Takže tady je ta neobvyklost, že návrh poslanecký, který podepíší i ministři a premiér, jde poslaneckým návrhem, nikoliv klasicky vládním, kde bychom právě nasbírali všechny ty věci, na které upozorňujeme i my.

Dál, srovnání s USA. No prosím pěkně, vy to vždycky srovnáváte s Amerikou, když se vám to hodí. Tak já vám tady znovu připomenu hromadné žaloby. Dvacet zemí má kolem nás hromadné žaloby, v Americe je to opt out, to my nechceme kopírovat, a já, kdybych tedy používal vaši optiku, tak řeknu, tak všechno funguje v Americe, všechno kopírujeme v Americe, korespondenční volbu, tak budeme i hromadné žaloby. To jsem zvědav, co mi na to řekne Marek Benda. Prostě není argument, že to někde funguje. U nás také jsou volby dvoudenní a všude jednodenní.

Poslední, protože už se to chýlí ke konci - já jsem poslouchal Andreje Babiše. On neřekl, že by to omezil i těm lidem v zahraničí, to jste dezinterpretovala. On řekl, že kdyby jim na tom záleželo, tak by sem mohli přijet a hlasovat, a spousta lidí mi takhle píše, že to i tak činí. Ale on neřekl, že by tomu zabránil. (Předsedající: Čas!) Prosím pěkně.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kohoutek se svou faktickou, poté paní poslankyně Maříková. Prosím.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuju, vážená paní předsedající. Úvodem bych chtěl všem poděkovat a vyjádřit skutečně radost z toho, že dnes můžu vystupovat znovu. Už jsem s tím, upřímně, moc nepočítal. Teď bych se chtěl vyjádřit k proslovu mé ctěné kolegyně paní Potůčkové.

Paní kolegyně Potůčková zde uvedla, že se jedná o poslanecký návrh zákona a že to je legitimní způsob podání návrhu zákona. Já si dovolím nesouhlasit. Pokud je to nějaký způsob podání návrhu zákona, tak za mě je to legální způsob podání návrhu zákona. To znamená, je v souladu s jednacím řádem a s naším legislativním procesem. Nicméně legitimním bych ho považoval za situace, že by to podalo například pět, deset, patnáct poslanců napříč politickým spektrem, takzvaně prostých poslanců, kteří nejsou členy vedení poslaneckých klubů, nejsou členy vlády. Ale podívejme se na návrh toho zákona, na návětí: návrh poslanců Víta Rakušana, první místopředseda vlády, Petra Fialy, předseda vlády, Mariana Jurečky, místopředseda vlády, Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně politické strany, která je součástí vlády, Ivan Bartoš, místopředseda vlády. Dále jsou tam podepsáni všichni předsedové poslaneckých klubů. A proč je to podáno jako poslanecký návrh? No je to jednoduché - aby to neprošlo řádným legislativním procesem v podobě připomínkového řízení, analýzou Legislativní rady vlády. Protože ta Legislativní rada, já se domnívám, že by vám z velké části ten návrh zákona rozcupovala. Protože nemáte tam samozřejmě zajištěnou tajnost volby, nemáte tam zajištěnou svobodu jedince. Už (bylo) poukazováno na termín family voting. Víte všichni moc dobře, že se jedná o de facto blanketní normu. Já jsem tady o tom mluvil minulý týden, je to de facto bianko šek pro Ministerstvo zahraničních věcí v podobě § 58 odst. 3, kdy de facto dáváte zmocnění Ministerstvu zahraničních věcí, aby si určilo dle svého uvážení, které země budou akceptovatelné pro korespondenční volbu a které nebudou. Vy jste tady vážená, paní kolegyně... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuju, přihlásím se dále.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Paní poslankyně Maříková vystoupí, připraví se, paní poslankyně Ožanová.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych také chtěla reagovat na paní poslankyni Potůčkovou, prostřednictvím vás.

Paní poslankyně, když jsem vás poslouchala, když jste mluvila o tajnosti volby a argumentovala tím, že by se tedy mohla zrušit distribuce volebních lístků, tak nevím, jestli jste poslouchala páteční Třistašedesátku Pavlíny Wolfové, kdy tam měla hosta, pana profesora Gerlocha, a také sama moderátorka argumentovala tím, že protože by s tím voličem doma ten volební lístek mohl vyplnit někdo jiný, on by ho pak odnesl do volební místnosti, nevyměnil a mohl by volit. Pan profesor na tuto argumentaci odpověděl, že tady by se dalo hovořit o svéprávnosti toho voliče, a upozornil na to, že v případě korespondenční volby může za toho voliče volit někdo úplně také jiný.

Pak mě zaujala ta vaše argumentace a srovnání ze zahraničí, tak jestli byste nám tady mohla říct, jak v zahraničí dokládají potřebné údaje? Jestli to je také čestným prohlášením? Jak se podle vyjádření paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové bude dokládat pobyt čestným prohlášením. Jestli v zahraničí to funguje také tak.

A pak jsem se chtěla zeptat, vy jste tady říkala, že v zahraničí, dokonce v některých rozvojových zemích, asi jste měla na mysli, chodí za plentu více lidí. Já jsem minulé volební období byla čtyři roky v OBSE a nikde v žádné zemi jsem oficiálně nezažila, že by to bylo povoleno, aby za plentu chodilo více lidí. Dělo se to opravdu v minimální míře v rozvojových zemích a bylo to proti pravidlům a vždycky se to objevilo pak v té závěrečné zprávě OBSE. Tak pokud se tak děje někde oficiálně, tak bych tedy byla ráda poučena, kde to je. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová, připraví se pan poslanec Helebrant. Tak prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, budu reagovat - já nebudu říkat, že na vystoupení paní poslankyně, ale na přednesení stanoviska klubu STAN. I když jsem nepochopila, v čem bylo to stanovisko klubu STAN, protože já jsem slyšela pouze osobní názory paní poslankyně. Tak já si myslím, že klub STAN tu nemusí být, že stačí kolegyně Potůčková. Takže to jenom na okraj.

Pokud se týče předložení poslaneckého návrhu, pokud skutečně moje předřečnice poslouchala, tak já jsem třeba uváděla jednu věc, vaše programové prohlášení vlády. Proč my o tom pořád mluvíme? Protože vy říkáte, že věci, které máte v programovém prohlášení vlády, budete dle sekce legislativa, které máte v programovém prohlášení vlády, předkládat standardní legislativní cestou. Vy jste se sami k tomu v programovém prohlášení vlády zavázali. My víme, že podle jednacího řádu můžete dávat poslanecké návrhy, ale my se divíme tomu, že kašlete a ignorujete vlastní programové prohlášení vlády. To je tolik k jedné věci.

Další věci, co se týkalo - já toho mám více, ale teď vezmu aspoň doručování. Já vím, že se nepoužívá v zahraničí správní řád, ale také vím, že v zahraničí je třeba problém doručit do vlastních rukou. To znamená, že ty hlasovací obálky a všechno může převzít úplně cizí osoba a využít tam údaje uvedené a hlasovat sama. V tom jsem třeba ukazovala, že je trošku problém. Je třeba, pokud jste skutečně poslouchala, klidně si to můžete pustit. A pokud se týče trestného činu maření voleb, já to mám ve svém projevu, to jsem zvědavá, jak to v zahraničí budete řešit, jakou možnost budete mít toto v zahraničí. A vy jste to zmínila velmi krátce, ale vím, že kolegyně Válková (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) k tomu bude hovořit delší dobu než vy.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Helebrant, připraví se pan poslanec Hendrych. Tak prosím.

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, já bych rád reagoval na paní kolegyni Potůčkovou, která nám tady jako opozici radí, abychom zapůsobili na voliče v zahraničí. Já jí za to samozřejmě děkuji a rád bych jí poradil, aby zkusila zapůsobit na voliče v České republice. Pětikoalice nebude muset zoufale lovit voliče v zahraničí prostřednictvím kontroverzní korespondenční volby. A jak uvedla ona, nestahujte kalhoty, brod je ještě daleko. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vstoupí pan poslanec Hendrych, připraví se pan poslanec Foldyna.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, ta předchozí faktická mi jde v podstatě do noty od pana kolegy Helebranta, protože i já chci reagovat na paní kolegyni Lucii Potůčkovou, respektive na stanovisko STAN, které tady přednesla, jak správně řekla jiná moje kolegyně. Ten její apel na to, abychom zapůsobili na voliče v zahraničí, abychom se tady v tomhletom nějakým způsobem pochlapili, nebo emancipovali a tak dál. Já o tom chci hovořit ve svém projevu standardním, kde jsem přihlášen do rozpravy, ae tady aspoň stručně. Prosím vás, jak prožívá sociální realitu člověk, který, nebo respektive jak je schopen hodnotit sociální realitu člověk, který tu sociální realitu neprožívá? Nežije v té dané sociální realitě, jakým způsobem se k ní staví nebo respektive jakým způsobem ji může hodnotit? No především zprostředkovaně v dnešní době prostřednictvím médií, prostřednictvím sociálních sítí, případně prostřednictvím svých známých a tak dál. ***