(16.30 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
My také máme své silné kraje na severozápadě a severu republiky, lidovci na jižní Moravě, v západní Evropě progresivistická levice a Zelení ovládají velkoměsta a v USA jsou státy republikánské a státy demokratické, tak to prostě je. Ale vládní záměr přiřazovat zahraniční hlasy včetně těch korespondenčních od roku 2006 do dvou ze čtyř největších českých krajů není ničím jiným než metodou typickou pro takzvané sociální a volební inženýrství uměle navýšit své zisky a třeba i volby takto rozhodnout ve svůj prospěch. Protože pravděpodobnost, že ze čtyř největších krajů budou pro zařazení zahraničních hlasů vylosovány Praha a Středočeský kraj nebo alespoň jeden z nich, je velmi vysoká. A další věc, která s tím souvisí, ve čtyřech největších českých volebních krajích, jimiž jsou Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj, se už teď volí celkem 95 poslanců, tedy skoro polovina Sněmovny. Poté, co by sem byly přidělovány i zahraniční hlasy včetně korespondenčních, tvořili by poslanci v nich zvolení výrazně nadpoloviční část Sněmovny a zástupci zbylých deseti krajů by naopak byli ve značné menšině, i kdyby se počtverečkovali. Poté, co by sem byly přidělovány i zahraniční hlasy - přičemž poslanců zvolených v Praze a Středočeském kraji je celkem 50, čtvrtina Sněmovny ve dvou krajích, bez nadsázky platí, že v těchto krajích se volby rozhodují. Pokud budou pro přidělení zahraničních i korespondenčních hlasů vylosovány tyto dva regiony, tedy Praha a Středočeský kraj, budou tvořit jejich poslanci téměř třetinu Sněmovny, ale hlavně polovinu vládnoucí koalice. Třetina členů Poslanecké sněmovny bude tvořena zástupci dvou krajů z celkových čtrnácti. Dle mého názoru i ve světle posledního nálezu Ústavního soudu ohledně volební legislativy, který konstatoval deformace a nerovnosti v zastoupení zvolených poslanců na základě znevýhodnění menších volebních krajů, jde o další jasně protiústavní moment projednávaného návrhu, respektive novely zákona o správě voleb. A důkladně jsem odůvodnil, proč si to myslím.
Celý mechanismus přidělování zahraničních hlasů pro následný jejich přepočet mandátů je tedy od základu špatný a je nutné jej co nejrychleji změnit. A o to více tehdy, pokud by měla začít platit, což se snad nestane, korespondenční volba pro zahraniční voliče. Přitom alternativy, jak hlasovat v zahraničí a jak následně tyto hlasy započítávat do celkových výsledků, se přímo nabízí. Hovořím teď o změně tohoto mechanismu pro současné standardní, tedy fyzické volby. Lze to aplikovat s malou modifikací i na volby korespondenční, ale to nebudu rozvádět, protože tento způsob z principu prostě odmítám.
Takže zde je můj návrh k diskusi. Čeští občané, kteří jsou v době voleb v zahraničí krátkodobě - dovolená, služební cesta, studium, Erasmus a podobně - a mají trvalé bydliště v České republice, by na ambasádách vybírali z kandidátních listin toho kraje, kde doma skutečně žijí. A ti čeští občané, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, žádnou trvalou adresu v České republice nemají, by měli trvale přidělen jeden volební kraj, jednu sadu volebních kandidátních listin pro tento kraj dle toho, v jakém cizím státě by zrovna na ambasádě volili. Jinými slovy, pro tyto účely by bylo celé území světa například na základě počtu obyvatel s českým občanstvím rozděleno na čtrnáct teritorií, na čtrnáct skupin států, přičemž ke každému z nich by byl nastálo, anebo pravidelně mohlo docházet k rotaci, přiřazen jeden český volební kraj. Mezi kandidátními listinami těchto států by v daných státech volili čeští občané žijící v zahraničí bez trvalého bydliště v České republice. Nebo se samozřejmě nabízí ještě jiná, možná v tomto ohledu nejčistší a nejméně deformující varianta, a to namísto čtrnácti stávajících volebních krajů mít pouze jeden celostátní volební obvod, což ale zase přináší jiné mnohé nevýhody.
Ale na tomto problému je velice dobře vidět, jaké obrovské problémy vnáší vládní návrh na zavedení korespondenční volby, že zdaleka nejde jenom o to, jak bude vypadat doručovací obálka, nebo o nějaké další technikálie, ale že jeho autoři otevřeli pověstnou Pandořinu skříňku, aniž si byli vědomi všech jeho dopadů, včetně potenciálu zcela rozmetat náš funkční volební systém do Poslanecké sněmovny. Ale je tu ještě mnohem závažnější záležitost související se započítáváním zahraničních hlasů po případném zavedení korespondenční volby. Nyní se totiž nacházíme v situaci, kdy v zahraničí hlasují tisíce, maximálně nižší desítky tisíc voličů. Ale myslím, že už v posledních volbách jich bylo něco přes 13 000. Ale už i tak je zde potenciál, že nešťastný způsob započítávání těchto hlasů může značně deformovat vůli voličů žijících v České republice, jak jsem již na dvou případech z roku 2006 a z roku 2017 uvedl.
Zavedení korespondenčního hlasování a předpokládané významné zvýšení volební účasti by ovšem mohlo za ponechání uvedeného systému započítávání zahraničních hlasů znamenat už enormní a naprosto nepřijatelné další narušení principu rovnosti hlasů, zvláště když pro sněmovní volby v roce 2025 má platit ještě současná podoba přepočtu těchto hlasů, tedy že se o jejich přidělení losuje mezi všemi čtrnácti kraji, ale pro systém zvažovaný od roku 2020... a nevím přesně - devět - to platí jakbysmet, či spíše ještě více. Ve veřejném prostoru se hovoří o potenciálním počtu minimálně 600 000 zahraničních voličů. A to existují ještě mnohem vyšší oficiální odhady, ke kterým se dostanu. Kvalifikované odhady, které přesahují číslovku 1 milion, více než 1 milion potenciálních voličů ze zahraničí. Když jsem to řekl v Českém rozhlase na Radiožurnálu, tak se pan redaktor smál, co to tam vykládám, že určitě jsem se zbláznil. Ale já jsem se nezbláznil. Já se prostě obávám, že možná ne v prvních parlamentních volbách, ale v nějakých dalších se to může stát, a stane se to proto, že to prostě někdo bude manipulovat.
Ale dobře, budu se držet toho nejnižšího odhadu, číslovky 600 000. Kdyby tedy například v zahraničí po zavedení korespondenční volby volila pouze polovina z tohoto počtu, tedy 300 000 voličů, což už pan Rakušan někde řekl, že si myslí, že to tak v prvních volbách bude, takže z 13 000 se posuneme na 300 000, já osobně si myslím, že to prostě není možné, ale prý to tak bude, bude se jednat o zhruba dvojnásobek počtu občanů, kteří ve volbách v roce 2021 volili v našem nejmenším, tedy Karlovarském kraji. A tak za situace, kdyby byly zahraniční hlasy ve volbách do Sněmovny - teď poslouchejte - v roce 2025 losem zařazeny do Karlovarského kraje, nerozhodnou fakticky o zvoleném složení poslanců za tento Karlovarský kraj lidé, kteří tam žijí, ale osoby, které tam v životě nebyly. Možná které ani neumí česky a možná které ani v životě nebyly v České republice, nebudou a nemají s ní nic společného. A kromě toho by v takovém případě tento kraj obdržel výrazně více poslaneckých mandátů, než kolik mu přísluší dle počtu obyvatel, a byl by vůči ostatním krajům neoprávněně znevýhodněn. Konkrétně v roce 2021 obdržel Karlovarský kraj celkem 5 poslaneckých mandátů. Víte, kolik by jich obdržel po přiřazení 300 000 hlasů ze zahraničí? Ano, tam kolegyně z Karlovarského kraje se po mně nedůvěřivě dívá. (Poslankyně Mračková Vildumetzová.) Tak paní kolegyně, 16. Šestnáct. Pokud by volilo v zahraničí 300 000 voličů a padl by ten los na Karlovarský kraj, tak byste místo 5 mandátů obdrželi 16, tedy více než několikrát větší a lidnatější Ústecký kraj. Tak ten by se na vás díval pěkně zezadu. ***
