(16.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)

Jak všichni víme, v příštím roce chce vláda hospodařit s deficitem v objemu 252 miliard korun. Podle mě, ale i třeba podle vládních ekonomických expertů, například předsedy Národní rozpočtové rady vlády pana Mojmíra Hampla, není tato výše schodku pravdivá. To znamená, i vládní orgán, Národní rozpočtová rada vlády, vlastně rozporuje váš návrh rozpočtu. A jde nejen o dvě desítky miliard korun dalších výdajů, které vláda účetně a formou úvěrování přesunula na Státní fond dopravní infrastruktury, to už zde zaznělo. Ale není od věci si to zopakovat, protože jde o závažný problém z hlediska zákonnosti a pravdivosti rozpočtu. Cituji: "My tohle považujeme za špatnou praxi. Všechny klasické výdaje státu by se měly transparentně objevit ve výdajích jednotlivých rozpočtových kapitol. Schodek by měl být v tomto transparentní a pravdivý," říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady vlády.

Ale jsou tu i další znepokojivé faktory, protože i na straně plánovaných rozpočtových příjmů na příští rok vidí předseda Národní rozpočtové rady vlády - a my s ním - jasná porušení zažitých pravidel a úhybné manévry. V návrhu rozpočtu je dle něho 19 miliard korun, které tam nemají co dělat a které vláda do návrhu rozpočtu přidala na poslední chvíli v říjnu. Jde o příjmy z daní a pojistného, které ovšem nebyly standardně schváleny Výborem pro rozpočtové prognózy. Kdyby byla respektována dosavadní řádná rozpočtovací praxe, tak by se takové příjmy v návrhu rozpočtu vůbec nemohly objevit. Navíc se jedná o příjmy, které vůbec nemusí do rozpočtu příští rok přijít. Národní rozpočtová rada ve svém vyjádření k vládnímu návrhu státního rozpočtu na příští rok také píše - cituji: "Není důvod předpokládat, že se během září objevily zásadní nové informace o očekávaném daňovém a pojistném inkasu v roce 2024, které nebyly k dispozici na konci srpna." Konec citátu. Toto mimo jiné znamená, že reálný rozpočtový deficit bude zhruba stejný jako ten letošní, 252 plus minimálně 38 dalších miliard, ne-li vyšší, což je pravděpodobnější, a já se k tomu ještě dostanu.

To, co říká šéf Národní rozpočtové rady vlády, jsou velice vážná slova, a uvědomme si, že jde o odborný poradní orgán vlády a o jeho oficiální stanovisko, tedy nikoliv pouze o jakýsi nezávazný komentář rozpočtového laika. A je to i jeden z hlavních důvodů, proč jsme za SPD požadovali, aby byl tento vládní návrh rozpočtu zamítnut již v prvním čtení, anebo minimálně vrácen vládě k přepracování - protože není pravdivý, neodpovídá realitě a nerespektuje standardní zákonná rozpočtová pravidla.

Koneckonců praxe, o které jsem nyní hovořil, je jen pokračováním dosavadního neblahého rozpočtového čarování této vlády. Termín "rozpočtové čarování" není můj. Jeho autorem je v souvislosti s touto vládou a s její rozpočtovou politikou Miroslav Kalousek. Například v rozpočtu na letošní rok nebyly vládou naprosto nepochopitelně zahrnuty náklady na mimořádnou valorizaci důchodů a na druhé straně do něj byly neoprávněně zahrnuty příjmy z Modernizačního fondu Evropské unie. Celkově jde minimálně o 65 miliard korun.

Připomínám rovněž velice diskutabilní a již zde zmíněný takzvaný vládní rozpočtový škrt ve výši zhruba 51,5 miliardy korun, který je důsledkem plánovaného ukončení státního financování poplatků na provoz přenosové soustavy a distribuci elektrické energie a ukončení, respektive radikálního omezení z rozpočtu financované podpory obnovitelných zdrojů energie, která je ovšem v plné výši přenesena na domácnosti a firmy. Ovšem i částka, která bude takto rozpočtově na první pohled ušetřena v oblasti poplatků za distribuci a přenos elektřiny, se opět v celém jejím rozsahu přenese na všechny spotřebitele a náklady a důsledky tohoto kroku budou mnohem vyšší než oněch vládu deklarovaných 51,5 miliardy korun, včetně dopadů tohoto kroku na náš hrubý domácí produkt, na inflaci i na rozpočtové příjmy, zejména v následujících letech. A budou to dopady veskrze negativní.

