(19.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní s faktickou chce zareagovat paní poslankyně Helena Válková. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: A to je to, milé kolegyně, milí kolegové a milý pane kolego Michálku, na co jsem právě reagovala, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, v jedné své faktické poznámce, že existuje určitá disonance mezi politickými právy, tak jak jsou vyjádřena v Listině základních práv a svobod, a ústavou. Nicméně z výkladu, který se můžete také v komentářích, které vydávají renomovaná nakladatelství Kluwer nebo C. H. Beck, přečíst, tak ten výklad je jednoznačný. Ta práva, tak jak jsou zakotvená, lze vykonávat jenom osobně. Takže tady si myslím, že snad mezi námi ani není rozpor.
Nicméně já jsem upozorňovala na jiný rozpor, na to, co je v tom návrhu zákona o korespondenční volbě. Protože tam my nemůžeme garantovat tato práva v zahraničí způsobem, který je dle mého názoru... nebo který očekává náš ústavní pořádek. Ale opravdu asi, když jste teď právě zamítli ten můj velmi vstřícný návrh vycházející z vašich podnětů, že kdybychom to mysleli vážně, tak uděláme pracovní skupinu a sedneme si společně na to, no tak my jsme to vážně mysleli. Já jsem to i riskla, protože ne všechny moje kolegyně a kolegové z hnutí ANO by s tím souhlasili takto intenzivně se teď zabývat normou, která není nejdůležitější z hlediska českých občanů žijících v tuzemsku. No ale ten test vyšel tak, jak jsem bohužel také docela předpokládala. Negativně. Ve skutečnosti vy něco jiného říkáte a něco jiného potom děláte. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji pěkně. A nyní pan poslanec Jiří Mašek se svou faktickou. Prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem si nezačal, já budu na pana Michálka reagovat. Osobní a přímá volba. Pan právník Kudrna tady píše, že ústavní dokumenty vyžadují, aby za prvé byla volba osobní a za druhé tajná. Já bych to zjednodušil. Za plentu jdete osobně, jdete tam přímo a odvolíte tam. Takže hrát si tady nějaká slovíčka mezi přímou a osobní volbou, já si myslím, že to je skoro nedůstojné. A myslím si, že jako právník byste to ani neměl, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, rozehrávat. Proč tedy do toho nejdeme čelem? Proč nezměníme pravidla a nenapíšeme do Listiny základních práv a svobod, že jiná pravidla se přiměřeně nepoužijí pro volbu mimo území České republiky? Tak do toho pojďte, ať máte... Ústavní většina, pojďte to srovnat a nehrajte tady nějaké hry, jestli osobní, přímá. A já myslím, že jste docela zkušení právníci a že se za tu argumentaci někteří musíte i stydět. (Poznámka z pléna.) No, můžete ji zkusit získat.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jako další vystoupí se svou faktickou pan poslanec Radek Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Já budu strašně rychlý a navíc mí předřečníci v podstatě vyčerpali obsah mé poznámky. Já si jenom myslím, že nás pan poslanec Michálek tady zkoušel, jestli dáváme pozor, jestli jsme pořád ve střehu a jestli ještě pořád máme energii na další faktické poznámky. Tak dáváme pozor a budeme reagovat. Díky.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vracíme se k řádně přihlášenému panu poslanci Strýčkovi. Poté se může připravit pan poslanec Kott. Prosím. A opět se otáži, zdali předpokládáte spojení dvou příspěvků.
Poslanec Jiří Strýček: Já si potom zažádám ještě znovu a přihlásím se do rozpravy. (Předsedající: Rozumím. Prosím, máte slovo.)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, tentokrát už dobrý večer. Já vystupuji bohužel po ctěné kolegyni, paní profesorce Válkové, není to úplně jednoduché, protože je to samozřejmě erudovaná odbornice. Nicméně zaznělo tady z jejích úst, že některé argumenty, které tady zazněly, už nechce zopakovat. Já jsem už taky trošku ze starší školy a říkám, že opakování je matka moudrosti, takže já některé ty věci, které tady kolem korespondenční volby, milerád zopakuji. Já bych se chtěl zabývat v prvé řadě, nebo mám tady víc takových tematických bloků tady k tomu.
