(16.50 hodin)
(pokračuje Jan Síla)

Chod krajských nemocnic je pro zajištění nejen akutní, ale i k nepřetržité zdravotní péči v kraji nenahraditelný. Páteřní síť státních nemocnic je totiž vytížená, nebo spíše přetížená, už teď nyní. Soukromá zdravotní zařízení dělají selektivně vybrané výkony a málokde pak v režimu akutní péče. Já z toho mám konkrétní třeba příklad: když zprivatizovali vítkovickou nemocnici Agel, v tu ránu nám narostl počet poranění hlavy, a že jsme měli operativu dvě až tři hlavy, úrazy hlavy, za noc - okamžitě od druhého dne po uzavření nemocnice nebo po zprivatizování nemocnice ve Vítkovicích. Obojí je porušení zákona, ale jiné východisko nemají, protože je nemá kdo nahradit.

Neúnosná personální situace v nemocnicích většiny krajů je systémovým pochybením státu, který význam krajských nemocnic zjevně podceňuje, a na to Lékařský odborový klub a Česká lékařská komora upozorňují bez odezvy už minimálně dvacet let. V krajských nemocnicích slouží lékaři mezi 600 až 1200 hodinami přesčasů za rok. Na vykazování přesčasů existují různé administrativní triky. Existuje několik (způsobů), jak je možné na papíře tato kvanta přesčasů vykázat a obejít zákon. Je to třeba dohoda o přesčasové práci, dohoda o provedené práci, smluvní platy, dvojsmlouva zvlášť na vlastní zaměstnání a zvlášť na přesčasy nebo také pohotovostní služba s dosažitelností lékaře do 5 minut doma, ale vykazovat tak, jako by lékař nebyl na svém pracovišti a odpočíval. Některé z přesčasů navíc nejsou lékařům propláceny v plné hodinové taxe.

Mladá generace lékařů a mediků to, co se kolem zdravotnictví dlouhodobě děje, vnímá velmi citlivě a podle toho se zařizuje. To je největší hrozba pro české zdravotnictví v blízké době. Vše začalo zbrklou a s odbornými společnosti neprojednanou novelou projednávaného zákoníku práce. Dobrovolné přesčasy lékařů a dalších zdravotníků se zvýšily na 832 hodin a pro některé ještě více. Spustila se tím jedna z největších krizí ve zdravotnictví za posledních dvanáct let. Jako ukázku této dobrovolnosti vypovědělo už 6 100 lékařů na prosinec přesčasovou práci, která již dávno přesáhla zákonem stanovený limit. Přesčasy momentálně tvoří - to už jsem tady říkal, já přeskočím, ať zbytečně nezdržuji, protože moji předřečníci tady toto už ventilovali.

Pokud bude tento výpadek jako plateb za přesčasy, lékařům nebude kompenzován, povede to ke dvěma scénářům: buď se zákony z českých nemocnic budou porušovat až za hranici bezpečnosti péče zvesela dál, a budeme tam, kde jsme byli, nebo nás čeká masivní odliv lékařů z nemocnic. Pokud se nic nezmění, nejenže budou odcházet lékaři z nemocnic, ale tím pádem bude kladeno i větší penzum práce na ty, co v nemocnicích zůstanou, a přesčasy se dále jen budou násobit. Zdravotnictví není konkurenceschopné ani na mezinárodní úrovni, co se týká platů, které jsou vyšší v Německu, v Polsku, a dokonce dneska už i na Slovensku. Ministr Válek zvýšil původní sumu, jak jsem se dověděl dneska, skoro na 10 miliard, kterou nabídl zdravotníkům, a 5 % do tabulkových platů.

Nemocnice nepopisují pravdivé stavy, které by měly popisovat budoucí scénář po zrušení přesčasů lékařů. Připravené rozpisy pokryjí nějaký provoz, ale nepokryjí plánované operace a výkony. Pokryjí také pravděpodobně aktivní péči, ale rozpisy jsou často tvořené tak na knap, že když jeden lékař vypadne, tak se celý systém zhroutí. Aby tyto provozy byly zajištěny, tak se podle vyjádření zástupců sekce mladých lékařů už teď děje velká diskriminace lékařů, kteří jsou děleni na ty poslušné a neposlušné či nepohodlné a loajální, a je s nimi tak i nakládáno.

