(18.50 hodin)
(pokračuje Miloš Nový)
V souvislosti s ekonomickým růstem mi dovolte ještě jednu poznámku, která se týká tvrzení mnoha politiků, ale také bohužel i ekonomů, že česká ekonomika jako jediná v Evropské unii nedosáhla velikostí svého hrubého domácího produktu na předkrizovou předcovidovou úroveň. Není to pravda. Pohlédneme-li na statistiky Českého statistického úřadu nebo Eurostatu, zjistíme, že vláda Petra Fialy předcovidovou úroveň hrubého domácího produktu, tedy úroveň z roku 2019, předstihla již v roce 2022. Zatímco hrubý domácí produkt v roce 2019 dosahoval úrovně 5 304 miliard korun, v roce 2022 hrubý domácí produkt činil 5 312 miliard korun, měřeno výdajovou metodou ve stálých cenách roku 2015. Obdobná data přináší i Eurostat.
Přestaňme tedy záměrně šířit takzvanou blbou náladu, protože jeden z ekonomických principů mluví o síle takzvaných sebevyplňujících se proroctví. Budeme-li se domnívat, že se naší zemi nedaří a nebude se jí dařit v budoucnu, tak se tak opravdu stane. Rozumím tomu, že tato sebedestruující se proroctví jsou bohužel mnohými v opozici vítaná. Stranické cíle ale nikdy nesmí jít proti zájmům českých domácností a českých firem. To nejhorší, co přišlo s covidem, co přišlo s válečným konfliktem na Ukrajině, co přišlo s inflací a energetickou krizí, máme jako celek za sebou. Ne každému se pochopitelně daří dobře a řada z našich spoluobčanů zažívá nelehké chvíle. Pro tyto jedince zde máme záchranný sociální systém, který skutečně nedovolí nikomu padnout. V příštím roce očekáváme ekonomické oživení, očekáváme pokles inflace a růst reálných platů a mezd. Nepokazme si to šířením blbé nálady, která neodpovídá ekonomické budoucnosti.
Poslední kritický okruh se týká inflace. Je pochopitelné, že ozdravný balíček směřující k poklesu deficitu veřejných financí obsahuje některá opatření, která mohou vést v krátkém období k růstu cenové hladiny. Záměrně neříkám inflaci, neboť růst cenové hladiny a inflace nemusí být jedno a totéž. Příkladem může být růst některých spotřebních daní nebo znovuzařazení poplatků za obnovitelné zdroje či poplatků spojených s distribucí energií na faktury domácností a firem. V případě těchto poplatků je ale potřebné dodat, že jejich ponechání na bedrech státu by neznamenalo, že je daňoví poplatníci, to je domácnosti a firmy, nezaplatí. Nezaplatili by je ve svých fakturách, ale zaplatili by je ve formě budoucích daní na uhrazení státních dluhů. Stát žádné své vlastní peníze totiž nevlastní.
Tak jako jsem hovořil o opatřeních zvyšujících cenovou hladinu, návrh státního rozpočtu obsahuje i opatření opačná. Příkladem může být růst daňové progrese u daně z příjmu fyzických osob, znovuzavedení nemocenského pojištění u zaměstnanců a podobně, tedy opatření snižující disponibilní důchody českých domácností. Lze konstatovat, že opatření snižující rozsah agregátní poptávky vedou vždy ke snížení inflačních tlaků, tedy k dezinflaci. Z tohoto úhlu pohledu lze navržený státní rozpočet hodnotit jako mírně protiinflační.
Shrnu-li svá předchozí tvrzení, pak předložený státní rozpočet splňuje všechna potřebná kritéria vedoucí k budoucí prosperitě české ekonomiky. Můžeme se pochopitelně bavit o jejich intenzitě, ale to je úvaha, kterou pokládám za potřebné vést v následujících letech. Z výše uvedených důvodů předložený návrh státního rozpočtu doporučuji schválit v předložené podobě. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová. Připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Nestihla jsem reagovat na pana předsedu Bernarda, protože jsem to zmáčkla, ale vy už jste pozval, tak jestli mi to odpustíte, pozval pana poslance Nového.
