(14.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Vraťme se k pojmu nepolitická politika. Není to termín, který by poprvé použil Masaryk. U nás ho již předtím užíval Karel Havlíček Borovský. Masaryk chtěl nepolitickou politikou poukázat na mravní přesah, jaký by politika měla mít, a současně jí vyjádřil každodenní rovnou práci, kterou jedinec vykonává pro národ. Drobnou prací míní Masaryk práci, kterou děláme zodpovědně, poctivě a s láskou, a tím se naše práce stává užitečnou pro ostatní lidi.
Masarykovu myšlenku nepolitické politiky převzal Václav Havel, který ve svém spisu Politika a svědomí mluví o antipolitické politice. Havel pojmem antipolitická politika vysvětluje smysl disidentského hnutí a současně vyjadřuje to, čím by politika měla a neměla být. Podle Havla by politika neměla být manipulací, intrikami a pragmatickým kalkulem. Naopak by měla být praktikováním mravnosti, starostí o bližní a bojem za správnou a pravdivou věc. Havlova vize antipolitické politiky je podobná, ne-li totožná s Masarykovou představou nepolitické politiky. Oba se shodují v tom nejdůležitějším, a to je to, že politika by měla být mravní. Je to tady Havel píše, tady je ta pasáž na straně 442.
Spisovatel Jan Bauer poukazuje na nejvýraznější podobnosti mezi Masarykem a Havlem, že nejvýraznější podobností mezi Masarykem a Havlem je jejich morální opravdovost. Oba ve své době vystoupili proti nefunkčnímu a nespravedlivému státnímu zřízení a zasloužili se o vznik nového, demokratického státu. Oba bojovali za stejné hodnoty, za pravdu, spravedlnost a svobodu, které vždy veřejně hájili. Ačkoliv oba muži pocházeli z jiného rodinného zázemí, jeden byl syn velkopodnikatele a stal se umělcem, druhý byl synem kočího a stal se vysokoškolským učitelem, je mezi nimi shoda v tom nejpodstatnějším - vírou (ve víře) v člověka a jeho morální kvality. Toto je pasáž, kterou píše spisovatel Jan Bauer, strana 90. Není to moje hodnocení, je to citát z té knihy.
Josef Král píše, že podobně jako většina teoretiků i Masaryk tvrdí, že nejlépe podstatu demokracie vyjadřuje heslo Velké francouzské revoluce - volnost, rovnost, bratrství. Historicky se právě z těchto ideálů zrodila demokracie. Demokracie vzešla z individualismu a požadavek volnosti a svobody je jen vyústěním toho, že si člověk začal uvědomovat sám sebe, svoji individualitu a osobnost. S uvědoměním si své individuality souvisí i požadavek po přirozené rovnosti člověka ke člověku a v neposlední řadě to koresponduje s naplněním ideje bratrství, tedy lásky člověka k druhému člověku, neboli, jak říká Masaryk, humanity. Idea bratrství představuje vrozenou lásku, která je spontánní, nezištná a užitečná. A člověk... a člověk... Pardon, teď tady mám poznámku nějakou. A člověk přirozeně pociťuje k druhému člověku, píše Král na straně 22.
Velká francouzská revoluce na konci 18. století stvořila ideové základy pro demokracii budoucí, teprve čekající na její uskutečnění. K rozšíření demokracie a humanity došlo po první světové válce v roce 1918, kdy začaly vznikat nové a demokratické státy. Goňcová píše, že v boji evropských národů za vytvoření vlastního státu spatřoval Masaryk i smysl války jako takové. Viděl v ní úsilí evropských států o odstranění starého neuspokojivého režimu a místo něj přijetí nového demokratického uspořádání společnosti. Masaryk predikoval, že svobodná a demokratická volba povede v budoucnu ke vzniku Spojených států evropských, které by byly postaveny na myšlence vzájemné hospodářské pomoci a spolupráce a na společném sdílení hodnot humanity. Strana 29.
Celá Evropa kulturně vzešla z Ježíšových hodnot, a proto je potřeba tyto sdílené hodnoty zachovat a dále rozvíjet a pěstovat. Inspirací pro vytvoření spojené Evropy byly Masarykovi Spojené státy americké, které v té době představovaly silný, ekonomicky vyspělý stát, jenž změnil vývoj války. Navíc tu mluvíme o státu demokratickém, od kterého by se mohly evropské státy učit, co to znamená demokraticky žít. To jsou závěry tady samozřejmě z té knihy, ze které cituji.
Masaryk nejednou řekl - protože samozřejmě teď, co se děje ve Spojených státech, co se dělo při těch minulých prezidentských volbách, a s tím, jak teď tady favorit prezidentských voleb Donald Trump, a sledujeme ty snahy, aby se v podstatě nemohl účastnit voleb, no tak to opravdu sleduji se zájmem samozřejmě a sleduji to opravdu s velkou obavou o demokracii ve Spojených státech. Protože s tím jsou samozřejmě problémy. A když si vzpomínám, teď jsem zapomněl, jak se ta zpráva jmenovala, už jsem o ní dlouho neslyšel, možná to má své důvody, je to ta zpráva, jak to americký ministr zahraničí vždycky jednou za rok, to určitě taky mnozí z vás znáte, tu zprávu, vždycky publikoval zprávu o demokracii ve světě. Zpráva o demokracii ve světě se to jmenovalo. A já jsem, jestli si pamatujete, ti, co jste tady déle nebo kdo to sledujete, tak ještě tak cca v minulém volebním období, možná tak do poloviny minulého volebního období, neustále i mainstreamová média, to byly plné články tady vždycky na mainstreamu, že Američani, vláda USA formou této zprávy o demokracii v Evropě vždycky vyčítala různým světovým zemím, jak jsou nedemokratické, co se tady nedemokratického děje. České republice tam byl vyčítán přístup k Romům. To teď nebudu hodnotit, jenom si pamatuju, že to tam vyčítali. A nějak poslední roky o té zprávě neslyšíme z mainstreamových médií a odnikud. Já si myslím, že je to správně, protože si myslím, že už jenom neinformovaný člověk, neinformovaný člověk, tím myslím novináře, neinformovaný novinář by mohl odkazovat na americkou demokracii dneska. Protože tam miliony Američanů ztratily víru v demokracii po těch minulých prezidentských volbách. A to, co se tam dneska děje s favoritem na amerického prezidenta, no tak to... Nejsem insider, ale jenom to, co čtu, a to, co slyším, tak to opravdu naopak my bychom měli vydat zprávu, obavu o demokracii ve Spojených státech. My! A hlavně říct, ať nám Američani nic neříkají, jak to tady máme dělat!
Vy chodíte na americkou ambasádu, Fialova vládní pětikoalice tam chodí, vaši poslanci tam chodí. Ano, chodí. Vy tam chodíte na rady, na porady. My tam nechodíme. Vy tam chodíte na rady, na porady, k Američanům. Samozřejmě, já to vím, že tam chodíte, my to tady víme, že jo, já tam nechodím. Takže chci jenom říct, že vám jenom říkám, že byste taky vašim, jako té Bidenově administrativě, byste mohli taky říct, ať prostě opravdu tam ty volby probíhají demokraticky, je vyzvat. Ať si hlavně nechají vměšování do vnitřních záležitostí České republiky. Já jsem byl veřejným podporovatelem a byl jsem jediným tuším českým veřejným podporovatelem Donalda Trumpa před tou první volbou, tak mě Američani dali i na ten seznam veřejných mezinárodních politických podporovatelů Trumpa. Takže já proti Americe nic nemám samozřejmě. Vůbec nechápu, jak někdo může něco říkat, že je někdo tady proti Západu. Já to nechápu, co tím myslíte. Já na rozdíl od vás všech z pětikoalice jsem veřejně podpořil, nebál jsem se veřejně podpořit před tou první volbou amerického prezidenta Trumpa. Já jsem se přihlásil k západnímu politikovi z té vaší obdivované Ameriky a udělal jsem správně tenkrát. Udělal jsem správně. ***
