(9.20 hodin)
(pokračuje Kamal Farhan)

Ale neskončím a ještě zmíním několik věcí týkajících se novely. To už budou spíše technické věci. Nechci zde již opakovat nepravdy, které v novele zaznívají z úst pana ministra o povinnosti držet dvouměsíční zásoby po nahlášení výpadku. Pokud si někdo z vás tu novelu přečte, nebo aspoň tento odstavec, tak výpadek - jedná se o průměrnou měsíční potřebu, to znamená, že farmaceutická firma nebo ten držitel rozhodnutí takzvaný to nemusí vlastně držet dva měsíce, ale musí držet dvouměsíční průměrnou zásobu, to znamená, že se to třeba vypotřebuje i za čtrnáct dní.

A ještě vás chci upozornit na evropskou legislativu, abych řekl, že to úplně není - nebudu říkat nepravda, ale taková polopravda, a ta tam říká, že výrobce může hlásit i mimo výpadek i z mimořádných důvodů v ten daný den.

Chtěl bych, aby tady zazněla jenom ještě jedna věc. Už nebudu rozebírat jednotlivé pozměňovací návrhy, tam se vyjádříme jasně hlasováním, ale chtěl bych, aby tady zaznělo, co v té novele je a o čem pak budeme hlasovat. V rámci komplexního pozměňovacího návrhu je napsáno, že v případě ohrožení - čeho, to tam samozřejmě není napsáno, kdy, to tam taky není napsáno, a za jakých podmínek - může ministerstvo dočasně upravit podmínky distribuce, výdeje a předepisování. Tato novela se týká distribuce, výdeje a předepisování, takže ministerstvo si tam vložilo obecnou větu, o které bych chtěl, abyste všichni věděli, že de facto tento zákon může kdykoli jakkoli měnit. Je tam napsáno "v případě ohrožení". Já nevím, v případě jakého ohrožení myslí. Samozřejmě může být až takové ohrožení, nějaká katastrofická scéna nebo nějaká katastrofa, a pak tomu asi rozumím, že musí zasáhnout exekutiva, to je jediná věc. Ale není to tam vydefinováno, takže je ohrožení - já nevím, co je ohrožení, to se třeba dovíme ještě v průběhu této diskuse, co je rozuměno ohrožením. Může být nějaká katastrofa a pak tomu rozumím, ale nevím, co znamená ohrožení. Jinými slovy, můžou vyloučit jakoukoli část zákona, nemusí se vůbec tento zákon uplatňovat, může se změnit distribuce, může vydávat, a teď řeknu, lék nemusí být v lékárně, může ho vydávat kdokoliv, prostě to, cokoli chtějí, v případě ohrožení.

V tuto chvíli už nebudu rozebírat jednotlivé pozměňovací návrhy. Já si myslím, že k pozměňovacím návrhům se vyjádříme v hlasování. Já jsem panu ministrovi řekl, jak já budu hlasovat nebo jak budeme hlasovat, nebo většina, předpokládám, a budu samozřejmě rád za podporu mých tří pozměňovacích návrhů, které se týkají dovozu cizojazyčných šarží léků na předpis, které se týkají cizojazyčných šarží u léků volně prodejných a které se týkají - a to já považuji za nejdůležitější pozměňovák, který tam z mého pohledu je - týká se to vydefinování strategických léků a jejich zajištění na území České republiky. To je z mého pohledu jeden z nejdůležitějších pozměňovacích návrhů a tím bychom zajistili pro občany kriticky důležité léky, které by byly na území České republiky, anebo by byly někde objednány, pokud jste si někdo ten pozměňovací návrh přečetl. Na druhou stranu seznam těchto léků na doporučení pana ministra, jak je to napsáno, nebo ministerstva a odborných společností by schvalovala vláda a je jenom na vládě, jestli by se rozhodla, že strategické léky pro naše spoluobčany je jeden, dva, deset nebo padesát. Na to, že je to podle ministra něco tak velkého, co přichází jednou za patnáct let, to nelze nazvat jinak než peklem.

Závěrem mi dovolte poslední větu. Vítejte ve světě Vlastimila Válka, vítejte ve světě vlády Petra Fialy. Děkuji vám. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Fifka, připraví se paní poslankyně Maříková. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fifka: Takže ještě jednou dobré ráno. Kolegyně, kolegové, budu o poznání stručnější. Já bych rád po dohodě s předkladatelem stáhl svůj pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 3304 B4. Týká se to § 77. Dohodli jsme se, že současné ustanovení nevyžaduje nějaké zvláštní úpravy. Čili můj pozměňovací návrh je v tuto chvíli irelevantní a prosím, aby to bylo bráno v potaz, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Eviduji, o tom budeme muset hlasovat, protože jsme ve třetím čtení, takže budeme hlasovat o stažení pozměňovacího návrhu.

A nyní vystoupí paní poslankyně Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i přes sliby pana ministra zdravotnictví Válka v lékárnách stále chybí celá řada léků. Penicilin, o kterém tvrdil, že ho bude raději pálit, než aby nějakému pacientovi chyběl, v lékárnách stále není v dostatečném množství. Pan ministr dlouhodobě situaci zlehčoval. V prosinci tvrdil, že stačí obvolat lékárny a lék seženete, v lednu slíbil, že problém s léky bude vyřešen do března, v únoru se pacientům, lékárníkům i lékařům za nedostatek léků omluvil, v březnu připustil, že některých léků bude nedostatek do letních prázdnin. Řekl: "Situace pořád není dobrá," uznal. V dubnu sliboval, že situace s léky by měla být stabilizována v první polovině května, v květnu stále chyběl penicilin a další antibiotika, ale pan ministr neztrácel optimismus. Řekl: "Celková situace s antibiotiky by se měla zklidnit ve druhé polovině května se zlepšením počasí." V červnu si hodně sliboval od novely o léčivech, která by měla výrazně zvýšit odolnost českého lékového trhu proti výpadkům. V srpnu stále chyběl penicilin. Ministerstvo uvedlo, že čas na řešení je do října. Ministr všechny ujišťoval, že spotřeba bude během následující sezony plně pokryta. Odmítl jakékoli pochybení, naopak opakovaně zdůraznil, že pro řešení situace udělal maximum. V září Vlastimil Válek prohlásil, že k řešení dlouhodobého nedostatku penicilinu by mohlo přispět obnovení jeho domácí výroby. Pochlubil se přitom, že probíhají extrémně úspěšná jednání s několika držiteli licencí a s několika místy, kde jsou výrobní kapacity v České republice. "Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat pana premiéra, ministra obchodu a vládu o tom, že jednání byla úspěšná a během roku, roku a půl tedy spustí výroba těchto léků," oznámil pan ministr zdravotnictví s tím, že to bude znamenat částečnou soběstačnost, která i tak obrovsky pomůže. Otázkou je, o jakou fázi výrobního procesu půjde, zda půjde o výrobu tablet z hotových meziproduktů, případně kompletace tablet do blistrů, nebo půjde o celou komplexní výrobu. O skutečné soběstačnosti lze hovořit, pokud bychom tedy pokryli celý výrobní proces. Největším problémem se jeví výroba základních chemikálií, která je pro léčiva potřeba a není z velké části možná v Evropské unii z ekologických důvodů. V říjnu už pan ministr připustil, že nemá prostředky, jak situaci vyřešit, a prohlásil: "Stát zatím nemá páky, jak donutit výrobce léků, aby do Česka dodávali dostatečné množství preparátů." To řekl pro Mladou frontu Dnes. Lidé si podle něho budou muset zvyknout, že část léčiv bude dostupná jen v omezeném množství a lékárnám na příděl. Doba, kdy bylo všeho dostatek, je pryč. Pokud se nám zadaří s výrobou a stabilizací trhu, u části preparátů se tato doba vrátí, ale určitě ne u všech.

Po dlouhém zlehčování situace a nesplněných slibech předložil ministr zdravotnictví novelu ukládající povinnost tvorby jejich zásob, od které si slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí. Naděje, které do této novely pan ministr vkládá, jsou ale přehnané. O kvalitě tohoto zákona hovoří i to, že po předložení musel být upraven komplexním pozměňovacím návrhem. Novela jako taková problém úplně nevyřeší a to musí vědět i sám pan ministr. Nevyřeší například třeba volně prodejné léky, kterých je v současné době kritický nedostatek, a tato novela nevyřeší ani to, že některá léčiva prostě nelze skladovat. Jsou to individuálně připravované léky, které se připravují na míru konkrétním pacientům před podáním, jsou to sezonní přípravky, například vakcíny, které se vyrábějí na konkrétní sezonu s konkrétním složením, nebo například radiofarmaceutická léčiva, jež se musejí podávat pacientům v řádu dnů nebo hodin od výroby.

Předpokládaná novela neřeší také závislost na mimoevropských producentech léčiv a potíže se zásobováním. Problém spočívá i v nedostatečných evropských kapacitách. Masivní výpadky léčiv ukazují, jak stát není schopen pružně reagovat na kritické momenty, strategicky plánovat a tím těmto situacím předcházet. SPD dlouhodobě říká, že stát musí podpořit obnovu výroby léčiv v České republice a odstoupit od nesmyslných regulací Evropské unie, díky kterým se právě výroba přesunula mimo Evropu, a to převážně do Asie. Přitom donedávna byla Evropa ještě v tomto směru soběstačná. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP