(11.50 hodin)
(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)
Nicméně vy jste tady pronesl, že pracovní skupina vede diskusi, ale asi ne se všemi, jak by měla, protože zase na semináři, který jsme pořádali a kde bylo opravdu poměrně hodně lidí z té oblasti, kterých by se případně status umělce týkal, a oni si velmi, ale velmi stěžovali na nekomunikaci z Ministerstva kultury.
Chci tady jenom říct, že se jedná o umělce, kteří jsou velmi významnou součástí naší kultury. Jsou to třeba baletní umělci. Jedná se o jejich druhou kariéru. Ono mnoho lidí to neví, ale tento druh kultury je tak náročný na jejich zdravotní stav, že oni někdy v 35, v 36 vlastně začínají od nuly, a ještě mnohdy se zdravotními problémy, a ocitají se v podstatě na hraně toho, zda přežijí, nebo nepřežijí. Myslím finančně. A já si myslím, že to je dluh vůči nim. Ale nejsou to jenom oni. Jsou to výtvarní umělci, jsou to sochaři, jsou to malíři a mnoho a mnoho dalších, jsou to umělci na volné noze, ale jsou to také mladí umělci, kteří nejsou součástí divadelních souborů, ale snaží se přežít sami. Věnují se jak herectví, tak režii, tak producentství. A já si myslím, že status umělce je tak důležitý systém, který bude mít nárok i na rozpočet státu, zejména bude náročný na konzultace s Ministerstvem financí, ale také s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tak se chci zeptat, zda již konečně vznikla skupina složená z těchto tří ministerstev, která se tímto zákonem zabývá dopodrobna, nebo zda opravdu si myslíte, že novela již stávajícího zákona, do kterého ukotvujete status umělce, je ta správná cesta. Já si to prostě nemyslím. Já s tím nesouhlasím, protože je to něco nového a svůj vlastní zákon si to zasloužía a také by byl mnohem snadněji prosaditelný tady na půdě Poslanecké sněmovny. Ty zkušenosti jsou ze zahraničí, třeba ze Španělska, to vy mě podpoříte, že zákon tam přijali velmi, velmi rychle.
Takže to jenom reakce na ty vaše zákonodárné kroky. Já se chci zeptat, vy jste měli i památkový zákon ve svém programovém prohlášení, ale předpokládám, že se na něm ještě příliš nepracuje. To znamená, že asi ten svůj slib nesplníte, což já považuji také za velkou škodu. Ale já už jsem se smířila, že památková péče není vaší prioritou, protože už tady nám visí písemná interpelace. Já tady nepůjdu dopodrobna, protože se těším, že na ni dojde, a to jsou vlastně finance, které by měly směřovat na opravu těch velkých významných památek, rozpracovaných projektů. Je to ten fond, který vždycky schvaluje vláda na několik let dopředu.
Samozřejmě vy jste tady vyjmenovával projekty, které podporujete, ale já se znovu budu ptát: Co Nová scéna Národního divadla, na kterou byste možná ty peníze měli najít místo toho, abyste v tuto chvíli stavěli haly někde jinde? Protože Nová scéna Národního divadla je v katastrofálním stavu, a pokud vyprší platnost stavebního povolení, tak máme problém, protože nám to Národní divadlo zavřou, tu Novou scénu. A to si myslím, že je zásadní problém.
Tak to byly ty legislativní věci, které jste tady zmiňoval. Co se rozpočtu týče, tam už jsem to říkala, minus 2 miliardy. Ono je to víc než 2 miliardy, protože samozřejmě vzhledem k inflační doložce u restitucí týkajících se církví vyplácíte o několik stovek milionů více. To znamená, že o to méně dostanou podporu například živá kultura a další programy. Ono to vypadá, že je toho málo, ale pro tu kulturu, která je na tom tak bledě, jsou to velké peníze.
