jeden volební bod se týkal dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury. Obsazovali jsme jedno uvolněné místo v tomto kontrolním orgánu a byly na něj podány dva návrhy nominantů. Počet vydaných hlasovacích lístků byl 158 a stejný počet byl i odevzdaných lístků platných i neplatných, takže všichni poslanci a poslankyně, kterých bylo 158, kteří přišli k volbě, se jí také zúčastnili. Počet neodevzdaných lístků 0. Kvorum nutné pro zvolení bylo 80 a výsledek je následující: nominovaný Ivo Drahotský obdržel 64 hlasů a nominovaný Václav Vislous obdržel 72 hlasů. Znamená to, že ani jeden z navržených kandidátů nebyl zvolen, nedosáhl potřebného kvora a v souladu s jednacím a volebním řádem Sněmovny oba dva postupují do druhého kola. Doplním informaci. O tom druhém kole zatím není dohoda, kdy by se uskutečnilo, takže budu o tom jednat s předsedy poslaneckých klubů a včas ten termín oznámíme. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám také děkuji, pane předsedo, za vaše oznámení. Nyní bychom tedy - a už i budeme moci pokračovat - měli pokračovat v projednávání bodu
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024
/sněmovní tisk 549/ - prvé čtení
Než se tak stane, načtu došlé omluvy. Pekarová Adamová se omlouvá od 9.45 do 11.15 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Adámková Věra do 13.30 ze zdravotních důvodů, Babišová Andrea od 13.30 do 15 hodin z důvodů pracovních, pan poslanec Kohajda Michal od 15 hodin z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Maříková Karla od 13 do 15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Munzar Vojtěch od 14 hodin z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Olšáková Eliška od 13 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Pokorná Jermanová Jaroslava od 16 hodin z rodinných důvodů, Salvetr Rudolf od 17.30 do 9 hodin ráno z pracovních důvodů, pan místopředseda Skopeček Jan od 14 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Svoboda Pavel od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Špičák Julius od 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vondráček Radek do 15 hodin z pracovních důvodů, Ženíšek Marek od 19 do 21 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Blažek Pavel od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Rakušan Vít od 18 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Vlastimil Válek od 11 a následně od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně Pošarová naopak omluvu ruší.
Nyní mám ještě tu milou povinnost přivítat na galerii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana předsedu Ruslana Stefančuka z Nejvyšší rady Ukrajiny. (Host zdraví přítomné.) Pan předseda je zde v České republice na oficiální návštěvě a včera jsme společně hostili druhý parlamentní summit Mezinárodní krymské platformy, kterého se účastnilo na pět desítek zemí z celého světa. Pane předsedo, vítejte. (Potlesk z pravé části sálu.)
A nyní bychom měli pokračovat v přerušené rozpravě, v níž je přihlášen pan poslanec Zborovský, který je přítomen. Žádná faktická před ním není. Doufám, že je to tak v pořádku. Takže prosím, pane poslanče, můžete vystoupit, máte slovo.
Poslanec Miroslav Zborovský: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych zde uvedl důvody, proč budu hlasovat pro návrh státního rozpočtu na příští rok.
Pro Českou republiku je klíčové, abychom v dohledné době zastavili rostoucí trend zadlužování. Rozumím tomu, že pro běžného občana je státní rozpočet něco obtížně uchopitelného, nicméně státní rozpočet si můžeme představit třeba jako rodinný rozpočet. Jestliže má domácnost dané výdaje, musí také hledět na to, aby k tomu měla odpovídající příjmy. Pokud se výdaje a příjmy domácnosti nevyrovnají, vzniká disproporce. Pak nezbývá nic jiného než buď výdaje snížit, nebo zvýšit příjmy, případně musí zvolit kombinaci obojího. Další možností je vzít si prostě půjčku. Není nic špatného vzít si úvěr na investice, jako je třeba pořízení nemovitosti. Problém ale je si půjčovat na běžný provoz domácnosti a něco obdobného se dnes děje na státní úrovni, kdy si půjčujeme i na běžný provoz státu. Zásadní je, že každá půjčka generuje náklad v podobě úroku a tento úrok v případě státu nezadržitelně roste. Je třeba si uvědomit, že výdaj v podobě úroku nepřináší občanům vůbec nic. Nepostavíme za něj žádné dálnice, nepostavíme za něj žádnou školku nebo nemocnici. Jsou to prostě výdaje, které platíme za to, že jsme ochotni se zadlužovat.
Rozhodně nesouhlasím s tím, jak opozice bagatelizuje zadlužení naší země tím, že činí pouze 44 % HDP, a srovnává ho například se zadlužením Německa. Ano, Německo má zadlužení asi 65 % HDP, ale podstatné je, že si na finančních trzích půjčuje za skoro poloviční úrok oproti nám. Nás přece musejí zajímat tvrdá data, a to, kolik skutečně každý rok zaplatíme jenom na úrocích z dluhu, tedy na takzvané dluhové službě. Jestliže ještě v roce 2020 činila tato dluhová služba 40 miliard korun, letos to bude již 70 miliard korun a v roce nadcházejícím 95 miliard korun. Jinými slovy, v roce 2020 tvořil úrok ze státního dluhu 2,17 % veškerých výdajů rozpočtu a příští rok už to bude 4,33 % rozpočtu, tedy dvojnásobek. Nárůst dluhu nastartovaný v roce 2020 se nám enormně prodražuje, a čím větší koláč státních výdajů ukrajuje úrok, tím logicky méně zbývá na ostatní výdaje, jakými jsou školství nebo investice do dopravy.
Proto je pro mě zásadní, že návrh státního rozpočtu na příští rok pokračuje v trendu postupného snižování schodku státního rozpočtu. Bylo by naivní si myslet, že během jednoho či dvou let bude vymazaný strukturální deficit rozpočtu, který způsobila předchozí vláda. I díky krokům, byť nepopulárním, které dělá vláda současná, bude v příštím roce ale i v letech následujících deficit postupně snižovaný a já pevně doufám, že každý zodpovědný volič toto ocení.
Dalším důvodem, proč má návrh rozpočtu moji podporu, je fakt, že ministerstva šetří na svém provozu. Budu mluvit jen za ministerstva v gesci KDU-ČSL. U MPSV by šetření znamenalo snižování důchodů či sociálních dávek, to však nepřipustíme. Naopak důchody za naší vlády rekordně vzrostly, jsou na úrovni poloviny průměrné mzdy. Ministr Jurečka plánuje šetřit na provozu tím, že se bude postupně snižovat počet úředníků, a to díky digitalizaci rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení či žádosti o důchod. Nepůjde ovšem o tupé propouštění zaměstnanců, ale o to, že zaměstnanci odcházející do důchodu již nebudou nahrazováni novými a tím bude přirozeně klesat počet zaměstnanců ministerstva. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak plánuje v příštím roce a půl snížit počet zaměstnanců o 2 500. I díky těmto úsporám dokázal ministr Jurečka vyjednat navýšení rodičovského příspěvku o 50 000 korun, i díky lidovcům tedy bude rodičák o 50 000 korun vyšší. ***