Jinými slovy, v důsledku vládou vyvolaného zvýšení cen energií pro jejich spotřebitele klesne v případě domácností jejich koupěschopná poptávka a spotřeba, a tudíž výběr nepřímých daní a v případě firem jejich příjmy, a tudíž i jejich přímé daňové odvody, takže logicky ve finále klesne i celkový výběr daní, tedy daňové příjmy tvořící příjmovou stránku rozpočtu, které budou možná docela výrazně nižší, než nám vláda předkládá. I proto je návrh rozpočtu nereálný a nepravdivý.

Podle výpočtu Svazu průmyslu a dopravy povede tento vládní krok ke zdražení elektřiny tuzemským firmám v energeticky náročných provozech až na trojnásobek, podle vyjádření Ocelářské unie půjde v konkrétních případech ocelářských firem o stovky milionů korun dodatečných nákladů za rok, podle Asociace sklářského a keramického průmyslu dojde k nárůstu celkových nákladů až o 250 % a k takovému kroku ze strany Fialovy vlády dochází za situace, kdy všechny sousední státy i další evropské země a jejich vlády podnikají taková opatření, aby svému domácímu průmyslu s náklady na energie pomohly. Kroky této vlády včetně jejích rozpočtových kroků tak mimo jiné přímo ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu a znemožňují všem našim energeticky náročnějším odvětvím možnost rovnocenně konkurovat firmám ze třetích zemí i vůči firmám evropským. Zmíněný přenos poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energií a dalších energetických regulačních poplatků na firmy a domácnosti rovněž zvýší daňové zatížení našich občanů a firem. Takzvaná složená daňová kvóta stoupne o dalších několik desetin procenta, protože tyto povinné poplatky jsou svou povahou daní, respektive kvazidaní.

Mimochodem, vláda v květnu ústy ministra financí Stanjury z ODS sdělila, že je připravena škrtnout dotace takzvaným solárním baronům bez náhrady, tedy tak, že se tyto dotace nebudou platit vůbec, a to nikoliv tak, že je nakonec přenese na konečné spotřebitele elektrické energie, ale že se skutečně nebudou platit vůbec, a to i s rizikem soudů či arbitráží. Opět to nakonec není ze strany vlády pravda.

Takže zjednodušeně lze říci, že návrh rozpočtu i takzvaný konsolidační balíček, na který je tento rozpočet navázán a který mu předcházel, není založen na faktických úsporách a výdajových škrtech, ale pouze na masivním zvyšování daní a na převodu energetických poplatků ze strany státu na spotřebitele - na občany a na firmy. A je to potřeba si to tady říct na rovinu a opakovat to, aby to veřejnost slyšela. Mimochodem, takzvaný konsolidační balíček ještě není platný a účinný, nyní čeká na případný podpis prezidenta, takže vláda v návrhu rozpočtu na straně příjmů vycházela ze stavu, který v době podání návrhu ani neodpovídal platným a účinným daňovým zákonům.

Samostatnou kapitolou na straně veřejných rozpočtových výdajů je totální vládní rezignace na jakoukoliv koncepční práci. Vláda v inovovaném programovém prohlášení o rok posunula termín hloubkového auditu státní a veřejné správy, který by byl v naší situaci velice cenný a potřebný. Tato analýza by nám ukázala, kde ve veřejné správě máme zbytné a duplicitní činnosti, které agendy a úřady můžeme zrušit a kolik na tom ušetříme. Posunutí tohoto auditu o rok v praxi znamená, že už v tomto volebním období neproběhne, a to je další věc, kterou této vládě zazlívám. Jsem přesvědčen, že zde leží finanční rezervy v objemu až desítek miliard korun. Mělo by být naprostou vládní prioritou toto udělat.

Dámy a pánové, tři doposud předložené rozpočty této Fialovy vládní pětikoalice zvyšují zadlužení českého státu o rekordních 907 miliard korun, přičemž dle údajů Ministerstva financí celkový český státní dluh ke konci září činil astronomických 3,1 bilionu korun, a překonal tedy tu magickou astronomickou hranici 3 bilionů korun. Na každého obyvatele České republiky tak připadá dluh ve výši 286 000 korun, což je hrozivé. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP