(11.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Proto to tady prokládám i citáty odborníků a podobně. A proto taky my budeme se snažit zabránit přijetí tohoto zákona, protože to je chaos. Úplný chaos to způsobí. Způsobí to ztrátu důvěry řady občanů v demokracii, v demokratické působení České republiky a to my v SPD prostě nechceme! My nechceme chaos. My nechceme, aby to bylo jako když ve Spojených státech nespokojení občané právě na základě pochybností s korespondenční volbou potom vzali ztečí prostě český parlament (?) a - v uvozovkách - nás tady vyházeli z oken. Protože volby, to je elementární, klíčový pilíř demokratického řízení našeho státu a vůbec jakéhokoliv civilizovaného státu.
Takže bych chtěl poprosit i média, jestli můžu tedy poprosit, aby při té argumentaci o korespondenční volbě - a musím říct, že se o to mnoho novinářů snaží pozitivně, brát ty věcné argumenty, to ne, že ne - ale chtěl bych poprosit všechny, aby se nesklouzávalo k titulkům, že se tady někdo bojí nebo nebojí. O tom přece to vůbec není. A doufám, že už tady poukazuji jakoby - podrobně se snažím opravdu věcně, věcně. Věcně tady rozebírám, proč a která pasáž, z jakého důvodu je to problém.
Mimochodem, profesor Drulák varuje před dalším krokem, který podle něj bude reálně následovat, zavedení korespondenční volby v Česku i po vzoru USA. Přitom ve Spojených státech se stala korespondenční volba jedním z pilířů předvolební strategie odpůrců prezidenta Donalda Trumpa. V čísle, v tehdejším únorovém čísle časopisu Time - světoznámý časopis, že jo? - se sami pochlubili úspěšným - cituji - spiknutím na záchranu prezidentských voleb. Takže vidíte, že oni se tam k tomu i dokonce hlásili, dokonce veřejně. Na rozdíl od minulosti už aktivisté nemuseli přesvědčovat potenciální Bidenovy voliče, aby šli k volbám. Nejprve vylobbovali dostatečné rozšíření korespondenční volby, pak už jen stačilo, aby se vydali do velkoměstských ghett a obyvatelům pomáhali vyplňovat a odesílat hlasovací lístky, upozornil Drulák.
No, podle těch informací, co já mám, tak samozřejmě systém ve Spojených státech je v podstatě už jiný v tom, že ne v každém státě jsou občanské průkazy, ID průkazy, takže tam mají třeba řidičské průkazy a podobně. Mimochodem v Japonsku, včera jsem slyšel argument, že v Japonsku je korespondenční volba - ano, je - a v Japonsku také nejsou ID průkazy a občanské průkazy, neexistují. Neexistují. Jak víme, tak donedávna, cca do teroristického útoku 11. září, nebyly ani Británii. Takže Británie potom změnila zákony a už to tam je, podle mých informací. No, a jakým způsobem se lidé identifikují? Mají řidičský průkaz, kartičku zdravotní pojišťovny a tak podobně. V Japonsku neexistuje občanský průkaz ani ID průkaz. To znamená, už jenom když tedy říkám, že v každé zemi je korespondenční volba pojatá jinak, tak jenom poukazuji i na tyto poměrně zásadní věci. A protože v minulosti jenom - to tedy odbočím trošku - v minulosti se vzbudila diskuse na to, jestli by v Japonsku neměl být nějaký ID průkaz, nějaký občanský průkaz, je to už tak 20 let, ta diskuse, nebo 25 let, ale pamatuju na to, samozřejmě, a Japonce zdvihla taková vlna odporu - a tím hlavním argumentem, že by se cítili, že jsou někým sledováni, státem, že by je stát sledoval, že by je stát někde, že by je potom mohl nějakým způsobem, byli by v nějakých registrech různých, všech možných a bůhví co by se s těmi jejich osobními údaji dělo. Takže potom, i když se na jednu chvíli marginálním způsobem ta politická debata nastartovala, tak hned zase ta politická debata usnula, protože Japonec prostě chce mít svobodu, svobodu a demokracii. Je to jedna z největších, nejvyspělejších zemí na světě. Je to prostě jedna z největší demokracii na světě. Takže ono zase spojovat to a to, to taky není úplně... ukazovat tady, konkrétně vám říkám příklad, že ukazovat na to, že tam někde jsou korespond... tam a tam, ony jsou všude totiž jinde a jinak a na základě jiné ústavy, jo? A jinak se sčítají a tak podobně. Mimochodem, pro vaši informaci. Korespondenční volby tady na japonské ambasádě probíhají tak, že se tam dostavíte osobně. Dostavíte a tam něco vyplníte a pak tam nějakým způsobem volíte.
