(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pauza, která byla do 15 hodin, již skončila, tudíž budeme pokračovat v diskusi, kde nyní je tedy přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová a následuje paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, je po obědě, lavice zejí prázdnotou, hlavně ty napravo a uprostřed. Dovolte mi, já se samozřejmě dostanu ke korespondenční volbě, ale předtím chci takovou, takový ekonomický exkurz a samozřejmě to propojím.
Úspory českých domácností se za dva roky vinou nezvládnuté inflace smrskly o více než čtvrtinu a v důsledku růstu cen nebudeme mít podle oficiální prognózy Ministerstva financí ani v roce 2026 reálnou mzdu na úrovni roku 2019. Reálné mzdy totiž klesají nejrychleji ve vyspělém světě a za pár týdnů navíc miliony českých zaměstnanců na vlastní kůži pocítí, že jim v důsledku daňového balíčku klesly i mzdy čisté. Jinými slovy, vrátili jsme se s Fialovou vládou několik let do minulosti.
Česká republika je tak jedinou zemí v Evropské unii, která se ještě nedostala na svou předcovidovou úroveň. Spotřeba domácností je 10 % pod úrovní roku 2019. V důsledku chybné hospodářské politiky vlády klesl v minulém roce hrubý domácí produkt naší ekonomiky o půl procentního bodu HDP a klíčovým průmyslovým zaměstnavatelům příští rok vzrostou náklady na energie o více než 100 %. Máme 3 miliony lidí na hranici chudoby, raketově roste počet domácností, které dávají na bydlení celou polovinu svého rozpočtu, a pochopitelně tak omezují jakoukoliv vedlejší spotřebu, která by přitom mohla naši ekonomiku nastartovat. Máme největší energetickou inflaci na světě, výběr daní naopak nejhorší nejméně od roku 2012. Jen na nejdůležitější dani - DPH - nedokázala v loňském roce tato vláda vybrat astronomických 24,2 miliardy korun, dalších 12 miliard korun na dani z tabáku a stěží uvěřitelných 46 miliard korun na dani z neočekávaných zisků. Čísla tuto vládu nekompromisně usvědčují z toho, na co ji pravidelně upozorňuji při každé vhodné příležitosti už 24 měsíců.
Českou republiku doběhla politika rezignace na boj s šedou ekonomikou a daňovými úniky a podvody. Tato politika je jí totiž systematicky ordinována od příchodu ODS na rezort financí v prosinci roku 2021. Podle vyjádření Finanční správy procházíme renesancí výplat na ruku, což s sebou logicky nese boom zneužívání sociálních dávek. To potvrzují i oficiální statistiky Úřadu práce, podle kterých všechny sociální dávky trhají historické rekordy. Navzdory daňovým balíčkům, které drtivě dopadají na nejchudší i na střední třídu, naše země hospodaří nejhůře, jak kdy v nekrizových letech hospodařila. A to je ještě deficit uměle snižován pomocí rozpočtových triků a faulů, které odsoudila i Národní rozpočtová rada.
Současná vláda za pouhé dva roky 2022 a 2023 dosáhla souhrnného deficitu 648 miliard korun a pro rok 2024 navrhuje deficit dalších 252 miliard. Tedy za tři roky, když se dostane na schválený deficit, zatíží budoucí generace dluhem ve výši 900 miliard korun, čímž vysoce předčí vlády předcházející, které na souhrnný deficit o 120 miliard korun menší potřebovaly celých sedm let. A pokud bude současná vláda pokračovat, můžeme se na konci jejího panování těšit na souhrnný deficit 1 355 miliard. A to vše samozřejmě za neutuchající marketingové kampaně plné hesel o rozpočtové odpovědnosti a nutnosti vrátit veřejné finance do dobré kondice. Zatímco provozní výdaje státu vesele o desítky miliard korun ročně bobtnají, protože nikdo z kompetentních ministrů není ochoten ani náznakem dostát svým předvolebním slibům, investice v letošním roce klesnou o 18 miliard korun. A k největšímu poklesu dojde tam, kde jsou vůbec nejpotřebnější - v kapitole Ministerstva dopravy nebo v kapitole místního rozvoje. Takže zatímco globální konkurence české ekonomiky hledí dopředu a rozvíjí svůj potenciál, Česko přešlapuje na místě, ba co hůře, vykračuje si čelem vzad.
Inovační strategie připravená naší vládou na zlatém podnose - hozena premiérem Fialou do posledního šuplíku ve Strakově akademii. Nemáme plán, nemáme vizi, ztrácíme čas a hlavně ztrácíme budoucnost. Vláda, která ještě uprostřed loňského roku slibovala, jak udělá z Česka křižovatku uprostřed Evropy, není schopna udělat pro rozvoj naší země absolutně nic. Existuje sto a jeden důvod, proč by se vládní strany měly vrátit ze svých obláčků rádoby hodnotové politiky na zem a začít řešit sociální, ekonomický a technologický stav naší země. Proč by měli začít naslouchat nezávislým ekonomům a akademikům bijícím na poplach, svolat mimořádné jednání ekonomických ministrů se zástupci průmyslu a školství a s Národní ekonomickou radou vlády. Nedokážu uvěřit, že vláda nic z toho nečiní a její hlavní prioritou je tváří v tvář chřadnoucí volební podpoře napříč společenským spektrem zmrzačení jednoho z nejkvalitnějších a nejnezpochybnitelnějších volebních systémů na světě v domnělé snaze urvat si za každou cenu několik desítek tisíc hlasů krajanů žijících v zahraničí, kteří jejími pustošivými kroky ještě jako jediní nebyli dotčeni.
Hnutí ANO jako nejsilnější politická síla v zemi apeluje na vládní koalici, aby nezneužívala své aktuální většiny v Poslanecké sněmovně k prosazení zásadních změn volebního systému ke svému vlastnímu domnělému prospěchu. Apelujeme na pětikoalici, aby se v první řadě zabývala řešením skutečných a akutních problémů této země, nikoliv pokoutními způsoby, jak se udržet u moci. ***