To první je časování a předložení vůbec tady návrhu nebo té novely zákona. U nás v české politice se pomalu stává pravidlem, že se mění pravidla volebních zákonů vždy před přicházejícími volbami. Byli jsme svědky v tom volebním období, kdy v podstatě v roce 2021 těsně před parlamentními volbami tady došlo ke změně volebního zákona, a dochází k tomu i v tomto případě, což je v podstatě za druhou polovinou volebního období, a je to samozřejmě nasměrováním k parlamentním volbám v roce 2025. Takže v podstatě můžu říct, že nedochází opět k porušení tady této tradice. Potvrzuje to i ta skutečnost, že celý ten zákon o výkonu a správě voleb nabývá účinnost od 1. 1. 2026, ale tato novela zcela paradoxně předsouvá možnost korespondenční volby již od 1. 1. 2025.
S ohledem na skutečnost, že zavedení korespondenční volby bylo obsaženo v programovém prohlášení vlády, je pro mě trošku zarážející, že tento návrh novely zákona o výkonu a správě voleb přichází na Sněmovnu formou poslaneckého návrhu, přičemž mezi navrhovateli jsou předseda vlády Petr Fiala spolu s ostatními předsedy koaličních stran. Za mě ta odpověď je jasná, už to tady také bylo řečeno. Je to prostě záměr se vyhnout tomu legislativnímu kolečku, v rámci kterého by mohla vzniknout celá řada nepříjemných připomínek z jednotlivých připomínkových míst, které by mohly eventuálně přijetí tady tohoto zákona zbrzdit nebo přinejmenším zkomplikovat.
Co pro mě je jako úplně zarážející, a dovolím si tady citovat pana docenta Kudrnu, ústavního právníka, který doslova říká, že pochybnosti o vládním postupu jen podtrhuje to, že tento návrh zákona zamýšlí změnit jiný návrh zákona, a novelizovat přitom lze pouze zákon vyhlášený ve Sbírce zákonů. V tomto případě se má zasáhnout do návrhu zákonu teprve projednávaného Senátem. S takovým postupem jsem se ještě nesetkal a lze se jen divit legislativnímu odboru Poslanecké sněmovny, že takový návrh přijal. Takový postup potom pouze podtrhuje pochybnosti o návrhu samotném a klade do základu korespondenční volby další pochybnosti o její ústavní a společenské korektnosti. On už tady říkal někdy minulý týden myslím kolega Tomáš Kohoutek, který říkal, že skutečně v podstatě my tady projednáváme zákon, nebo novelu zákona, který v podstatě ještě nebyl ani schválen. Je to v Senátu, nebylo to ani ještě podepsáno prezidentem, nedostal to sem Senát, a my se tady už o tom v podstatě bavíme.
Druhá taková část v podstatě se týká té argumentace, která tady z obou zaznívá k té korespondenční volbě. Korespondenční volba pro Čechy, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí - podotýkám Čechy, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí - se na první dojem může jevit jako nevinná modernizace volebního zákona a posun vpřed. Ale jak jistě všichni víme, přináší s sebou i řadu rizik. Vlastně nejčastěji o zmíněné legislativní změně mluví zástupci TOP 09, STAN a částečně i ODS. Z úst jmenovaných nejčastěji zaznívá, že ta korespondenční volba ze zahraničí nám zvýší volební účast, umožní lidem snadno vykonávat jejich volební právo, ušetří lidem čas a peníze, a argument, že navíc už toto existuje dlouho v řadě západních zemí. Toto jsou nejčastější uváděné důvody, kterými pětikoalice v podstatě zdůvodňuje nutnost zavedení korespondenční volby ze zahraničí a které se pouští do veřejného prostoru.
Co však již ve veřejném prostoru zaznívá méně a podle mě se záměrně neobjevuje, jsou informace o rizicích, která s případným zavedením korespondenční volby přicházejí. Nemluví se například o tom, jaké požadavky na volby v Česku klade ústava, tedy že veškeré volby se konají tajným hlasováním. Kterýkoli občan tohoto státu nemusí být ani odborníkem na ústavní právo, aby byl schopen se zastánců korespondenční volby zeptat na to, jak chtějí zavést tento způsob volby pro Čechy žijící v zahraničí a zároveň jim zachovat ústavně garantovanou tajnost hlasování. ***
