(12.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Tady začnu pasáží, která má název Demokracie. Lubomír Kopeček a Vít Hloušek uvádějí, že pojem demokracie pochází z řeckého slova democratia, což se běžně překládá jako vláda lidu. Oba autoři si však kladou otázku, co to ta vláda lidu vlastně je? V literatuře najdeme velké množství odpovědí. - Jenom dodám, že to budu samozřejmě průběžně komentovat. Stejně jak teď, když jsem řekl ten svůj úvod. Koukám, že mluvím 3,5 hodiny. To byla ta úvodní pasáž. Vidíte, že samozřejmě mám poznámky a vždycky k nim dodávám svůj vlastní komentář, který, jak jste si všimli, je ještě rozsáhlejší než ty moje poznámky. Takže rozhodně nikdo nemůže říct, že to tady čtu. Protože už si umím představit, jak někteří ti provládní novináři píší, tak už to zase Okamura četl. Ne, já nečtu, čtu své poznámky, případně nějaké pasáže a ve svém projevu je komentuji. Komentuji tu situaci, která tady je. Teď budu číst trošku víc, ale zase tam vždycky vložím své komentáře k té situaci.
V literatuře najdeme velké množství odpovědí na to, co to vlastně ta vláda lidu je, že samotný pojem demokracie není všemi autory jednotně definován a chápán. Kopeček a Hloušek připomínají definici demokracie podle Abrahama Lincolna, který prohlásil, že demokracie, vláda lidu, je prostřednictvím lidu a pro lid, autoři Hloušek, Kopeček, 2003, strana 15.
Jenom jsem chtěl říct ještě jednu věc. Od začátku říkám, a jsem rád, že to chápe i předsedající, který se možná mezitím už vyměnil, protože nevidím dozadu, tak samozřejmě plně se věnuji tématu voleb. Voleb, demokracie, státního zřízení, jak by to mělo fungovat, a myslím, že i v celé té svojí úvodní pasáži na to jasně poukazuji, i o čem budu mluvit a jak budu mluvit. Tak bych chtěl jenom předem říct, aby se snad někdo nesnažil mě přerušit, že to by bylo zoufalé a stejně by to nefungovalo, protože já se přerušit nenechám samozřejmě. Protože to tedy ne, aby mě přerušovali. Třeba tady bude řídit schůzi někdo ze strany, která má 2 % preferencí, a náš volič to chce slyšet, tyhlety věci, argumentaci. Prostě to tedy fakt ne. Tady musí být demokracie. Varuji ještě před jedním krokem, prosím vás, varuji vás, vládní pětikoalici. Někde jsem zaslechl včera v kuloárech, že snad někdo - tady probíhá první čtení, ještě jsem se ani nedostal pořádně ke slovu a náš místopředseda Radim Fiala se ještě vůbec nedostal ke slovu, protože ten půjde až zítra v devět, protože také potřebuje delší prostor - že snad někdo chce omezovat řečnickou dobu nebo dávat nějaký pevný čas hlasování. Tak to se tentokrát nesetká s kladnou odezvou v žádném případě. Takže s tím se tady můžete rozloučit, to tedy opravdu nebude takhle fungovat.
Myslím si, že budu mluvit minimálně za SPD, že nemůžete počítat opravdu do konce volebního období s jakoukoliv dohodou na ničem. To prostě jakákoliv dohoda není možná s SPD na ničem, jako že sami víte, že i vládní pětikoalice občas s něčím přijde. Protože naši poslanci už po zkušenostech s důchody, co jste nám udělali s důchody, kdy ani naši poslanci, kteří to mají v gesci, kteří tady měli pozměňovací návrh, který mají právo předložit a vykonávat svůj mandát, tak se nemohli vyjádřit. To je vrchol, tohleto! Takhle tedy ne! I ti, kteří mají v gesci přímo sociální věci a podobně, tak se nemohli vyjádřit, například tady naše kolegyně Šafránková. Pak se tady zoufale její návrh snažil navrhnout předseda poslaneckého klubu Jakob z TOP 09. Její návrh tady prezentuje u mikrofonu, aby se nějakým způsobem, řekl bych, zmírnila ta ústavní stížnost prostě, protože není možné, že se nenechá pozměňovací návrh, který je avizovaný ještě dlouho předem, tak umožnit vyjádření tomu poslanci, který chtěl dát návrh. Navíc procesní návrh, který je v jednacím řádu Sněmovny.
Takže jste se stal, pane Jakobe, prostřednictvím předsedajícího - sedíte vedle mě, tady v záběru to není vidět - mluvčím SPD na chvíli. Já jsem vás vyzýval, ať nejste naším mluvčím. My nechceme mluvčího z TOP 09, aby prezentoval naše názory. My bychom si je rádi tady odprezentovali sami v souladu se zákonem o jednacím řádu a v souladu s ústavou. V ústavě je jasně řečeno, že poslanec vykonává mandát osobně, tak my vůbec nechceme, a už to ani nezkoušejte vykonávat mandát za nás. My nechceme, aby tady TOP 09 paní Pekarové vykonávalo naše mandáty za nás. My si budeme říkat, co chceme. My máme odpovědnost vůči voličům. Takže to jenom předem avizuji. Protože poté co naši poslanci nemohli tady promluvit, přestože to bylo předem avizováno - ale to nebyla promluva, znovu upozorňuji, to byl normální návrh na vrácení do předešlého čtení. To je v souladu se zákonem o jednacím řádu a poslanec má právo to podat. To nebyla obstrukce, to nebyl návrh. A vy jste nechtěli umožnit, neumožnili jste podat tento návrh. Takže to je absolutní vrchol, tohle! Doufám, že všichni rozumíme, o čem tady mluvím. To nebylo řečnění vůbec, ona chtěla podat - dokonce ten, kdo to měl v gesci u nás, celý ten zákon. Ona je naším garantem, což všichni víte v celé Sněmovně, kdo má co v které straně na starosti, kterou problematiku má na starosti, je členem toho výboru logicky. Takže tohle bylo opravdu za hranou a to tady prostě opakovat nechceme, takovéhle věci. Aby za nás naše návrhy v rámci toho, že chcete prostě protiprávně, protizákonně ukončit diskusi, tak cizí poslanci cizích stran, a ještě k tomu vládních, se stávají mluvčími našich návrhů, protože nás nechcete nechat promluvit. Nechte si tyhlety manýry opravdu. To není ani k úsměvu. Vy se tady usmíváte, ale mně to k smíchu vůbec nepřipadá. Takže nemluvte za nás, prosím vás ve vládní koalici, nevystupujte na mikrofon, jenom abyste nás nenechali mluvit, protože chcete prostě časově utnout na pevný čas debatu. Co je to za manýry? Vždyť poslanec podle ústavy vykonává mandát osobně. Jak můžete vůbec přeneseně k tomuto takhle přistoupit? To prostě není normální. To je jako kdybych já chtěl tady něco říct a přišel tady pan Jakob, předseda klubu TOP 09, a moje návrhy tady říkal v mém zastoupení, o čem se má hlasovat. Co to má znamenat vůbec? Vždyť jako poslanci jsme si všichni rovni v tomhletom. Jako to jsou opravdu tendence, které musíme... Já jsem o tom nechtěl mluvit, ale teď, když jsem si všiml, že sedíte tady vedle mě u stolku zpravodaje (k poslanci Jakobovi), tady dva metry vedle mě, tak to musím prostě poznamenat v souvislosti s touhletou debatou. To fakt jako nemyslíte vážně, opravdu. Nejen že si to nepřejeme, ale za druhé je to úplně nepřípustné, protože poslanec podle ústavy koná mandát osobně. Tak to jsou také prostě protiústavní kroky, tohleto. Takže to je prostě tahleta věc.
Takže já budu pokračovat. Giovanni Sartori doporučuje chápat demokracii v jejím původním, čili doslovném překladu jako vládu lidu či moc lidu. Dodává, že významy slov mají svoje dějiny, což znamená, že určité slovo má konkrétní význam a my bychom měli slovům jejich původní význam ponechat. Současně však konstatuje, že se definice pojmu demokracie jako moci či vlády lidu ukazuje jako velmi nejednoznačnou. Sartori 1993, strana 23.
Jiný přístup k pojmu demokracie uplatňuje Robert Dahl, který nepovažuje za důležité přesně definovat pojem demokracie. Za přínosnější považuje, stanovíme-li soubor pravidel a zásad, podle nichž budeme ve státě jednat. Tímto souborem pravidel a zásad je míněna ústava. ***
