(9.20 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Jenom pro zajímavost: celkově v současné době existuje 70 právních aktů, jimiž byla tato chráněná území vyhlášena, opravdu různé úrovně. Řada z nich obsahuje zjevné chyby a nedostatky a je také třeba zmínit fakt, že charakter jednotlivých chráněných území je často natolik rozdílný, že univerzálně platné regulativy mohou fungovat jen v omezené míře. (Ministr Baxa se odmlčel a obrací na předsedající kvůli hluku v jednacím sále.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: (Předsedající zareagovala na jeho žádost o klid až po chvilce.) Pane ministře, já se omlouvám, kolega na mě mluvil s dotazem.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Stačil jeden přísný pohled paní první místopředsedkyně, a už můžeme zase hovořit. Děkuji. (Předsedající: Ano, děkuji.)
Je faktem, a to paní poslankyně odhalila věc, která i mě samotného překvapila, že statistika, jakou paní poslankyně požaduje, neexistuje. Neexistuje! Je tedy otázkou, jakou vypovídací hodnotu by v požadované podobě přesněji měla. Národní památkový ústav sice eviduje výčet památkových rezervací, zón i ochranných pásem, tento údaj máme, ale míra podrobností regulace v režimu v nich je skutečně velmi různorodá a konkrétním přehledem o tom, jak je v jednotlivých ochranných pásmech, zónách, rezervacích regulován režim, nedisponujeme. Pravdou je i fakt, že v určité vlně prohlášených rezervací a zón nebyla specifikována bližší pravidla. Konkrétně se jedná o rok 1995, kdy takto bylo prohlášeno 61 vesnických památkových rezervací a 159 památkových zón včetně Malé Morávky z celkového počtu 600 chráněných území, čímž alespoň jednou konkrétní číslo zmiňuji: 600 chráněných území. Za této situace samozřejmě platí ustanovení § 14 památkového zákona, tedy nutnost individuálního posouzení.
Já samozřejmě respektuji ta srovnání, která uvádíte, Nechci se pouštět do diskuse o jejich přiměřenosti. Chci ale připomenout, že díky současnému vedení Národního památkového ústavu existují objektivizační mechanismy již při zpracování odborného vyjádření NPÚ. Vlastníci by se neměli spokojit bez dalšího s názorem konkrétního referenta, pokud mají pochybnosti, a samozřejmě existují standardní mechanismy odvolání podle správního řádu.
I na základě vaší interpelace, i v kontextu toho, co se v této oblasti děje v současné době, jsem se rozhodl zvolit postup, který není jednoduchý, ale do budoucnosti se jeví jako jediný skutečně efektivní. Národnímu památkovému ústavu byla zadána celková revize chráněných území, která by měla v prvé řadě identifikovat nedostatky a připravit půdu pro jejich postupné řešení.
Není to ale tak, že bych ve své odpovědi zmiňoval jen nezávazné analytické materiály. Plány ochrany, o kterých jsem informoval, mají jasné zakotvení v § 6a památkového zákona, tudíž jsou správním aktem vymezeným opatřením obecné povahy, jako třeba územní plán. Dávají tedy značně vysokou míru předvídatelnosti postojů památkové péče, jak požadujete například v případě Malé Morávky. Umožňují vymezit stavby, plochy a činnosti, které jsou zcela vyňaty z posuzování, a tím zbavit vlastníky dotčených nemovitostí byrokracie právě ve vazbě na hodnoty a kvality konkrétního dotčeného území i s ohledem na charakter dotčených nemovitostí. Tady vidím velký potenciál k odbřemenění vlastníků. Tento nástroj má velký potenciál situaci vlastníků zlepšit. Jenom připomenu, že tento nástroj ale není nástrojem novým. Je to nástroj, který existuje už od roku 2008, byl ale zatím využíván jen minimálně. Jedním z důvodů je i to, že příslušná novela neřešila financování těchto plánů ochrany. Proto jsem také tento rok změnil pravidla dvou našich dotačních programů tak, aby se počet těchto užitečných materiálů mohl rapidně zvýšit. Jde tedy o to, že může být získána dotace na vypracování plánu ochrany. Současně byly letos zjednodušeny i náležitosti plánu ochrany, a to změnou prováděcí vyhlášky k památkovému zákonu.
Podtrženo, sečteno: myslím si, že v Česku nelze mít jakoukoliv pochybnost o tom, že to, jakým způsobem jsou plošně chráněny kulturní hodnoty, je nastaveno správně. Systém rezervací, zón ve smyslu památkového zákona i ochranných pásem, která vyhlašují obce, může být - zdůrazňuji, může být - velmi efektivní, je-li správně aplikován. My jako Ministerstvo kultury se velmi usilovně snažíme o to, abychom v komunikaci s pověřenými obcemi vlastně dávali jasné návody, jak tuto problematiku řešit. Zabýváme se - vy, konkrétně, paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, uvádíte i ten konkrétní případ, který se týkal fotovoltaiky. Znovu připomenu metodiku Národního památkového ústavu pro - zjednodušeně řečeno - osazování fotovoltaiky. Je to běh na dlouhou trať. Myslím si, že revize, kterou by měl Národní památkový ústav učinit, to znamená, nejdřív podrobné získání podrobných informací a potom návrh revize chráněných území, je velmi komplikovaná záležitost. Ale spíše chci ukázat, že v tom podnětu, který vy podáváte, je kus pravdy, ale současně my také předvídatelně pracujeme na tom, aby se tyto věci vylepšily.
Takže nejsou úplně všechna čísla, která jste si, paní poslankyně, přála, ale některá čísla zazněla. Ale především zazněla, bych řekl, pozitivní zpráva o tom, co v této věci dále chystáme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Ožanová se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní předsedající. Tak já zcela - nevím, možná nezvykle - ale poděkuji za to, že jste se tím, pane ministře, zabýval, a pro mě je příznivá zpráva, že bude provedena celková revize chráněných území i těch podmínek, protože přece jenom určitá míra předvídatelnosti i pro investory je docela potřebná. Jsem ráda, že ta interpelace aspoň rozpoutala určitou diskusi a zamyšlení nad tímto problémem, který je dlouhodobý, a já zcela chápu, že nelze vyřešit během měsíce, roku, že je to běh na dlouhou trať, a já děkuji, že jste to začal řešit.
To, že neexistují určité statistiky, to jsem nevěděla, nicméně děkuji za tuto informaci a poukazuje to na to, že asi budete něco potřebovat, abyste mohli také vyhodnotit určitá data, takže bude třeba začít pracovat i na takovýchto věcech, aby ministerstvo se potom mohlo rozhodovat na základě nějakých relevantních dat. Děkuji, protože jste mi dneska doplnil moji interpelaci, a já ji považuji za zodpovězenou.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Paní poslankyně nemá zájem navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi, a já tedy končím projednávání této interpelace.
Přistoupíme k další interpelaci. Ministr kultury Martin Baxa odpověděl na interpelaci paní poslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové ve věci plánovaných investic v oblasti kultury. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 469. Projednávání této odpovědi bylo přerušováno opakovaně, naposledy dne 12. října 2023, do přítomnosti ministra kultury. Pana ministra zde vidím, ovšem nevidím zde paní poslankyni Pokornou Jermanovou, ta není tedy přítomna, a v takovémto případě platí ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná." A já tedy končím z tohoto důvodu projednávání této interpelace. ***
