(19.40 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)

Co je zásadní, tak nově zavádíme takzvaný online monitoring. Online monitoring u těch potenciálně největších znečišťovatelů, tak aby veřejná správa věděla v reálném čase, jaké jsou parametry z té dané chemičky nebo z té dané papírny nebo z daného velkého podniku. Také napravujeme to, co se nám zatím 30 let od revoluce nepodařilo. Český stát neví, co v trubkách, které ústí do řek a potoků, teče, odkud ty trubky jsou. Jenom zlomek těchto trubek je povolen, je monitorován, víme, odkud jsou, a je na ně vodoprávní povolení. Tohle chceme změnit, chceme zmonitorovat, ideálně zlegalizovat ty, které jsou funkční a opravdu k něčemu slouží, a zrušit ty nefunkční, nelegální, ty, které tam nemají co dělat. Ta práce bude na dlouho, zároveň ale je to naprosto zásadní, aby jak česká veřejnost, tak orgány, které řeší havárie, měly v tabletu mapový podklad, věděly, kde jsou výustě, odkud tyto výustě míří a co v nich případně může téct.

V oblasti adaptace se nezaměřujeme jenom na volnou přírodu a krajinu, ale také na městské prostředí. Jedná se o zastínění dětských hřišť, zastínění našich domů, škol, školek. Považme, že právě tyto školy byly často stavěny s normami, kdy musely být na té jižní, slunné straně, a jaké problémy teď nám to tvoří. Proto právě ta míra přistínění, případná rekuperace, může výrazným způsobem do těchto veřejných budov pomoci. Důležité je ale také, abychom dokázali zachovat, případně rozšířit množství zeleně jako přirozené ochrany před slunečním svitem, jako přirozeného zastínění, také oživení veřejného uličního profilu. Právě stromy, stromořadí a jejich ochrana jsou výrazným prvkem, na který se také zaměříme.

Rád bych teď přešel k třetí prioritě a tou je cirkularita. Cirkularita je téma, které je pro většinu občanů spojené s tříděním odpadu. Čeští občané jsou jedni z nejúspěšnějších v oblasti sběru, třídění odpadu a patří za to velký dík. Zároveň ale trošku pokulháváme, a naše vláda to opravdu po dlouhé době mění - oblast recyklace, nového využívání surovin, to, aby se nestával z vyfrézovaných betonových nebo asfaltových směsí odpad, který se bude skládkovat, ale abychom to jako recyklát mohli používat zpátky. Tak to surovinu za surovinou, obor za oborem na Ministerstvu životního prostředí děláme. My teď máme i odbor cirkulární ekonomiky. Nejenom jakýmsi způsobem symbolicky, ale i fakticky měníme princip toho, že nic není odpadem, že odpad se má ideálním způsobem využívat jako druhotná surovina. Když už to není možné, potom energeticky využít, ale ne skládkovat.

Skládkování jako takové je tím nejhorším principem. Proto vláda v květnu loňského roku přijala také aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035, kde jasně stanovuje priority v odpadovém hospodářství, jak už jsem o něm hovořil, předcházet vzniku odpadu. Pokud už odpad vznikne, využít, recyklovat. Když už to není možné, potom až energeticky využít. Naší vizí je opravdu po roku 2030 skládkovat maximálně 10 % opravdu toho nevyužívaného nebo nevyužitelného odpadu. Strategie Cirkulární Česko, kdy naše vláda schválila jasný aplikační plán, jakým způsobem se k oblasti cirkularity, využívání druhotných surovin, dostat, tak postupným způsobem naplňujeme. Takovým způsobem, abychom Česko otočili, a naopak z toho, že dnes jsme spíše trošku popelnicí, tak udělali moderní, fungující, ekonomicky fungující oběhové hospodářství.

S tím souvisí nové výzvy, které oběhové hospodářství čekají. Není to jenom zálohování PET a plechovek, ale celá řada nových materiálů. My jsme zrovna včera na Evropské radě projednávali recyklaci našeho oblečení. Je to tady téma recyklace celé řady dalších materiálů a surovin, jako je celá řada skleněných obalů a materiálů, jako je dřevo a výrobky ze dřeva. To nás čeká.

Když se trošku vyjádřím k petkám a plechovkám, tak zálohování už probíhá v celé řadě členských států. Když se podívám na naše okolí, Němci zálohují dlouho, Slováci necelé dva roky, Rakušané mají schválený zákon a Poláci zákon už předložili. Jak říká náš pan prezident Pavel: Když už i Slováci zálohují, tak my musíme taky. Každý, kdo má kamarády na Slovensku, tak se může zeptat, jakým způsobem to tam probíhá, jakým způsobem se tam zlepšila právě oblast toho, že plechovky ani petky už se nepovalují v přírodě, jakým způsobem došlo k zvýšení výběru této suroviny a především, využití zpátky do potravinového průmyslu. Bottle to bottle, ze staré láhve nová láhev, to je naším cílem.

Když jsme u té cirkularity jako takové, to, co je důležité, je minimalizovat jednorázové plasty. Jednorázové plasty jsou velmi nebezpečné především tím, kde se povalují, kam nám mohou dotéct, jakým způsobem je máme v čistírnách odpadních vod. Ty státy, které jsou státy přímořskými, tak jednorázové plasty v obrovském množství nacházejí v mořích, v oceánech, v mořských ekosystémech. Proto ten důraz na omezení jednorázových plastů a nahrazení jich alternativami, které se dají buďto recyklovat, nebo jiným způsobem využít. Právě tyto cíle, které směřují k minimalizaci jednorázových plastů do roku 2029, tak díky změně systému sběru, třídění plastových láhví dokážeme naplnit.

Když se krátce zastavím u obnovy přírody, tak v rámci českého předsednictví jsme dokázali vyjednat Úmluvu o biologické rozmanitosti. Díky ní půjde na globální ochranu biologické rozmanitosti více než 200 miliard amerických dolarů celosvětově, což přinese jednak zvýšení prostředků na ochranu vzácných druhů zvířat a rostlin, ale také jiný pohled na to, že je potřeba chránit přírodu nejenom ve vyspělých státech, ale celosvětově, protože ochrana přírody znamená zachování tohoto dědictví pro příští generace. V rámci českého předsednictví se podařilo zvýšit regulaci mezinárodního obchodu se zvířaty na 500 druhů, což je v současné době rekordní počet. Sama Česká republika v takzvané Úmluvě CITES patří k absolutní špičce. My dokážeme opravdu eliminovat nelegální obchod se zvláště chráněnými druhy živočichů, eliminovat samozřejmě i to primární zabíjení některých druhů, jejichž části těl se používají v potravinářském průmyslu, jako šperky nebo jako přídavky do potravin. Česká republika také zahájila jednání o mezinárodní smlouvě, která má do dvou let snížit znečištění plasty na souši i v mořích na polovinu současného odpadu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP