(21.10 hodin)
Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tady tu debatu pozorně poslouchám a bylo by to škoda přerušovat na tak dlouhou dobu, proto můj procedurální protinávrh je na přerušení bodu do 21.15.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 21.15. A pan poslanec Major se svým protinávrhem. Prosím.
Poslanec Martin Major: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já bych rád doplnil portfolio těchto protinávrhů a navrhuji přerušení do 21.14. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 21.14. Tak, to je poslední protinávrh. Přivolala jsem kolegyně a kolegy z předsálí. Vnímám zájem o odhlášení, proto vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
Abychom věděli, o čem budeme hlasovat, tak nejdříve navrhl přerušení tohoto bodu, nebo projednání tohoto bodu, pan poslanec Hrnčíř do 7. 3. 2025 s upřesněním, že se jedná o výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka, a následovalo hned pět protinávrhů. Budu je dávat hlasovat v opačném pořadí tak, jak zazněly.
To znamená, nejdříve hlasujeme návrh pana poslance Majora, který navrhuje, abychom přerušili tento bod, jeho projednávání, do 21.14 hodin. Počet přihlášených se ustálil.
Zahajuji hlasování o tomto protinávrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 30 je přihlášeno 134 přítomných, pro 6, proti 103. Návrh nebyl přijat.
Následuje protinávrh, který zazněl od pana poslance Zuny, který je do 21.15 přerušit projednávání tohoto bodu.
Zahájila jsem hlasování. Ptám se vás, kdo jste pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 31 je přihlášeno 135 přítomných, pro 4, proti 108. Ani tento návrh nebyl přijat.
Pan předseda Dufek navrhuje přerušení tohoto bodu do 22.05.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 32 je přihlášeno 135 přítomných, pro 34, proti 80. Ani tento návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Flek navrhl přerušení tohoto bodu do 21.35.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 33 je přihlášeno 138 přítomných, pro 9 a proti 105. Návrh tedy nebyl přijat.
Návrh pana poslance Haase již je nehlasovatelný, bylo to do 21.10, což už bylo. Tudíž hlasujeme návrh pana poslance Hrnčíře. Prosím o ztišení, ať víme, kdo jak hlasujeme, nebo pro se hlasuje.
Pan poslanec Hrnčíř navrhuje přerušení tohoto bodu do 7. 3. 2025.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 34 je přihlášeno 138 přítomných, pro 51, proti 86. Ani tento návrh nebyl přijat.
Vypořádali jsme se tedy se všemi procedurálními návrhy a pokračujeme v rozpravě. Pan poslanec Kolovratník je nyní přihlášen, nicméně jej nevidím tady v sále, je to tak, tudíž odmazávám. Pan poslanec Pražák však přítomen je. Prosím tedy, kolegyně a kolegové, o ztišení. Pana poslance se zeptám, jestli má zájem rovnou o dvakrát, rovnou dvakrát deset minut. Ano. Prosím, ať ještě posečkáte, než kolegyně a kolegové, kteří odcházejí, opustí sál, aby zde zavládl větší klid. Tak a prosím... Ještě jednou, prosím kolegyně i kolegy o ztišení. Myslím, že už je hladina hluku snesitelná, takže vám dávám slovo. Prosím.
Poslanec David Pražák: Děkuji. Vážené paní předsedající, pane ministře, já jsem se těšil na plný sál, tak bohužel. Vypadalo to nadějně, nějak to nedopadlo. Třeba se ještě někdo vrátí, až skončím.
Dovolte i mně vystoupit k návrhu poslaneckého zákona o správě voleb, jehož podstata by si zcela jistě zasloužila širokou politickou shodu. Poslanecký návrh je ryze účelovou záležitostí a čistokrevný politický kalkul ze strany vládní koalice, které klesají preference a sama si je dobře vědoma, že ji čekají nedobré politické vyhlídky, a proto si tito bytostní demokraté chtějí pomoci úpravou volebního systému i navzdory tomu, že podle mnohých ústavních právníků je právě tato novela a principy, které by zaváděla, v rozporu s ústavou.
U některých voleb v minulosti vyvolala korespondenční volba vlnu kontroverzí a kritiky, například v Rakousku roce 2016 ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil těsně někdejší vůdce zelených Alexander Van der Bellen nad kandidátem pravicové Svobodné strany Rakouska Norbertem Hoferem. Kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů se však druhé kolo muselo opakovat. Ono už tady některé ty věci zazněly, ale já je budu říkat znovu, abychom si to dostali do svého podvědomí. Van der Bellen tedy nepřevzal prezidentský úřad a pravomoci prezidenta přešly 8. července 2016 na tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady. Opakované druhé kolo 4. prosince vyhrál Van der Bellen se ziskem 53,8 % hlasů a do úřadu spolkového prezidenta nastoupil složením přísahy 26. ledna 2017. Zeleně progresivistický Van der Bellen zvítězil díky korespondenčním hlasům ze zahraničí, jichž získal téměř o 200 000 více než jeho oponent. Bez zahraničních hlasů by vyhrál Hofer.
Korespondenční volbu ze zahraničí zrušila kvůli údajným podvodům v 1975 také Francie, která však umožňuje hlasování ze zahraničí v místních a parlamentních volbách přes internet. V 60. a 70. letech 20. století se korespondenční volba stala terčem kritiky z důvodu, že přinášela rizika manipulací s vlastní volbou a ověřováním voličů, kteří odevzdali hlas, fakticky tedy, zda byla zajištěna tajnost hlasování, o které jsme tady dneska už také mluvili a ještě určitě kolegové několikrát mluvit budou. Podle mě tajnost hlasování bude narušena plus další věci, které tam budou.
Ve Spojených státech se korespondenční volba stala jedním z pilířů předvolební strategie odpůrců prezidenta Donalda Trumpa. V časopisu Time se sami odpůrci pochlubili úspěšným spiknutím na záchranu prezidentských voleb. Na rozdíl od minulosti už aktivisté nemuseli přesvědčovat potenciální Bidenovy voliče, aby šli k volbám. Nejprve vylobbovali dostatečné rozšíření korespondenční volby, pak už jen stačilo, aby se vydali do velkoměstských ghett a obyvatelům pomáhali vyplňovat a odesílat hlasovací lístky.
Právník Zdeněk Koudelka označil korespondenční volbu za zásah do celé filozofie volebního práva a demokracie. Podle něj navrhovaná novela zjednoduší volby zahraničním voličům, a tak bude více těch, kteří rozhodnou o Poslanecké sněmovně a prezidentovi, a přitom sami nežijí ve státě a jenom o něm rozhodují, tedy neponesou důsledky svého volebního rozhodnutí. Demokracie je založena na tom, aby si občané zvolili ty, kteří o nich rozhodují. Zvolí-li jim je někdo z ciziny, je tento princip porušen. Koudelka argumentuje mimo jiné tím, že volič v Česku také nemůže volit v jiném kraji či obci, kde nebydlí, aby ovlivňoval složení zastupitelstva, jehož rozhodnutí pak sám nebude podléhat. Spor o korespondenční hlasování je volbou mezi tím, zda má existovat právo volit držitele moci jen u těch, kteří žijí na území, kde budou této moci podléhat například tím, že zde platí daně, anebo zda se zvýší role těch, kteří nám budou moci vnutit svou politickou vůli, aniž by tu s námi žili.***
