Už při schvalování malé novely jste apeloval na důležitost debaty okolo veřejnoprávních médií 21. století, před rokem jste naopak zase veřejně odmítl navyšování koncesionářských poplatků a nyní přicházíte nejenom s navýšením poplatků, ale i zcela zásadní změnou okruhu koncesionářů, a já to dávám do kontextu toho, že z hlediska médií veřejné služby je jedním z klíčových faktorů jednak předvídatelnost politických rozhodnutí a taky vyjádření. Vašimi neustálými změnami postoje tak nejenom destabilizujete česká média veřejné služby, ale celý mediální trh, nemluvě o tom, že opětovně vytváříte celospolečenské disharmonie. Vy dnes například plánujete zvýšit rozpočet České televize téměř o 1,5 miliardy korun, i když bývalý ředitel generální televize mluvil o potřebě někde mezi 300 až 600 miliony, a to bez specifikace, na co ty finanční prostředky budou použité, bez hlubší diskuse, co to způsobí na audiovizuálním trhu, na což zcela logicky dnes upozorňují komerční média.

V případě přijetí novely bude meziroční růst rozpočtu médií veřejné služby zcela zásadní. Zvýšení rozpočtu hlavních hráčů na mediálním trhu o pětinu ovlivní ostatní hráče, a to tady nemluvím o dopadech na české domácnosti, pro které to bude znamenat další zásah do jejich rodinných rozpočtů. A vy náhle jenom tak vystřelíte novelu bez patřičných diskusí a hned následně to začnete komunikovat jenom jako prvotní návrh.

Proto se ptám vážně, pane ministře, v jakém stavu se tedy nachází vámi plánovaná novela? Stále aktuálně platí vámi navrhované řešení? (Předsedající: Čas.) Nebo máme očekávat nějaký názorový veletoč? Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Opět konstatuji, že pan ministr je řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní je se svou interpelací připravena paní poslankyně Lenka Knechtová, poté se připraví paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova, a já předávám řízení schůze. Prosím.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ráda bych navázala na vaše včerejší vystoupení a vyjádření při prvním čtení státního rozpočtu na rok 2024, a chci vysvětlit, jakým způsobem chcete vnést do našeho regionálního školství racionalitu? Máte svědectví o tom, že někdo má tendenci dělit malé školy na dvě a v současném mechanismu financování na tom ještě údajně vydělat?

Nedávno byla publikována studie Vysoké školy ekonomické, která říká, že efektivnost větších celků, ve kterých by mělo cenu provozovat regionální školství z hlediska všech servisních služeb a kvality zajišťovanou pedagogy, asistenty, by bylo 5 000 dětí a více. To je velikost školy, která by obsluhovala přibližně polovinu obce s rozšířenou působností. My máme systém fragmentovaný a jsem si vědoma toho, že v rámci ORP máme velké množství obcí, máme proto neuvěřitelné množství malých škol. Jak tedy chcete najít cestu, jak školy integrovat do větších celků? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji vám. Přeji vám všem hezké odpoledne a poprosím pana ministra o reakci.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za otázku, která míří k problému, který vyvolává v odborné i politické veřejnosti čím dál tím větší pozornost. Já jsem byl nedávno účastníkem konference takového toho širšího Partnerství (pro vzdělání) 2030+, kde byla tahle otázka hlavním diskutovaným tématem jak ze strany učitelské a ředitelské veřejnosti, tak ze strany odborníků a politiků. Bylo vidět, že roste volání po tom, abychom našli nějakou cestu, jak ten fragmentovaný systém začít vracet do nějaké rovnováhy, protože je zřejmé, že z velmi centralistického systému, který fungoval do konce osmdesátých let, jsme přešli k velmi fragmentovanému systému, decentralizovanému. Řeknu jenom několik čísel: 50 % českých škol jsou (co) do velikosti vlastně malé školy do 150 žáků, 41 % škol je do 100 žáků a 25 % jenom do 50 žáků. Nic takového nikde v Evropě nemají. My máme skutečně nejrozdrobenější vzdělávací systém a ukazuje se, že to má celou řadu nevýhod nejenom z hlediska efektivity, ale šetření České školní inspekce ukazuje, že žáci na druhém stupni malých škol mají horší výsledky obecně než ve velkých školách, což je dáváno do souvislosti právě s omezeným personálním a materiálním zázemím menších škol.