Takže to byla ta volba, která byla, sami mě oslovovali taky v minulosti. To znamená, chci jenom říct, že - ale detaily víc neznám, protože se tím nezabývám víc - takže jenom vám říkám, že co se týče ID průkazů, že je ta realita prostě jiná v každé zemi. No a právě v Americe s tím byly problémy, takže tam mohlo docházet k těmto věcem. Ale samozřejmě pak se ukázalo, že je to v souladu zřejmě, protože když probíhaly soudy, tak že je to v souladu s americkými pravidly, protože každá země to má jinak. Takže není ID průkaz, někdo to tam vyplní, někdo to odešle za někoho. Pak se hlasovací lístky tam někde válely po zemi, že jo, jak víme, a podobně.
No tak tenhleten systém rozhodně tady nechci. Ale jenom říkám, že každá země má specifika a nemůže - a to opravdu snad takovéhle... jít... jako tady si brát příklad? Tak to tedy by bylo opravdu úplně šílený. Ale to ani vládní koalice, předpokládám, nechce, protože to je úplná, už úplná destrukce. Takže v souladu s americkými pravidly to evidentně je, ale jako že by to bylo správně, tohleto, tak to tedy podle mého názoru, tady bych to nechtěl, takovýhle způsob, že v podstatě ani nevíme, kdo tady volí, a tady neziskové organizace pomáhají vyplňovat, vyplňují a odesílají hlasovací lístky za jiné lidi. Tak to opravdu ani není v souladu s českou ústavou, naštěstí. Naštěstí toto není v souladu s českou ústavou. Ale znova je to další příklad toho, jak v každé zemi ústava je jiná. Takže říkat, že to někde jinde je, tak za mě je to úplně lichý argument, protože v různých zemích je to různým způsobem. A jak vidíme, i způsobem, který je přímém, příkrém rozporu se stávající českou ústavou. A rozhodně jsou to způsoby voleb, které prostě nechceme, i když jsou to demokratické země, ale v každé zemi je to prostě jinak. Je to jinak. Takže takto to je.
Drulák varuje... aha. (Přejde v materiálech dál.) Ani politolog Stanislav Balík není přesvědčený o užitečnosti korespondenční volby. Naopak ji označuje za hodně nebezpečnou hru, jejímž výsledkem může být devalvace českého funkčního volebního systému. Politolog Balík sice uznává, že z hlediska evropských zemí je Česko s absencí korespondenčního hlasování anomálie, nicméně upozorňuje například na to, že ve Francii šlo korespondenčně hlasovat do roku 1975, kdy to bylo kvůli podvodům zrušeno. Zavádění korespondenční volby v západních demokratických zemích přičítá jistému módnímu trendu, podobně jako přímou volbu prezidenta. Podle Balíka reálně hrozí, že - cituji - v kontextu debat o podvodech se zaslanými lísky v minulých prezidentských volbách v Rakousku či USA - v závorce: skutečných či smyšlených - přestanou lidé důvěřovat celému volebnímu procesu. Jakékoli těsnější výsledky budou odmítány jako zfalšované. A možná ne jenom těsnější. Uvěří-li nezanedbatelná část lidí, že je možné falšovat, tak i kdyby to tak nebylo, bude to pro legitimitu zvolených témat totéž, jako by se skutečně podvádělo.
No, tak u tohohle se zase zastavím ve svém projevu. To je přesně to, na co my upozorňujeme. Fialova vláda chce destrukci. Destrukci demokracie, destrukci demokratického systému v České republice, jenom proto, protože za každou cenu se chcete udržet u vlády, když vidíte, že vám voliči už nevěří. A to je opravdu obludný a zrůdný plán. Protože zničit celou Českou republiku, demokratické řízení, které se tady buduje od roku 1918 od Masaryka, a o tom budu hovořit, abych vám to vysvětlil - protože právě knížky o Tomáši Garriguovi Masarykovi, jsem si zaškrtl pasáže a označil jsem si je, které v této souvislosti je potřeba zmínit a vysvětlit. Samozřejmě v těch pasážích jsem si tady v této souvislosti ohledně demokratického řízení zaškrtl trochu více. ***
