(18.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Nechtějte na mně, abych to četl teď znovu. Vždyť už jsem se dostal do poloviny. (Pobavení v sále.) No, já už jsem na straně... já jsem ve střední části projevu, nepočítám úvod, ale tu střední pasáž mám na 100 stran a už jsem u strany 70. Nepřivádějte mě k zoufalství, jo?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem pouze chtěl, že jsme v souladu s jednacím řádem. Pochopil jsem vaši strategii. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Už jsem se naprogramoval, že už jsem devět hodin nešel na WC, ale ještě samozřejmě...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment neřeším vaši fyziologii, mě zajímá soulad s jednacím řádem.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ne, problémy nemám. Mně se nechce, takže všechno v pořádku. (Předsedající: Prosím, pokračujte.) To ještě bude trvat, než se mi bude chtít. Všechno jsem si připravil už včera totiž. (Pobavení.)

Takže spojení Masarykových, Hajnových stoupenců v jednu politickou stranu... Protože... Podívejte se, no, už nebudu, já půjdu věci, já už vás tady nechci zase... já nechci zdržovat prostě. Takže spojení Masarykových a Hajnových stoupenců v jednu politickou stranu se v tomto světle jeví jako zcela přirozené.

Protože já vám chci prostě říct, že vy, když takhle zasáhnete do té ústavy a takhle prostě překopete, že nesplňuje to tu rovnost a nesplňuje to tu tajnost, tak prostě ten vývoj té české ústavy, toho českého státu a toho demokratického prostředí měl prostě zásadní vývoj, který se postupně formoval a prostě nelze, se snažím vysvětlit, pane místopředsedo, abych to tady ještě řekl, nelze přece, se vám tady snažím vysvětlit, když to má takovýhle dlouhý konsekvence prostě, jako jak se to formovalo, jak ta Česká republika se vyvíjela s těmi českými občany, jak postupně se vyvíjel volební systém, tak já se tady snažím vysvětlit, že nelze takhle přijít prostě s poslaneckým návrhem, s kterým prostě úplně překopete rok před sněmovními volbami, a já se vám snažím vysvětlit, že to prostě je špatně, tenhle ten návrh. Z hlediska ústavního, z hlediska legislativního, z hlediska historického, z hlediska i toho tatíčka Masaryka, prostě o tomto tady mluvím, jo. Tak když jste přišel, tak vám jsem to ještě tedy vstřícně vysvětlil. Tak už teď půjdu k věci. Ostatně to se snažím celou dobu. Tak jo, takže takhle je to, jo? Takže zas na mně, jako když se to týká 10 milionů občanů v České republice, tak na mně nechtějte, abych jako se k tomu nevyjádřil.

Takže spojení Masarykových a Hajnových stoupenců v jednu politickou stranu se v tomto světle jeví jako zcela přirozené. Sloučení dvou pokrokových skupin tedy nebylo výsledkem pouze politické strategie, nýbrž bylo iniciováno především jejich stejným ideovým základem, přesvědčením o potřebě realismu v české politice. Díky České straně pokrokové se Masaryk v roce 1907 znovu dostává do říšské rady, přestože strana patřila k malým a volebně nepříliš úspěšným politickým subjektům. V parlamentních volbách roku 1907 získala strana dva mandáty a v roce 1911 už pouze jeden mandát, a to Masarykův. Takže prostě něco, co se tady formovalo jako - děkuju za ten dotaz, ale tím pádem se musím vyjádřit, ale o to déle, že jo, samozřejmě - tak jako něco, co se tady formulovalo desítky let, vůbec ta příprava toho českého státu a ústavy, pak se to tady formovalo i během nějakého nelibého období, samozřejmě, že jo, a tak dále, se to tady formovalo další roky. A ten systém si postupně sedal, není zpochybňován, není napadán. A teď vy přicházíte, abych to tady ještě dovysvětlil, s těmi dvěma zákony, jak o korespondenční volbě, tak novela zákona o státním občanství, kde poslaneckým návrhem bez jakéhokoliv prodiskutování v širší veřejnosti, ale i s odborníky, když už jsem jenom... to zůstanu mimo tady Sněmovnu, tak najednou prostě měníte úplně na solar, měníte systém úderem na solar, který se tady formoval, prostě já to se vám tady snažím vysvětlit postupně jako, jo? A ještě to budu vysvětlovat taky, jako abyste si to uvědomili, že to je špatně. Protože to takhle nejde, přece to takhle vystřelit od boku, takovouhle věc, jako která ještě... Notabene když se to týká prostě korespondenční volby pro lidi, kteří z hlediska té závažnosti tedy, kteří tady ani nemají potom odpovědnost za to, jak volili, protože tady s námi nežijí, což jenom pro vaši informaci, jste tady nebyl, to jsou citáty ústavních právníků, jak Univerzita Karlova, tak Masarykova univerzita. To není můj citát. Takže vy to opravdu úplně... To je prostě návrh, který jde mimo úplně ten vývoj České republiky a úplně mimo i ústavnost, všechno. Takže proto tady o tom takhle mluvím a proto tady takhle za to bojuju. Bojuju za dodržení ústavy a demokracii. Aby se to neohýbalo takhle účelově, protože zrovna teď náhodou je tady nějaká koalice z hlediska historie celé České republiky dlouhé, teď najednou je ta koalice, která má problém s preferencemi, tak to ohnu. To by se prostě nemělo dělat! Protože náš stát má nějaký vývoj, má to nějakou historii, má to nějakou ústavnost, jsou tady nějaké zákony. A já se snažím tady celou dobu vysvětlit, že to takhle prostě nelze, a připomenout vám to, z čeho to všechno vycházelo, z čeho se to všechno formovalo a že nelze takhle najednou, ještě notabene poslaneckým návrhem, takhle to řešit. Takže takhle jsem vám to trošku vysvětlil, no. Děkuju.

Masaryk se v roce 1907 i v roce 1911 rozhodl do vídeňského parlamentu kandidovat na Moravě, a to za Valašsko. Jednalo se o okres, kde Českou stranu pokrokovou téměř nikdo neznal. Za Masarykem stála jen nepočetná, pokrokově smýšlející inteligence z Valašského Meziříčí v čele s lékařem Janem Krajcem. Jeho protikandidátem byl kroměřížský knihkupec Vilém Povondra, který kandidoval za katolickou stranu lidovou. Ta proti Masarykovi zahájila kampaň, ve které připomínala jeho dřívější boje a veřejné konflikty. V souvislosti s rukopisnými boji ho líčila jako nevlastence a Masarykovo vystoupení za osvobození Hilsnera - ho označila za židovského zaprodance. Byla to katolická strana lidová. Katolická strana lidová nezapomněla zmínit ani aktuální konflikty, které Masaryk s katolickou církví měl. Masaryk tak musel v předvolebním období - a vidíte, že nejsem zlý jazyk, abych to spojoval s vámi, s lidovci, jenom to tady jako cituju. Masaryk tak musel v předvolebním období čelit všemožným pomluvám a útokům katolických protivníků. Protože to už jsou jiný lidi, že? I přes všelijaké útoky si Masaryk zachoval klidnou mysl a prohlásil: Budu-li zvolen, znamená to práci, nebudu-li zvolen, budu pracovati také.

Když byla sokolovně ve Valašském Meziříčí v březnu roku 1907 zahájena volební schůze, přišli na ni lidé nejen z města, ale i z vesnic, aby slyšeli a viděli konfrontaci Masaryka a představitelů katolické klerikální strany. V první debatě bylo Masarykovi vyčítáno, že psal ve svých publikacích, že chce stvořit nové náboženství, a byl uveden citát z Bible, kde za něco takového hrozí prokletí. Masaryk, který měl u sebe také Bibli, z ní citoval hymnus lásky. Poté odpověděl, že každý křesťan by měl s hymnem lásky chodit na své nepřátele, nikoliv s hrozbou prokletí. I v ostatních debatách a konfrontacích Masaryk úspěšně obhájil své přesvědčení a jednání proti útokům katolické strany, lidové katolické strany. Z debat tak v očích valašského lidu vyšel jako vítěz. To se projevilo ve výsledku voleb, ve kterých Masaryk porazil Povondru s počtem hlasů 4 136. Povondra ve volbách získal 3 336 hlasů.

V roce 1907 bylo uzákoněno všeobecné hlasovací právo. Vidíte, že o tom mluvím? Všeobecné hlasovací právo, což výrazně změnilo českou politiku. Ukončila se tím éra velkých stran, staročeské a mladočeské, otevřel se prostor pro vznik a úspěch stran menších, které se zaměřovaly na konkrétní skupiny obyvatel, například katolíky, zemědělce, dělníky, intelektuály a jiné. Ve svém druhém poslaneckém období měl Masaryk v říšské radě řadu projevů, ve kterých se snažil poukázat na témata, která by měla být parlamentem řešena. V několika projevech prosazoval svobodu vědy a vysokých škol proti klerikalismu.***




Přihlásit/registrovat se do ISP