Co se týče rozpočtu, toho se týkají i platy zaměstnanců, protože v rozpočtu máte škrty v příspěvkových organizacích. Já si totiž úplně neumím představit, jak ti ředitelé budou fungovat, protože energie pořád jsou drahé, pohonné hmoty jsou drahé, inflace je drahá, všechno se zdražuje, a platy zaměstnanců, pokud nebudou kráceny, já doufám, že to neuděláte, protože to už pak znamená, že kultura bude prázdná obálka, tak v podstatě jim platy nerostou. Skupina pracovníků v kultuře je nejhůře placená skupina ze státních zaměstnanců. Já to považuju za velkou bolest a musím říct, že jste mě velmi zklamal včera, že jste se ve svém projevu jejich platů v podstatě nedotknul. Nepřednesl jste návrh na to, jak to budete řešit, zda s nimi jednáte, zda vláda něco připravuje pro ně, aby v kultuře zůstali, aby třeba filharmonici nemuseli chodit dělat do sámošky, aby vůbec přežili, a pak večer šli na koncert. To já považuju za velmi nedůstojné. Jsou to talentovaní lidé, ale mají rodiny, musí z něčeho žít.
Jenom pro informaci, třeba herec, už zkušený herec, někde kolem 60 let, teď tedy budu mluvit o pražských divadlech městských, nikoliv o státních, ale ono to ukazuje, jak ty platy se pohybují. Zkušený herec, který dabuje, jeho hlas všichni známe, já tady to jméno říkat nebudu, protože nechci, aby byl vláčen někde, jeho plat se pohybuje ve výši 34 000 hrubého. Je to dostatečné? Já si myslím, že ne!
Takže to byly důvody, které jsem tady chtěla shrnout jako stínová ministryně. Samozřejmě jsem se zaměřila zejména na kulturu. A to jsou důvody, proč této vládě budu vyslovovat nedůvěru. To znamená, já budu hlasovat pro návrh a dovoluji si, pane ministře, touto cestou požádat vás, bojujte za tu kulturu víc! Máte svého ministra financí, buďte tak hodný, bojujte za ně! Zaslouží si to. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Ondřej Babka, připraví se pan ministr, který se přihlásil s přednostním právem. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo. Prosím.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já bych rád navázal na svoji předřečnici, stínovou ministryni kultury paní Pokornou Jermanovou, a přidal se nejen k té kritice vlády jako celku a obecně k tomu, jakým způsobem vlastně přistupuje vůbec k legislativnímu procesu, a o tom, jakým způsobem komunikuje s odbornými organizacemi. Viděli jsme to tady několikrát. Už se to stalo pravidlem, že vláda předkládá zákony, které nejsou projednány dostatečně a jsou tlačeny na sílu. Viděli jsme to v minulém týdnu při prosazování daňového balíčku, kdy tam byl přílepek o vědecko-výzkumných institucích, který nebyl absolutně odborně projednán. Protlačili jste ho proti vůli všech těchto aktérů.
A já jsem včera byl na té tiskové konferenci, která byla opravdu výjimečná v tom, že se na ní sešli ředitelé těch největších komerčních televizí a rádií, všech mediálních domů, televizních a rádiových stanicí, on-line vydavatelů a dalších. A tam se snesla naprosto zdrcující kritika právě přístupu Ministerstva kultury. Nemusím ve všem souhlasit s tím, co oni tvrdili, nebo co oni tvrdí, že s ohledem na zvyšování koncesionářského poplatku nebo obecně přístupu k veřejnoprávním televizím oni samozřejmě budou bránit své zájmy, ale snesla se tam naprosto zdrcující kritika přístupu Ministerstva kultury. A vy jste dokonce na té tiskové konferenci, kde jste představovali tu velkou novelu, tvrdil, že jste s nimi v kontaktu, že to je po dohodě s nimi. Nebylo to tak, není to tak. Vy prostě ty odborné aktéry nemáte na své straně, protože s nimi nekomunikujete. A neztrácíte důvěru jenom naši, tu už jste dávno ztratili, ale ztrácíte důvěru všech těch odborných organizací.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče! Děkuji pěkně a nyní požádám o slovo pana ministra, který se přihlásil s přednostním právem. Připraví se paní poslankyně Válková. Ještě než pan ministr dorazí, načtu jednu omluvu. Pan poslanec Beitl Petr se celý jednací den omlouvá z důvodu zahraniční cesty.
Tak, pane ministře, prosím. ***