Já si vůbec nemyslím, že by bylo reálné nějaké násilné slučování škol, to je podle mě úplně vyloučeno, ale musíme hledat cestu k pozitivní motivaci, k tomu, aby obce více spolupracovaly, což lze dělat samozřejmě finančními nástroji, ať už financováním provozu, nebo investiční činnosti, kde lze dát preferenci školám, které jsou zřizovány svazky nebo společenstvími obcí nově, a lze hledat cestu k tomu, jak vlastně neoslabit přítomnost škol v jednotlivých lokalitách. My vůbec nikdo asi neuvažujeme o tom, že by měly zaniknout školní budovy se školním provozem v jednotlivých obcích, zejména v těch malých, pro které je to důležité, ale myslím si, že je namístě, abychom hledali cestu například pomocí institutu školské právnické osoby, jak vytvořit zastřešující právnickou osobu, která by mohla taková detašovaná pracoviště společně provozovat, podporovat je po stránce provozní a zároveň zajistit kvalitní personální zabezpečení.

Myslím si, že nás o tom čeká velmi vážná debata, která určitě patří na školský výbor Sněmovny i Senátu. Já jsem zaregistroval těch hlasů v poslední době opravdu celou řadu a i ta studie, která byla vytvořena na objednávku Partnerství 2030+ na Vysoké škole ekonomické, indikuje na základě ekonomických analýz a srovnání se zahraničím, že náš systém je z tohoto hlediska prostě špatně disponovaný a měli bychom tu cestu najít. Ale pro mě jediná rozumná cesta je pozitivní motivace obcí a škol k tomu, aby se sdružovaly do nějakých integrovaných celků, které mohou mít různou podobu. Zaznamenal jsem na té konferenci i radikální hlasy, které volaly po návratu k okresním školským úřadům, což nepovažuji za možné v našem nastavení, a to byli zejména ředitelé škol, kteří po tom volali. Ale je vidět, že prostě ta situace není dobrá, že ji musíme zkusit řešit, a to je přesně ten druh tématu, kde bych stál o nadstranickou debatu, protože zřizovateli jsou obce s nejrůznější politickou reprezentací a bez opravdu významné politické shody se nám nepodaří tuhle nevýhodu českého vzdělávacího systému napravit. Děkuju za tu otázku.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Táži se, jestli je ještě zájem o doplňující dotaz, paní poslankyně? (Ano.)

Poslankyně Lenka Knechtová: Moc děkuji panu ministrovi za odpověď. Jsem ráda, že zde padlo i to slovo školské úřady, protože vlastně v té době byly všechny mateřské nebo většina malých mateřských škol zálohovými organizacemi školských úřadů, měly zabezpečeny mzdy, metodiku, školský úřad se jim věnoval s maximální pozorností, a my jsme od tohoto trendu ustoupili, vytvořili jsme vlastně jakýsi systém propojený - ředitelé škol, ministerstvo školství a obce a na tomto hřišti se pohybujeme dodneška.

Jsme v situaci, kdy demografická křivka narůstá, to znamená, dneska naopak starostové mají zájem o přístavby mateřských škol, o výstavbu mateřských škol, o výstavbu základních škol, a já to vnímám tak, že v tom území, třeba konkrétně u nás, dochází k velkým třecím plochám, protože velká města nebo větší města nemají zájem na tom, rozšiřovat svoje základní školy, a naopak chtějí, aby síť a ty kapacity byly dostupné v konkrétním území.

Takže bez nalezení nějaké shody a řeknu opravdu poctivé debaty nad tímhletím tématem si nedovedu vůbec představit, že bychom byli úspěšní, a to nejenom politicky. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Je ještě zájem o diskusi, pane ministře? (Ne.) Pokud nikoli, poprosím další řádně přihlášenou, a to je paní poslankyně Karla Maříková, která bude interpelovat přítomného místopředsedu vlády, pana Vlastimila Válka. Máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, součást novely zákoníku práce je vedle dobrovolného navýšení přesčasů pro zdravotníky a lékaře také nové znění § 90, který znemožňuje 24hodinové směny nebo výkon práce. Premiér Petr Fiala, ale i vy jste uvedl, že Česká republika jedná s Evropskou komisí o výjimce na 24hodinové směny v nemocnicích. Podle vyjádření generálního ředitele Evropské komise pro zaměstnanost Joosta Korteho není žádná výjimka pro 24hodinové směny nutná, evropské právo je totiž za určitých podmínek znemožňuje. ***