Já jsem jenom chtěla říct, že bezesporu řekl pravdu, že postupoval podle jednacího řádu Sněmovny tak, jak vlastně vyložil, proč před třetím čtením se neprojednával rozpočet. Nicméně bezesporu, a včera o tom neformálně se mnou mluvil - teď tady není, aby to potvrdil, jo, jste, pardon, aby to potvrdil, omlouvám se, prostřednictvím pana místopředsedy - že existuje nějaké stanovisko sněmovní legislativy, že bezesporu můžeme z nějakých zvyklostí vyčíst, že se jednalo před třetím čtením velmi často, že si to může předseda i takto nad rámec jednacího řádu přisvojit a může minimálně, pokud moje paměť sahá, tak se probírala procedura. A nakonec můj ctěný kolega Honza Volný, který je tu, myslím, že třetí volební období poslancem a je členem rozpočtového výboru, to potvrdil.
Včera jsme strávili diskusemi nad tím, co je vlastně správně, docela dost času. Konzultovali jsme to i s celou řadou bývalých předsedů rozpočtového výboru, konzultovali jsme to s dalšími zkušenými lidmi, a myslím si, že i z toho stanoviska, které vy bezesporu znáte - včera jsme se o něm bavili, prostřednictvím pana místopředsedy - to vyplývá. Takže nebylo by bývalo nic proti ničemu, kdyby to projednal před třetím čtením rozpočtový výbor minimálně v té úrovni procedury, a možná bývali tam mohli vystoupit i nějací zástupci veřejnosti, jak řekla moje kolegyně Jana Mračková Vildumetzová. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. No, asi jste čekali, že se přihlásím, abych reagoval na svého ctěného kolegu Miloše Nového, protože on má takový krásný profesorský univerzitní projev. A když to posloucháte dobře, tak on si tam v tom textu protiřečí. On několikrát - udělal jsem si čárku - dvakrát řekl: Nešiřte blbou náladu, a třikrát řekne, že kdyby se nic nezměnilo, tak nám tady hrozí bankrot. Takže nemáme šířit blbou náladu, ale bankrot nám hrozí, když vy to nezachráníte. Dokonce připodobnil Českou republiku k Řecku a Argentině. Dělal jsem si poznámky.
Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, tohleto jdete proti svému ministrovi financí. On říkal, že jsou dva extrémy: nedělat nic a hrozit Řeckem. A vy jste šel ještě dál - vy dokonce hrozíte, že bankrot, že země, která má poloviční zadlužení vůči HDP oproti průměru v Evropské unii, by snad hrozil bankrot, kdybyste vy nenastoupili. To je jedna poznámka.
Druhá - vy jste říkal, že ten rozpočet je prorůstový a že navazuje na současný rozpočet, který je taky prorůstový, byl. Tak vám jenom chci říct, že Česká republika patří mezi dvě země, kde není ekonomický růst za poslední dobu, jedna z mála zemí, která nenavázala na to období předcovidové a kde je největší pokles reálných mezd nejenom ze zemí Evropské unie a ze zemí OECD, největší. To znamená, kde máte ten prorůstový? Kde ho máte? Je to největší pokles!
A pokud jde o tu inflaci, že je protiinflační: o, přesně naopak. V momentě, kdy vrátíte poplatky na faktury firem, tak oni to na sobě nenechají, oni to promítnou do cen zboží a služeb, ty se zdraží a inflace se rozjede. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče, a nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Nový. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já budu také k panu poslanci Novému, vaším prostřednictvím. Já jsem tomu vůbec neporozuměl, proč tady pan poslanec Nový straší lidi tím, že nás čeká nějaký bankrot, a ještě to spojuje s minulou vládou a s covidem? Vážený pane poslanče, já jsem tady seděl a byl jsem v té polovině Sněmovny, která tady zasedala od rána do večera, i na výboru pro sociální politiku, kde se dělala různá opatření, a naskakoval tady paní exministryni financí jeden pozměňovací návrh za druhým právě od vašich poslanců, kteří by navýšili ten státní rozpočet aspoň o 100 %, co se týká toho dluhu. To si můžeme tady všechno přesně říct. Kolega Patrik Nacher, který to má vyčísleno, tady toto jedno číslo říkal právě u pozměňovacího návrhu pana ministra financí Stanjury. ***
