(16.40 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Další pozměňovací návrh číslo 3616. Jenom upozorním, že i další návrh, 3617, je shodný s tímto návrhem, pouze se odlišují ve lhůtách, proto moje odůvodnění se bude vztahovat k oběma pozměňovacím návrhům a odlišnost bude jenom v délce - buď 30, nebo 60 dnů.
Nyní k odůvodnění obou návrhů. Novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provedená sněmovním tiskem 518, přináší zjednodušení procesu vyřazování vozidel z provozu v případě zániku pojištění odpovědnosti, a to tak, že bude-li se nacházet v registru silničních vozidel vozidlo, u kterého nebude informace o existenci pojištění odpovědnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností takové silniční vozidlo vyřadí z provozu.
Toto rozhodnutí může být vydáno jako první úkon správního orgánu v řízení. V praxi však může dojít k situacím, kdy není takto rychlý proces vyřazení namístě. Například by mohlo dojít k rychlému vyřazení vozidel, která jsou nepojištěna pouze krátkou dobu, omylem a podobně. Stejně tak může dojít k chybě v procesu předávání informací o pojištění odpovědnosti mezi pojišťovnami a Českou kanceláří pojistitelů. V takovém případě by takové rychlé vyřazení bylo kontraproduktivní. Je tedy vhodné zajistit, že k rychlému a efektivnímu vyřazení nepojištěných vozidel bude docházet jen v případech, kde (je) takový postup zcela namístě. Proto se nabízí stanovit, že (k) takovému vyřazení dojde pouze v případě, kdy je absence pojištění u daného vozidla evidována po dobu delší než 30 po sobě následujících dnů, a právě takovouto změnu zakotvuje tento pozměňovací návrh. Tento pozměňovací návrh tak přináší spotřebitelskou úpravu odstraňující přílišnou tvrdost zákona, když zabrání situacím, kdy po předání informace o absenci pojištění konkrétního vozidla Českou kanceláři pojistitelů Ministerstvu dopravy nebude ihned zahájeno správní řízení příkazem, a nedojde tedy k vyřazování vozidel, která jsou nepojištěné jen velmi krátkou dobu, omylem a tak dále. Po uplynutí jednoho měsíce, respektive 30 dnů, bude již zřejmé, že se jedná o úmysl, či zde existuje jiný problém, pro který je relevantní vozidlo z registru vyřadit. Rovněž bude zaručen dostatečný časový prostor pro odfiltrování případných chyb v procesu předávání informací od pojišťoven České kanceláři pojistitelů, tedy nebude docházet k nechtěnému a neodůvodněnému vyřazování vozidel z důvodu chybných informací.
Já bych chtěla jenom říci, že znám případy, sice se to stalo před několika lety, že došlo k tomu, že úřad rychle vyřadil nepojištěné vozidlo, bylo to vozidlo s prominutím ve věku o něco - čtyř let, a tím pádem znemožnil vlastníkovi dále s ním nakládat a podobně. To, když někdo zapomene nebo onemocní, nesplní ihned svou povinnost - má ji plnit, nicméně bylo by to příliš tvrdé okamžitě vyřadit vozidlo z provozu. Pozor, pořád se bavíme u vyřazení vozidla z provozu, že se jedná o takzvaný depozit, ano? Ale s tím jsou spojené i potom další povinnosti, kdy například člověk, který má takto vyřazené vozidlo, musí každý rok nahlašovat, kde se vozidlo nachází, a podobně. Tolik k odůvodnění.
Jenom připomínám, že stejné odůvodnění, jako jsem nyní zmínila, se vztahuje k pozměňovacímu návrhu 3617, ovšem tam je lhůta 60 dnů. Necháváme s kolegou Haasem na uvážení hospodářského výboru i na ministerstvech, ať si ještě rozmyslí, který z pozměňovacích návrhů podpoří, zda lhůtu 30, či 60 dnů. Osobně se kloním ke lhůtě 60 dnů, protože znám případy z praxe - sice se to týká odstavených vozidel a podobně - kdy lidé opravdu nemohou splnit své povinnosti. My jsme měli případy, například jeden člověk, než jsme zjistili, že vozidlo je odstaveno, stihl přijít o obě dvě nohy, takže ho fakt nemohl přeparkovat, nebo někdo může jít do vyšetřovací vazby, onemocní, jakékoliv takové situace, nebo je na dovolené. Domnívám se, že lhůta 60 dnů je dostatečná k tomu, aby si každý splnil své povinnosti. Těch 30 dnů je samozřejmě dostatečných také, nicméně domnívám se, že to ušetří hodně administrativních problémů, pokud se přikloníme k lhůtě 60 dnů, ale nicméně nechme to na hospodářském výboru, případně na stanovisku pana ministra, které se dozvíme při projednávání příště u třetího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím.
Táži se na závěrečná slova. Pan ministr nemá zájem, paní zpravodajka také ne.
Návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednávání nezazněl, a můžeme tedy zahájit rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy, přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásila paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, přihlašuji se ke třem pozměňovacím návrhům, které jsem podala společně s kolegou Karlem Haasem, a to je návrh pod číslem 3614, 3616 a 3617.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.
Nezaznamenala jsem zájem o závěrečná slova - ani ze strany pana ministra, ani paní zpravodajky.
Děkuji panu ministrovi a také děkuji paní zpravodajce, a vzhledem k tomu, že nemáme - a nezazněly - žádné návrhy, které bychom měli hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Nyní budeme pokračovat v projednávání bodu
9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb.,
o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 543/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, dovolte mi představit vládní návrh novely zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, pracovně označován jako lex Ukrajina VI. V závěru letošního září Rada Evropské unie rozhodla o prodloužení dočasné ochrany o jeden další rok, tedy do března roku 2025.
Toto je námitka, která se ve veřejné diskusi také objevila, zda jsme nepřišli s návrhem daného zákona pozdě. Nešlo přicházet dříve, než bylo toto rozhodnutí učiněno na evropské bázi Radou Evropské unie, jelikož tato právní úprava, kterou dnes předkládám, přímo navazuje právě na prodloužení dočasné ochrany, tedy evropské legislativy, a implementuje toto prodloužení do českého legislativního systému.
Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je nastavení mechanismu prodloužení dočasné ochrany, přejímáme pouze s malými změnami postup letošního roku, ten považuji osobně za úspěšně dokončený. Díky tomuto mechanismu došlo už v letošním roce k ukončení dočasné ochrany osobám, které území České republiky prokazatelně opustily, jednalo se o více jak třetinu osob z celkového počtu. Uvedený postup zároveň zaručuje jednoznačné ověření identity cizinců pro účel jejich evidence v základních registrech, na kterém jsou závislé další orgány státní správy, například v souvislosti s výplatou sociálních dávek. ***