Cituji z jejich zápisu: "Rozpisy směn může každý dostat jiné. Ruší se již plánované dovolené, povinné kurzy, stáže, jsou hrozby finančních postihů a žalob, dávají se i služby za trest. Příklad: Lékař musí přijít na sedmou, pracuje do 15 hodin a pak v tentýž den zase nastoupí večer a slouží noční až do rána. Takže jak bylo na začátku řečeno, že jsou přesčasy dobrovolné, tak tady vidíme tu dobrovolnost, upozornil viceprezident Přáda." Konec citace.

Do výpovědi přesčasů se zapojí lékaři z větších i regionálních nemocnic. Nemocnice po celé České republice budou více či méně omezovat především plánovanou péči a týká se to hlavně lékařů na anesteziologicko-resuscitačních odděleních, kde se omezení dotknou vlastně operativy všech chirurgických oborů v nemocnicích. Jedná se o chirurgii, ortopedii, gynekologii, porodnictví. Navíc třeba co se týká pediatrie, očekává se velké omezení především v Praze, protože pediatrická odbornost měla již velké problémy před touto iniciativou a nijak se to doposud neřešilo. Plánovaná péče bude určitě omezená, akutní záleží na odpracovaných přesčasech, ale bude se nejspíše stávat, že lékaři z jiných odborností budou směřováni na takzvanou akutní péči, což už se děje dnes, že třeba slouží oční lékař na urgentní pohotovosti, kde má řešit třeba náhlou příhodu břišní.

Máme západoevropské zdravotnictví, které ale zatím fungovalo jenom díky nízké ceně hodinové práce, nedodržování zákoníku práce a práci zdravotníků v důchodovém věku. Zdravotníci zatím nepřipustili, aby se v podfinancovaném systému zásadně snížila dostupnost a kvalita zdravotní péče pro obyvatele České republiky, za což je jim třeba poděkovat. Při dlouhodobém chybění asi 2 200 plných úvazků lékařů a 1 850 plných úvazků sester to bude znamenat další výrazné snížení dostupnosti zdravotní péče, která je již dnes v regionech mnohdy nedostupná.

SPD plně podporuje radikální postoj zdravotníků, protože se domníváme, že je nutné udělat hlubší skutečnou reformu zdravotnictví, než je v současné době na Ministerstvu zdravotnictví připravovaný systém takzvaných komunitních nemocnic, který má vyřešit nedostatek zdravotníků. Z mnoha stávajících nemocnic v regionech se mají udělat jen lepší polikliniky fungující pouze v pracovní době s jednodenními drobnými chirurgickými zákroky. Lékaři ze zrušených nemocnic pak budou muset dojíždět do vzdálených zbylých nemocnic. Toto opatření jen opět sníží dostupnost skutečné zdravotní péče pro obyvatele České republiky.

Domníváme se, že je potřeba provést důkladnou analýzu dat, který mají v systému zdravotní pojišťovny a ÚZIS, na základě této analýzy navrhnout v diskusi nutné změny systému, a to financování primární péče, ustanovení sítě poskytovatelů, pre- a postgraduální vzdělávání zdravotníků, vyřešení problémů zdravotně-sociálního pomezí a tak dál. Těch problémů je spousta. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Balaše. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedající. Já jsem jenom chtěl reagovat na pana předřečníka, pana poslance Sílu. Všichni souhlasíme s tím, že zdravotní péče je důležitá a že je dobře vytvořit lékařům co nejlepší podmínky. A jenom, když používáte ta čísla, tak myslím, že Česká republika má jeden z nejlepších poměrů počtu lékařů na obyvatele, to je první. A pokud jde o Rakousko, my máme samozřejmě o 100 nemocnic méně, ale máme o 6 000 lůžek více než v Rakousku. Takže když už mluvíme o číslech a používáme, tak korektně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou pan poslanec Síla, prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Chtěl bych reagovat na svého předřečníka, a sice rád bych se zmínil o tom, jak to v tom Rakousku vlastně je. V Rakousku je 50 000 lékařů, kteří jsou zaměstnaní v nemocnicích, a 72 000 lékařů, kteří pracují jako specialisté nebo praktici, prostě v terénu. Čili když to porovnáme, že u nás je zhruba kolem 40 000 lékařů a v Rakousku je 125 000 lékařů, tak já nevím, o čem se tady bavíme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Haas. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní předsedající. Když tady poslouchám čísla o kolapsu českého zdravotnického systému, tak teď budu hodně suchopárný a řeknu pět nebo šest čísel. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP