(9.20 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

Stát tu skutečně je pro lidi, ne lidi pro stát. Tak to projevme právě i v tomto zákoně. Týká se to nemála lidí, ale to, jestli jich to skutečně ty statisíce, kterých by se to dotklo, využijí, to už je druhá otázka. Jenom je to pro ně jednodušší, je to volba, je to na nich. Je i na každém z nás, jestli se voleb účastníme, nebo ne, povinnost takovou nemáme. A proto si myslím, že je tady celkem jasné, že takové téma, které se týká statisíců lidí, si zaslouží důkladnou debatu, ale znovu prosím, ať v té debatě dbáme na fakta a nešíříme nepravdy.

Děkuji za pozornost a doufám, že na konci celého dlouhého jednání, celé této dlouhé schůze bude dobrá zpráva pro naše spoluobčany, kteří si zaslouží, abychom tento dluh, který vůči nim máme, splatili. Děkuji. (Potlesk z koaličních řad.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A ještě než dám slovo dalšímu přihlášenému, kterým je pan předseda Jakub Michálek, tak zrekapituluji, jaká přednostní práva jsou nyní přihlášena. Je jich celkem 8. Takže Jakub Michálek, Vít Rakušan, Olga Richterová, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Karel Havlíček, Klára Dostálová, Tomio Okamura, Radim Fiala. Tolik k přihláškám a nyní předávám slovo panu předsedovi Michálkovi. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí občané, dovolte mi, abych vás takhle po ránu pozdravil. Vzhledem k tomu, že se dneska do diskuse ještě před otevřením rozpravy přihlásilo 6 řečníků opozice, jsem se také přihlásil, byť tedy vystupuji střídmě, abych řekl něco pozitivního na začátek.

Také mám radost, že jsme se konečně dostali ke korespondenční volbě, protože to je jedna ze zásadních věcí, které jsme slibovali občanům. Je to součást - není to nějaký izolovaný výkřik, je to součást dlouhodobého plánu na modernizaci země. Pokud chceme mít moderní zemi s moderními službami pro občany, tak samozřejmě se nemůžeme dostat do situace, že Slovák v Česku může volit ve Slovensku korespondenční volbou poštou, zatímco Čech na Slovensku v českých volbách volit nemůže. Je těžko představitelné, proč máme horší standard služeb než na Slovensku.

Já mám obrovskou radost, že jsme se k tomu dostali. Vlastně navazujeme tím i na zákon o správě voleb, který zavádí digitalizaci ve správě voleb na tom pozadí tabulky, přihlášky k registraci a tak dále, a toto je věc, která pomůže s tím uživatelským komfortem na straně uživatele. To je věc, která je z jednoho pohledu daleko důležitější. Je to věc, která se týká nás všech, protože skoro každý z nás cestuje, řada z nás jede občas někam na pobyt v řádu několika měsíců nebo má blízké, třeba děti, kteří studují v zahraničí. Takže týká se ta korespondenční volba, tak jak jsme ji připravili, a tím jsme vyšli vstříc i opozici, týká se střednědobých a dlouhodobějších pobytů, tak aby mohli volit třeba studenti vysokých škol na Erasmu, lidi na pracovní cestě, akademici, prarodiče, kteří třeba pojedou na delší dovolenou, když se jim podaří sehnat výhodné letenky, a tak dále. Protože chceme přece jako Češi, aby naši lidé jezdili do světa, a ještě více chceme, aby se potom vraceli do České republiky, aby měli pouto k České republice, vazbu, a k tomu pomůže i to, že tito lidé budou mít jednoduchou možnost volit.

Já mám příběh, že jsem také studoval v zahraničí. Když mi bylo 18 let, studoval jsem na střední škole ve Spojených státech v Michiganu, a kdyby se tehdy konaly volby, mně bylo čerstvě 18 let, naštěstí volby se nekonaly, protože kdybych musel cestovat nějakých 480 kilometrů z Michiganu na nejbližší zastupitelský úřad, který je v Chicagu, tak je to 480 kilometrů, 8 hodin a 5 minut hromadnou dopravou, 8 hodin tam, 8 hodin nazpátek, takže to máte v podstatě celodenní nebo dvoudenní výlet. Myslím si, že spousta lidí takovéto překážky nepřekoná a řekne si, Česká republika na mě kašle a bohužel nemám stejný standard služeb, jako mají lidé z ostatních zemí světa. Protože Česká republika je jeden z posledních států v Evropě, který nemá zavedenu možnost volit poštou pro občany, kteří žijí v zahraničí.

Možnost volit poštou si představujeme tak, že člověk vyplní jednoduchý formulář na Portálu občana, kde vyplní, kde bude žít, případně tam nahraje doklad o tom, kde bude bydlet, kam chce poslat lístky, a digitalizace se postará o všechno ostatní. Člověk dostane poštou ty obálky, bude moci sledovat na internetu, jak probíhá doručení, a současně potom pošle zpátky ty obálky a zase v rámci komerční služby bude vidět, jestli byly doručeny na zastupitelský úřad, kde budou posčítány. Myslím si, že to je něco, co je odzkoušené i u našich nejbližších sousedů na Slovensku, kde korespondenční volbou volilo asi 70 000 lidí, to jsou nějaká 2 %, tedy bavíme se tady o 2 % občanů s volebním právem, kteří využijí této možnosti. Není to žádné masivní rozšíření, o tom můžeme přemýšlet do budoucna, ale zatím je to navrženo takto opatrně, čili pro Českou republiku přibližně dvakrát větší by to bylo asi 140 000 lidí. To je samozřejmě výrazně víc, než dneska volí jenom na těch zastupitelských úřadech, které jsou těžko dopravně dostupné, stovky a tisíce kilometrů.

Pokud korespondenční volbu zavedeme, bude to mít výhody spočívající samozřejmě v tom, že naši občané budou mít snadnější možnost volit, je to lepší služba a zvýší to důvěru v celý náš politický systém, nebudou muset dojíždět, posílíme tím vazbu, což má i ekonomický a společenský přínos, protože přece jenom když někdo žije v zahraničí a má vazbu k České republice, tak si třeba objednává výrobky z České republiky, udržuje vztahy s občany na našem území a všechno to přispívá k tomu, aby se tady dobře žilo. Výrazně bude také vyšší pravděpodobnost, že se Češi ze světa budou vracet.

Nyní krátce k námitkám, které jsou proti korespondenční volbě. První námitka je, že porušuje tajnost hlasování. Nemyslím si, že to je tak, protože v podstatě když jdete dneska k volbám, tak si volební lístky můžete také - a většina lidí to dělá, že je dostane domů a už doma si je poskládá do obálky, tak aby potom nezmatkovali ve volební místnosti, a tímto způsobem bychom mohli říkat, že naše volba za plentou a s urnou není tajná, protože otec rodiny nebo někdo může doma donutit všechny členy rodiny, aby strčili do obálky jednu konkrétní politickou stranu. To sice teoreticky možné je, ale nikdo na základě toho nezpochybňuje, že by ta volba byla tajná, a pokud by se to dělo v nějakém měřítku, které by mělo možnost ovlivnit volby, tak ty hlasy by samozřejmě byly neplatné a bylo by možné na základě toho ty volby zpochybnit, pokud by to mělo vliv na jejich výsledek.

Druhý argument, který je uváděn proti korespondenční volbě, tak je údajné množství podvodů, ke kterým dochází. Pokud jde o podvody v Americe, tak to je vesměs příběh, který nám vypráví dezinfo scéna, že v Americe docházelo údajně k masivnímu falšování korespondenční volby. Posoudily to soudy ve všech 50 státech i v District of Columbia a dospěly k závěru, že to tak nebylo, nic takového se neprokázalo, a všechna velká média to označila v Americe za dezinformaci, kterou šíří člověk, který se nedokáže smířit s tím, že prohrál volby.

Pokud jde o příběh, který se vypráví v Rakousku, že údajně kvůli podvodům v korespondenční volbě byly zrušeny volby prezidenta Van der Bellena, tak to je také věc, která je totálně překroucená, protože v daném případě druhé kolo voleb bylo zrušeno z toho důvodu, že komise na zastupitelských úřadech započaly sčítání příliš brzy, a tím porušily zákon a na základě toho tamější soud dospěl k závěru, že je potřeba ty volby opakovat, protože byla porušena procesní pravidla. Ale nebyly prokázány žádné masivní podvody. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP